Zobrazují se příspěvky se štítkemPraha. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPraha. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 11. července 2017

Jazzový koncert s Laco Deczi


AHOJ, AHOJ, 

Moc Vás vítám u dnešního článku - příspěvku, již nějaký ten čas tady nebyl post ze série "a tak si žiju", ale je to tím, že poslední dobou je to maličko více hektické a nikam moc nejezdíme, nebo nechodíme a nebo spíš prostě nestíhám .... asi to znáte všichni. 
Poslední úterý v červnu 2017 se u nás v restauraci PIVOVAR NÁRODNÍ  konal koncert na zahrádce světoznámého jazzmena Laco Deczi.



Dostala jsem oficiální pozvánku od Pivovaru a zamluvila si hned dvě místa pro mě a mého muže, jenomže ten den, kdy se konala akce se ozval můj super šéf, že bychom mohli jít hromadně. A jelikož jsme měli pozvánku přímo od majitele sítě restaurací Coloseum od Honzi Mužátka, tak jsme měli VIP sezení se vším všudy, tedy i s jídlem a pitím. 



Pili jsme místní doma vařené pivo, italské víno a vítečně jsme se bavili. 



Výhled jsme měli na mistra hned z první řady stolů. Koncert se tedy uskutečnil na zahrádce, která má kapacitu 200 lidí, ale odhadem jich tam bylo tak 350, protože vstup byl volný čili zdarma, což nalákalo spousty lidí z ulice a tak. 



Musím říci, že tataráček mají v Pivovaru Národní vskutku skvělý, navíc byl z telecího masíčka. 



Koncertní šňůra je po celých Čechách, více se můžete podívat ZDE.

Tento článek není placení ani Lacem ani Pivovarem, jen prostě Vám chci ukázat a přiblížit atmosféru, která mimochodem byla báječná na jazzovém koncertu, navíc v prostorách kláštera a vedle Národního divadla, takže prostě unikátní záležitost, čímž dost napovídám, ale asi víte. :-))



V prosklené budově technické budovy Národního divadla se zrcadlí klášter.. a víte jaký a zajímalo by Vás o tom víc? Napište mi a ráda sepíši více. 



Kdo je vlastně Laco Deczi, asi slavného jazzmana znáte, ale pro osvěžení paměti napovím. 
Jinak pro info byl to můj druhý živý koncert jazzu a naprostá nadšenost a spokojenost. Dokonce jsme si koupili dvě CD od mistra a nechali si je podepsat a se šéfem, jeho bratrem, mým mužem, majitelem Colosea a naší šéfovou účetnictví jsme si celý večer a koncert moc užili. 



Kdo je vlastně Laco Deczi.....

Trumpetista, skladatel, kapelník a amatérský malíř Laco Deczi se narodil v roce 1938 ve vesnici Bernolákovo na Slovensku. V roce 1962 odešel z Bratislavy do Prahy kde působil až do své emigrace v roce 1985. Po několika měsících strávených v Západním Německu nakonec definitivně zakotvil ve Spojených státech kde žije do teď.
Muzika
Zájem o hraní na trumpetu projevil už na základní škole po vzoru svého strýce – muzikanta. Na střední škole prošel několika hudebními soubory a v době základní vojenské služby vystupoval v Praze jako host Studia 5 a později i jako host Jazzového studia. Po vojně v roce 1962 se rozhodl v Praze zůstat a začal působit v Sextetu divadla Rokoko a následně v souboru Jazz Outsiders. Následuje angažmá v souboru S+HQ Karla Velebného a Reduta kvartet, kde se stal frontmanem.
V roce 1967 založil formaci Jazz Celulla, kde postupně hrál s muzikanty Laco Troppem, Svatoplukem Košvanecem, Josefem Vejvodou, Karlem Růžičkou nebo Petrem Králem. V tomto období byl vybrán do tehdejšího reprezentativního Czechoslovak All Star Band.
Vsedmdesátých letech se stal členem Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOCR) a Tanečního orchestru Československého rozhlasu (TOCR). Nahrál několik sólových alb, mezi nejznámější patří "Sentimental Trumpet" v doprovodu smyčcového orchestru. Jako sólista byl členem orchestru při nahráváni desky "Jazz Goes To Beat" Václava Zahradníka, nebo Jazz ze studia A. V této době se naplno také věnoval skládání celé řady orchestrálních skladeb. V dobách ještě před emigrací nahrál duety s kytaristou Zdeňkem Šárkou Dvořákem a složil velké množství muziky k filmům, mezi nejznámější patří Kalamaita režisérky Věry Chytilové z roku 1981.
Od roku 1986 žije ve Spojených státech amerických, kde je frontmanem kapely Celula New York.
Ve Státech vystupoval s velkou řadou skvělých jazzových muzikantů, jako jsou Elvin Jones, Bill Watrous, Junior Cook, Dave Weckl a Sonny Costanzo. Pravidelně koncertuje se svojí kapelou Celula New York v oblasti států New York a Connecticut.
Od roku 1990 Laco pravidelně dvakrát do roka jezdí tour po České republice a Slovensku. Vyjímkou nejsou ani zastávky v Polsku, Rakousku a především Německu. Laco vydává v intervalech jednoho až dvou let pravidelně nové studiové, nebo live desky. V posledních letech také live DVD z koncertů. Dohromady má na kontě již přes dvacet alb a video nosičů. V roce 2005 vychází živé album „Jazz na Hradě“ pod záštitou prezidenta Václava Klause, který desku také pokřtil a napsal k ní předmluvu. V letech 2009 a 2010 vystupoval se svojí kapelou na festivalech Rock for People, Colours of Ostrava a Sázavafest. V roce 2011 vystoupil opět na Hradě na osobní pozvání prezidenta Klause jako host trumpetisty Waltera Bartoše a saxofonisty Štěpána Markoviče.
Ocenění
Laco získal za dobu svojí kariéry několik ocenění. Odborníky časopisu Jazz Bulletin v r. 1963 byl ohodnocen jako nejlepší domácí hráč na trubku. V roce 1964 vyhrává Cenu kritiků i bronzovou cenu čtenářů časopisu Melodie, následující rok slaví jednoznačné vítězství v obou kategoriích a zlato si podržel i v dalších letech. V roce 1966 získává za vynikající sólistickou činnost Cenu Československé jazzové federace.
Knihy a malby
V roce 2003 vychází kniha „Na plný plyn“, zobrazující průřez Lacova muzikantského i osobního života. Autor knihy je Jiří Šebánek, jeden ze spoluautorů knih a inscenací Jára da Cimrmann.
Vedle hudebních aktivit je Laco také zdatným malířTrumpetista, skladatel, kapelník a amatérský malíř Laco Deczi se narodil v roce 1938 ve vesnici Bernolákovo na Slovensku. V roce 1962 odešel z Bratislavy do Prahy kde působil až do své emigrace v roce 1985. Po několika měsících strávených v Západním Německu nakonec definitivně zakotvil ve Spojených státech kde žije do teď.
Muzika
Zájem o hraní na trumpetu projevil už na základní škole po vzoru svého strýce – muzikanta. Na střední škole prošel několika hudebními soubory a v době základní vojenské služby vystupoval v Praze jako host Studia 5 a později i jako host Jazzového studia. Po vojně v roce 1962 se rozhodl v Praze zůstat a začal působit v Sextetu divadla Rokoko a následně v souboru Jazz Outsiders. Následuje angažmá v souboru S+HQ Karla Velebného a Reduta kvartet, kde se stal frontmanem.
V roce 1967 založil formaci Jazz Celulla, kde postupně hrál s muzikanty Laco Troppem, Svatoplukem Košvanecem, Josefem Vejvodou, Karlem Růžičkou nebo Petrem Králem. V tomto období byl vybrán do tehdejšího reprezentativního Czechoslovak All Star Band.
Vsedmdesátých letech se stal členem Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOCR) a Tanečního orchestru Československého rozhlasu (TOCR). Nahrál několik sólových alb, mezi nejznámější patří "Sentimental Trumpet" v doprovodu smyčcového orchestru. Jako sólista byl členem orchestru při nahráváni desky "Jazz Goes To Beat" Václava Zahradníka, nebo Jazz ze studia A. V této době se naplno také věnoval skládání celé řady orchestrálních skladeb. V dobách ještě před emigrací nahrál duety s kytaristou Zdeňkem Šárkou Dvořákem a složil velké množství muziky k filmům, mezi nejznámější patří Kalamaita režisérky Věry Chytilové z roku 1981.
Od roku 1986 žije ve Spojených státech amerických, kde je frontmanem kapely Celula New York.
Ve Státech vystupoval s velkou řadou skvělých jazzových muzikantů, jako jsou Elvin Jones, Bill Watrous, Junior Cook, Dave Weckl a Sonny Costanzo. Pravidelně koncertuje se svojí kapelou Celula New York v oblasti států New York a Connecticut.
Od roku 1990 Laco pravidelně dvakrát do roka jezdí tour po České republice a Slovensku. Vyjímkou nejsou ani zastávky v Polsku, Rakousku a především Německu. Laco vydává v intervalech jednoho až dvou let pravidelně nové studiové, nebo live desky. V posledních letech také live DVD z koncertů. Dohromady má na kontě již přes dvacet alb a video nosičů. V roce 2005 vychází živé album „Jazz na Hradě“ pod záštitou prezidenta Václava Klause, který desku také pokřtil a napsal k ní předmluvu. V letech 2009 a 2010 vystupoval se svojí kapelou na festivalech Rock for People, Colours of Ostrava a Sázavafest. V roce 2011 vystoupil opět na Hradě na osobní pozvání prezidenta Klause jako host trumpetisty Waltera Bartoše a saxofonisty Štěpána Markoviče.
Ocenění
Laco získal za dobu svojí kariéry několik ocenění. Odborníky časopisu Jazz Bulletin v r. 1963 byl ohodnocen jako nejlepší domácí hráč na trubku. V roce 1964 vyhrává Cenu kritiků i bronzovou cenu čtenářů časopisu Melodie, následující rok slaví jednoznačné vítězství v obou kategoriích a zlato si podržel i v dalších letech. V roce 1966 získává za vynikající sólistickou činnost Cenu Československé jazzové federace.
Knihy a malby
V roce 2003 vychází kniha „Na plný plyn“, zobrazující průřez Lacova muzikantského i osobního života. Autor knihy je Jiří Šebánek, jeden ze spoluautorů knih a inscenací Jára da Cimrmann.
Vedle hudebních aktivit je Laco také zdatným malířem. Na kontě má několik desítek děl, většinou olejomaleb. V roce 2005 vychází kniha „Pravdy“ zobrazující Lacovu malířskou tvorbu společně s historkami k jednotlivým obrazům.
em. Na kontě má několik desítek děl, většinou olejomaleb. V roce 2005 vychází kniha „Pravdy“ zobrazující Lacovu malířskou tvorbu společně s historkami k jednotlivým obrazům.




Panu Lacovi je uctyhodných 79 let a je ve skvělé formě. 



Vidíte, kolik lidí koncert nalákal, bylo to doslova hlava na hlavě. 



Moc jsme si koncert užili a dám Vám sem odkaz na jeho YTB.



Hrálo se tedy od 19,30h do 22h a to byl strop, protože letní zahrádka může být do 22h, tak to chce pronajímatel. 



Lidé se veselili, bavili, tančili a hlavně naslouchali super muzice. 



Laco je velice charizmatický muž, plný zkušeností i díky bývalému režimu, ale také svojí skvělou muzikantskou kariérou a zkušenostmi. 



Navíc na mistrovi velice obdivuji jeho vitalitu a odhodlanost jít stále dát a být fit a má prostě tento člověk obrovské charisma a bylo mi nesmírnou ctí se s ním potkat a podat si s ním ruku. 



No a moji milí jsme u konce, snad se Vám tento malý a krátký, ale myslím si pěkný a všeříkající příspěvek líbil. 

přeji Vám krásné a pohodové léto. 

papa Vaše E.

úterý 9. května 2017

Koloniál - super kavárna



AHOJ, AHOJ,

Moc Vás vítám u dnešního článku, který bude pokračování ze série "a tak si žiju". Dnes bych Vám velice ráda představila nově otevřenou kavárnu Koloniál v osadě Buďánka u nás v Košířích. Jedná se o velice specifickou záležitost, kde se podařilo díky MČP5 a hlavně spolkům a občanům a švýcarským dotacím obnovit tuto báječnou usedlost.


Památková zóna osada Buďánka

Buďánka jsou součástí historické zástavby a zároveň jsou v dochozí vzdálenosti od nově vznikajících bytových komplexů. Budou logicky sloužit jako znatelně chybějící místo ve struktuře bydlení – pro setkávání a příjemný cíl lidí z okolí. U obnoveného náměstí (s barokní usedlostí Zámečnice) vznikne památkově a urbanisticky hodnotný společenský prostor. Součástí může být kavárna, malé muzeum, galerie, ateliery, dílny, bydlení vhodných rozměrů, v zachované zeleni dětské hřiště. Realizace projektu bude plně respektovat stávající charakter uspořádání památkové zóny. Význačná skála v osadě – krajinný prvek, která je pokračováním dvou kozích hřbetů (řevnické křemence s měkkými břidlicemi) chráněné krajinné oblasti Skalka, se zachovanou drobnější strukturou výstavby a zelení, dotvoří rozvíjející se okolí Buďánky.



Více se můžete dozvědět na jejich FB stránce FB Buďánka.


Byli jsme pozváni do kavárny, kde nám hned ochotně dali skvělou kávu a domácí malinovku.


S našim milým Dušanem jsme si skvěle popovídali zase v jiném prostředí.


Kavárna je sice maličkatá, ale velice krásná, útulná, vše je skvěle naprojektováno a mohu jen tento projekt a paní architektku pochválit.

Kavárna slouží i pro účely menšího komunitního centra, cvičí se tam joga, pro děti jsou tam různé workshopy, kreslení, filmové promítání a příspěvek za konzumaci je dobrovolný a skutečně je to báječné místo pro pořádání sousedských akcí.


Opravdu vše je velice originálně řešeno.


Výzdoba je naprosto krásná, všude kytičky, polštářky a tak, moc dobře jsem se tam cítila.


Proč koloniál, protože tato budova dříve sloužila jako mlékárna. Jinak dělnická usedlost dlouho chátrala, poté ji chtěli využit pro developerské účely, což se naštěstí aktivním občanům podařilo zvrátit. Pokud Vás více toto téma zajímá, tak máte nahoře odkaz na jejich FB, kde je kontakt na jejich webové stránky.


Rekonstrukce se skutečně zdařila.


Výhled je skutečně krásný.



A co Vy máte rádi podobné kavárny?? Tento spolek a projekt moc podporuji.

Přeji Vám krásný a pohodový den.

papa Vaše E.



sobota 14. ledna 2017

V Praze napadl sníh :-))


AHOJ, AHOJ,

 Moc Vás vítám u dalšího článku ze série "a tak si žiju". Nyní je to z období druhého lednového víkendu 2017, kdy i v Praze nasněžilo a sníh vydržel, což jsme si nemohli nechat ujít a vyrazili jsem do blízkého parku Klamovka, který máme skutečně, co by kamenem dohodil.



Zasněžený park Klamovka je skutečně krásný.


Udělali jsme si krásnou nedělní a dlouhou procházku, sice mrzlo, ale my se dobře oblékli a dobrou náladu jsme si vzali s sebou.


Zasněžený park byl skutečně krásný.


Mrzlo ještě další skoro dva týdny.



Jedno nenalíčené selfie v kulichu :-))


Outfit dne :-)), hlavně být v teple a pohodlí.



V parku bylo plno rodin s dětmi, které sáňkovaly a bobovaly a rodiče s nimi, byl to krásný  pohled.



Zasněžená bílá příroda je krásná, ale kdybyste viděli ten marast na křižovatce, to je hrůza a ty neodmetené chodníky, no prostě hrůza, hold sníh do města nepatří, ten patří jen do přírody, kterou krásně zabalí do bíla.


Můj muž pozorující sáňkující dítka.



Prošli jsme se skutečně vydatně :-)) a moc nám to prospělo.


A tak jsme zašli do místní zahradní restaurace na malé a rychlé občerstvení.


Svářo měli dobré a na salátku s mozzarellou  jsem si také pochutnala.




No a na Klamovce mají stále vánoční stromeček, který tam budou mít až do Velikonoc.


Park je krásný i po setmění.


Všimli jste si, že po slunovratu jsou dny delší a delší, tu dobu miluji,  když se dny natahují.



A nastal čas odejít a jít domů, koukat na telku a jako každou neděli si umýt řádně vlasy a vyčistit pleť.



Ještě stromeček v celé své kráse.



My náš park prostě milujeme a nedáme ho, zlí developeři ho chtějí zastavit a můj muž dělá vše pro to, aby se jim to nepodařilo.


Restaurace v budově Sokola Košíře krásně svítí.


Tak to byl náš sněhový lednový víkend.
A jaká byla sněhová nadílka u Vás??

Přeji Vám krásný a pohodový den.

papa Vaše E.