Zobrazují se příspěvky se štítkemZážitky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZážitky. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 11. července 2017

Jazzový koncert s Laco Deczi


AHOJ, AHOJ, 

Moc Vás vítám u dnešního článku - příspěvku, již nějaký ten čas tady nebyl post ze série "a tak si žiju", ale je to tím, že poslední dobou je to maličko více hektické a nikam moc nejezdíme, nebo nechodíme a nebo spíš prostě nestíhám .... asi to znáte všichni. 
Poslední úterý v červnu 2017 se u nás v restauraci PIVOVAR NÁRODNÍ  konal koncert na zahrádce světoznámého jazzmena Laco Deczi.



Dostala jsem oficiální pozvánku od Pivovaru a zamluvila si hned dvě místa pro mě a mého muže, jenomže ten den, kdy se konala akce se ozval můj super šéf, že bychom mohli jít hromadně. A jelikož jsme měli pozvánku přímo od majitele sítě restaurací Coloseum od Honzi Mužátka, tak jsme měli VIP sezení se vším všudy, tedy i s jídlem a pitím. 



Pili jsme místní doma vařené pivo, italské víno a vítečně jsme se bavili. 



Výhled jsme měli na mistra hned z první řady stolů. Koncert se tedy uskutečnil na zahrádce, která má kapacitu 200 lidí, ale odhadem jich tam bylo tak 350, protože vstup byl volný čili zdarma, což nalákalo spousty lidí z ulice a tak. 



Musím říci, že tataráček mají v Pivovaru Národní vskutku skvělý, navíc byl z telecího masíčka. 



Koncertní šňůra je po celých Čechách, více se můžete podívat ZDE.

Tento článek není placení ani Lacem ani Pivovarem, jen prostě Vám chci ukázat a přiblížit atmosféru, která mimochodem byla báječná na jazzovém koncertu, navíc v prostorách kláštera a vedle Národního divadla, takže prostě unikátní záležitost, čímž dost napovídám, ale asi víte. :-))



V prosklené budově technické budovy Národního divadla se zrcadlí klášter.. a víte jaký a zajímalo by Vás o tom víc? Napište mi a ráda sepíši více. 



Kdo je vlastně Laco Deczi, asi slavného jazzmana znáte, ale pro osvěžení paměti napovím. 
Jinak pro info byl to můj druhý živý koncert jazzu a naprostá nadšenost a spokojenost. Dokonce jsme si koupili dvě CD od mistra a nechali si je podepsat a se šéfem, jeho bratrem, mým mužem, majitelem Colosea a naší šéfovou účetnictví jsme si celý večer a koncert moc užili. 



Kdo je vlastně Laco Deczi.....

Trumpetista, skladatel, kapelník a amatérský malíř Laco Deczi se narodil v roce 1938 ve vesnici Bernolákovo na Slovensku. V roce 1962 odešel z Bratislavy do Prahy kde působil až do své emigrace v roce 1985. Po několika měsících strávených v Západním Německu nakonec definitivně zakotvil ve Spojených státech kde žije do teď.
Muzika
Zájem o hraní na trumpetu projevil už na základní škole po vzoru svého strýce – muzikanta. Na střední škole prošel několika hudebními soubory a v době základní vojenské služby vystupoval v Praze jako host Studia 5 a později i jako host Jazzového studia. Po vojně v roce 1962 se rozhodl v Praze zůstat a začal působit v Sextetu divadla Rokoko a následně v souboru Jazz Outsiders. Následuje angažmá v souboru S+HQ Karla Velebného a Reduta kvartet, kde se stal frontmanem.
V roce 1967 založil formaci Jazz Celulla, kde postupně hrál s muzikanty Laco Troppem, Svatoplukem Košvanecem, Josefem Vejvodou, Karlem Růžičkou nebo Petrem Králem. V tomto období byl vybrán do tehdejšího reprezentativního Czechoslovak All Star Band.
Vsedmdesátých letech se stal členem Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOCR) a Tanečního orchestru Československého rozhlasu (TOCR). Nahrál několik sólových alb, mezi nejznámější patří "Sentimental Trumpet" v doprovodu smyčcového orchestru. Jako sólista byl členem orchestru při nahráváni desky "Jazz Goes To Beat" Václava Zahradníka, nebo Jazz ze studia A. V této době se naplno také věnoval skládání celé řady orchestrálních skladeb. V dobách ještě před emigrací nahrál duety s kytaristou Zdeňkem Šárkou Dvořákem a složil velké množství muziky k filmům, mezi nejznámější patří Kalamaita režisérky Věry Chytilové z roku 1981.
Od roku 1986 žije ve Spojených státech amerických, kde je frontmanem kapely Celula New York.
Ve Státech vystupoval s velkou řadou skvělých jazzových muzikantů, jako jsou Elvin Jones, Bill Watrous, Junior Cook, Dave Weckl a Sonny Costanzo. Pravidelně koncertuje se svojí kapelou Celula New York v oblasti států New York a Connecticut.
Od roku 1990 Laco pravidelně dvakrát do roka jezdí tour po České republice a Slovensku. Vyjímkou nejsou ani zastávky v Polsku, Rakousku a především Německu. Laco vydává v intervalech jednoho až dvou let pravidelně nové studiové, nebo live desky. V posledních letech také live DVD z koncertů. Dohromady má na kontě již přes dvacet alb a video nosičů. V roce 2005 vychází živé album „Jazz na Hradě“ pod záštitou prezidenta Václava Klause, který desku také pokřtil a napsal k ní předmluvu. V letech 2009 a 2010 vystupoval se svojí kapelou na festivalech Rock for People, Colours of Ostrava a Sázavafest. V roce 2011 vystoupil opět na Hradě na osobní pozvání prezidenta Klause jako host trumpetisty Waltera Bartoše a saxofonisty Štěpána Markoviče.
Ocenění
Laco získal za dobu svojí kariéry několik ocenění. Odborníky časopisu Jazz Bulletin v r. 1963 byl ohodnocen jako nejlepší domácí hráč na trubku. V roce 1964 vyhrává Cenu kritiků i bronzovou cenu čtenářů časopisu Melodie, následující rok slaví jednoznačné vítězství v obou kategoriích a zlato si podržel i v dalších letech. V roce 1966 získává za vynikající sólistickou činnost Cenu Československé jazzové federace.
Knihy a malby
V roce 2003 vychází kniha „Na plný plyn“, zobrazující průřez Lacova muzikantského i osobního života. Autor knihy je Jiří Šebánek, jeden ze spoluautorů knih a inscenací Jára da Cimrmann.
Vedle hudebních aktivit je Laco také zdatným malířTrumpetista, skladatel, kapelník a amatérský malíř Laco Deczi se narodil v roce 1938 ve vesnici Bernolákovo na Slovensku. V roce 1962 odešel z Bratislavy do Prahy kde působil až do své emigrace v roce 1985. Po několika měsících strávených v Západním Německu nakonec definitivně zakotvil ve Spojených státech kde žije do teď.
Muzika
Zájem o hraní na trumpetu projevil už na základní škole po vzoru svého strýce – muzikanta. Na střední škole prošel několika hudebními soubory a v době základní vojenské služby vystupoval v Praze jako host Studia 5 a později i jako host Jazzového studia. Po vojně v roce 1962 se rozhodl v Praze zůstat a začal působit v Sextetu divadla Rokoko a následně v souboru Jazz Outsiders. Následuje angažmá v souboru S+HQ Karla Velebného a Reduta kvartet, kde se stal frontmanem.
V roce 1967 založil formaci Jazz Celulla, kde postupně hrál s muzikanty Laco Troppem, Svatoplukem Košvanecem, Josefem Vejvodou, Karlem Růžičkou nebo Petrem Králem. V tomto období byl vybrán do tehdejšího reprezentativního Czechoslovak All Star Band.
Vsedmdesátých letech se stal členem Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOCR) a Tanečního orchestru Československého rozhlasu (TOCR). Nahrál několik sólových alb, mezi nejznámější patří "Sentimental Trumpet" v doprovodu smyčcového orchestru. Jako sólista byl členem orchestru při nahráváni desky "Jazz Goes To Beat" Václava Zahradníka, nebo Jazz ze studia A. V této době se naplno také věnoval skládání celé řady orchestrálních skladeb. V dobách ještě před emigrací nahrál duety s kytaristou Zdeňkem Šárkou Dvořákem a složil velké množství muziky k filmům, mezi nejznámější patří Kalamaita režisérky Věry Chytilové z roku 1981.
Od roku 1986 žije ve Spojených státech amerických, kde je frontmanem kapely Celula New York.
Ve Státech vystupoval s velkou řadou skvělých jazzových muzikantů, jako jsou Elvin Jones, Bill Watrous, Junior Cook, Dave Weckl a Sonny Costanzo. Pravidelně koncertuje se svojí kapelou Celula New York v oblasti států New York a Connecticut.
Od roku 1990 Laco pravidelně dvakrát do roka jezdí tour po České republice a Slovensku. Vyjímkou nejsou ani zastávky v Polsku, Rakousku a především Německu. Laco vydává v intervalech jednoho až dvou let pravidelně nové studiové, nebo live desky. V posledních letech také live DVD z koncertů. Dohromady má na kontě již přes dvacet alb a video nosičů. V roce 2005 vychází živé album „Jazz na Hradě“ pod záštitou prezidenta Václava Klause, který desku také pokřtil a napsal k ní předmluvu. V letech 2009 a 2010 vystupoval se svojí kapelou na festivalech Rock for People, Colours of Ostrava a Sázavafest. V roce 2011 vystoupil opět na Hradě na osobní pozvání prezidenta Klause jako host trumpetisty Waltera Bartoše a saxofonisty Štěpána Markoviče.
Ocenění
Laco získal za dobu svojí kariéry několik ocenění. Odborníky časopisu Jazz Bulletin v r. 1963 byl ohodnocen jako nejlepší domácí hráč na trubku. V roce 1964 vyhrává Cenu kritiků i bronzovou cenu čtenářů časopisu Melodie, následující rok slaví jednoznačné vítězství v obou kategoriích a zlato si podržel i v dalších letech. V roce 1966 získává za vynikající sólistickou činnost Cenu Československé jazzové federace.
Knihy a malby
V roce 2003 vychází kniha „Na plný plyn“, zobrazující průřez Lacova muzikantského i osobního života. Autor knihy je Jiří Šebánek, jeden ze spoluautorů knih a inscenací Jára da Cimrmann.
Vedle hudebních aktivit je Laco také zdatným malířem. Na kontě má několik desítek děl, většinou olejomaleb. V roce 2005 vychází kniha „Pravdy“ zobrazující Lacovu malířskou tvorbu společně s historkami k jednotlivým obrazům.
em. Na kontě má několik desítek děl, většinou olejomaleb. V roce 2005 vychází kniha „Pravdy“ zobrazující Lacovu malířskou tvorbu společně s historkami k jednotlivým obrazům.




Panu Lacovi je uctyhodných 79 let a je ve skvělé formě. 



Vidíte, kolik lidí koncert nalákal, bylo to doslova hlava na hlavě. 



Moc jsme si koncert užili a dám Vám sem odkaz na jeho YTB.



Hrálo se tedy od 19,30h do 22h a to byl strop, protože letní zahrádka může být do 22h, tak to chce pronajímatel. 



Lidé se veselili, bavili, tančili a hlavně naslouchali super muzice. 



Laco je velice charizmatický muž, plný zkušeností i díky bývalému režimu, ale také svojí skvělou muzikantskou kariérou a zkušenostmi. 



Navíc na mistrovi velice obdivuji jeho vitalitu a odhodlanost jít stále dát a být fit a má prostě tento člověk obrovské charisma a bylo mi nesmírnou ctí se s ním potkat a podat si s ním ruku. 



No a moji milí jsme u konce, snad se Vám tento malý a krátký, ale myslím si pěkný a všeříkající příspěvek líbil. 

přeji Vám krásné a pohodové léto. 

papa Vaše E.

neděle 3. dubna 2016

Taková pohodová neděle


AHOJ, AHOJ,


 Vítám Vás moc u dnešního článku, který bude opět nekosmetický.
Snažila jsem Vám zaznamenat náš klasický víkend, který jsme strávili z části doma  a z části jsme byli venku na procházce a zašli jsme si na výtečný oběd.


Na tuto procházku jsme se rozhodli jít v neděli 6. března, počasí nebylo sice nic extra, sluníčko nám příliš nesvítilo, ale krásně jsme se před obědem prošli.


Jeli jsme na Malvazinky, což je část krásné Prahy 5, kde jsme se prošli mezi tamními krásnými baráky  vilami.


Toto je takový alá "Hobitín", jsou to takové maličkaté řadové domky, které se tahnou až ke hřbitovu, jsou skutečně maličkaté, roztomilé a barevné.



No a co nenaleznete ve staré zástavě, tuto železo betonovou a skleněnou konstrukci, která do místní zástavby vůbec nezapadá, fakt hrůza :-((



A hned naproti stojí takto krásná stavba, člověk se opravdu nepřestane divit.




No a už jsme se blížili k našemu cíli, čili k restauraci, kam jsme zašli na oběd.



Nově zrekonstruovaná restaurace Na Václave je skutečně krásná a moc dobře tam vaří.





I v létě si host přijde na své, letní posezení je naprosto parádní.





Interiér se také velice povedl.




Dali jsme si trochu vína.



Jako polévku jsme zvolili silný hovězí vývar aneb, jak se říká hovězí consommé se zeleninou julianne.


Poté následovalo dýňové rizoto s lososem v černém sezamu.
Musím říct, že jsem nikdy v životě snad lepší rizoto nejedla, bylo výtečně dochuceno a bylo opravdu skvělé.


A jako sladkou tečku jsme zvolili lívanec se šlehačkou a borůvkovým žahourem, velice chutné a povedené. Dezert není příliš sladký, což jsme my dva velice ocenili.


No a hurá domů, s plnými bříšky se nám krásně šlo.
Opravdu jsme si tuto neděli krásně užili a byli jsme rádi, že jsme se provětrali a i napapali.
Takže rozhodně doporučuji krásnou procházku po Malvazinkách a také návštěvu super místní restaurace Na Václavce 32.


No a co Vy, jak jste trávili víkend??

Také rádi chodíte na procházky a na dobré jídlo??

Budu moc ráda za Vaše tipy.

Přeji Vám krásný a pohodový den.

papa E.

pátek 1. dubna 2016

Febiofest 2016


AHOJ, AHOJ,

 Vítám Vás u dnešního článku, který je opět nekosmetický, je takový ze života, z mého volného času a bude o mých zájmech a zálibách.




Jako již 22 let před tím se v březnu koná FEBIO FEST.
Co je vlastně Febio Fest si můžete přečíst v odkazu, který jsem Vám do názvu vložila.
Jedná se o mezinárodní pražský, ale nejen to filmový festival.


Letos tedy začal 17. března a trval do 25. března.
Letos se mi nepodařilo jít na slavností zahájení v obecním domě, prostě jsem to časově nestíhala, ale nevadí, filmy jsem si užila i tak.


Tradiční červený koberec nesmí chybět.


Festival zahajovala Magda Vašáriová.


Viděla jsem celkem 9 filmů a nejvíc mě oslovil tento s názvem CAROL.

Film krásně vtáhne do děje a velice empatický. Zkrátka za mě je to jeden z nejpovedenějších filmů, které jsem na Febio festu za tu řadu let viděla.


Nyní Vám sem dám seznam filmů, které jsem viděla a dám Vám proklik na ČSFD, kde se o samotném filmu dozvíte více.
Jinak filmy jsem si vybrala na doporučení mého kamaráda, který je filmový odborní a od kterého jsem dostala i volňásky. :-))

  • Viděla jsem film MUSTANG.
  • další v pořadí byl film PŘÍBĚH LÁSKY A TEMNOTY.   Natalie Portman opravdu zazářila.
  • VŠE BUDE V POŘÁDKU je velice příjemný film, který Vám ráda doporučím.
  • Film JÁ OLGA HEPNAROVÁ  je velice povedený a zdařilý film.
  • Film SPOTLIGHT je příjemný životopisný a silný příběh.
  • Film HUMR je romantický, ale já z něj jsem taková celá rozporuplná.
  • Film MR. HOLMES  je klasický a krásný film, rozhodně na něj mrkněte
  • No a posledním filmem, kterým jsem viděla je film KOLONIE  samotný film mě velice oslovil, sice příliš nemusím německé filmy, ale rozhodně stojí za to.


Každopádně letošní Febio Fest jsem si krásně užila.

Téměř pokaždé jsem po kině zašla na nějakou baštu.
Bohužel jsem vyfotila jen jedno jídlo.



Zašla jsem na báječný a čerstvý salátek do Delmart Bistro, které je U Anděla přímo u metra a mohu vám ho Vřele doporučit.


Kdo nezdá ať tam rozhodně zajde.
Můžete si vybrat malý salát, ten mám já nebo větší, pečivo a voda je free, nebo mají sendviče, Burgery, polévky, zákusky, snídaně a freshe.



Já jsem si filmový festival velice užila a doufám, že i vy rádi chodíte do kina a třeba jsem Vás malinko inspirovala.

Přeji Vám krásný a pohodový den.

papa E.