AHOJ, AHOJ,
Moc Vás zdravím u tohoto dnešního článku, o který jste si psali. Jak asi dobře víte, tak máme u nás doma společnici a tím je naše mourovatá kočička Izinka.
Inu Izinku máme od června roku 2008. Narodila se v Jižních Čechách v dubnu a my si ji odvezli z útulku v Klánovicích za cca 300Kč.
Toto jsou fotky, když byla malinkatá.
Když malinko vyrostla.
Koťátko to bylo velice živé, hravé, mazlivé a společenské.
Hned uměla chodit na kočičí záchůdek a dobře papala kapsičky a granulky.
Inu květina ke květině.
Izince je tedy osm let a je vykastrovaná.
Je očkovaná a pravidelně ji odčervujeme.
Sice si někdo řekne, že je to zbytečné, když je to kočka ryze domácí. Občas vyleze na balkon a okukuje truhlíky s maceškami, ale ven ji vůbec nepouštíme, ona by ani nechtěla.
Jednou jsme se pokusili ji vzít ven na kšírkách, ale to jsme pohořeli. Ona se naprosto zabejčila, nehli jsme s ní ani o centimetr, prostě se jí to nelíbilo a jasně "řekla", že toto nechce, tak jsme ji do ničeho nenutili.
Dostává papat 2x denně, ráno a večer kapsičku, nejčastěji kupujeme Zlaté Gurmetky nebo Felixe, ten je převážně z Německa - máme ozkoušeno, je mnohem kvalitnější a nebo kupujeme Brit kapsičky.
Od značky Purina kupujeme granulky, které má stále k dispozici a občas si zobne :-).
Izinka je spíše drobnější, váží okolo 3kg.
Je to klasická mourovatá kočička.
Pro nás samozřejmě nejkrásnější a nejúžasnější kočička na světě.
Miluje krabice a košíky, ve kterých se může uvelebit.
Ano, může i do postele, ona de facto může všude, ráda leze do skříní, ráda leze pod postel, na skříň, kde třeba celý den spinká a odpočívá.
Je neuvěřitelné, kam se dostane.
Jednou vyskočila z balkonu skrze mříže, které na něm máme a jednu noc nebyla k nalezení. No řeknu Vám, to byla bezesná noc. Nakonec jsme ji našli v křoví u baráku, schoulenou, vystrašenou, špinavou. Ale našli jsme ji :-)).
Bydlíme u dost rušné tří-proudé vozovky, a o to jsem měla největší strach, ale ona se evidentně bála, tak nikam nešla.
Našli jsme ji, čapli, vykoupali, aby byla zase čisťounká a od té doby už neutekla, ale to byla ještě mladší.
Zajímavé je to, že neumí mňoukat, ona jen tak kvíká či píská.
Je to roztomilé, reaguje na naše hlasy a zvuky.
Samozřejmě, že se nerada koupe, ale my jí nekoupeme často, jen když by se zašpinila, či v něčem vyválela, což ona nedělá.
Kočičky jsou obecně velice čistotné a Izinka to rozhodně potvrzuje.
Jak vidíte, tak košík má velice ráda a často v něm hajá.
Bojí se vysavače a fén na vlasy také není jejím kamarádem.
Jakmile si páníček sedne nebo lehne na pohovku, musí hned za ním jít, nechat se mazlit a ideálně mu usne na nohách. To dělá téměř pořád, když jsme doma.
Je to prostě naše zlato největší a nedovedu si život bez ní představit.
A co Vy? Také máte nějaké domácí mazlíčky??
Budu moc ráda za Vaše komentáře.
Přeji Vám krásný a pohodový den.
papa Vaše E.
