AHOJ, AHOJ,
Moc ráda bych Vám pověděla, kdo je můj nejoblíbenější malíř.
Je jím GUSTAV KLIMT.
Miluji jeho styl, který je převážně ve stylu Secese.
Vlastním několik replik obrazů, kalendářů, podšálků, hrníčků a podložek pod hrneček.
Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic[1], připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer – díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci.
Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské oce
nění. Na sklo
Projekt stropních
maleb do h
aly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 secesi. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby.
Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu Secese a zúčastnil se přípravy časopisu „Ver Sacrum“. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wichkoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil Secesi a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel 6. února 1918 ve věku 56 let.
Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mu klíčové postavení v rakouských dějinách umění.
Na jeho počest a připomenutí je pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah (ÖBB) "EC 78/79 Gustav Klimt", který jezdí z Gratzu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou do Prahy-Hlavní nádraží.
Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem.[2] Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooninga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.[3]
Je mi jasné, že toto umění není pro každého, ale budu ráda za Vaše reakce.
Přeji Vám krásné dny.
papa E.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Tímto Ti moc děkuji za návštěvu a čtení tohoto blogu! ♥ Můj blog můžeš sledovat i na další sociálních sítích, jako je FB , Instagram , kde jsem také aktivní. V případě jakéhokoli dotazu mě neváhej kontaktovat na e-mailu: eriuchytilova@gmail.com . Ještě jednou Ti děkuji a přeji krásný a pohodový den!