Zobrazují se příspěvky se štítkemJídlo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJídlo. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 26. března 2017

Mimo Prahu - na skok, firemní školení, rodinný oběd.


AHOJ, AHOJ,


 Moc Vás vítám u dnešního článečku, který je takovým menším pokračováním ze série "a tak si žiju". Nyní to bude na půl pracovní a na půl soukromé, tedy z víkendu.


V pátek 10. března 2017 jsme byla s kolegou vyslána na školení profesních dovedností, které jsme velice uvítali a školení se skutečně povedlo.


Samotné školení se uskutečnilo v Plzni v oblasti Litic a přímo v Koinoia Jana Křtilete.

Jedná se o usedlost s kostelem, farou a malým hospodářským zázemím pro křesťanské rodiny a evangelizaci a samotný nový objekt vybudovala firma mého šéfa, musím dodat, že prostory jsou naprosto nádherné, vzdušné a opravdu profesionálně udělané.


Interiéry jedna radost, dodám jen , že v tuto chvíli Koinoiy využívají italští komunitní katolíci.




Zde vidíte nádhernou kapli, která je dveřmi oddělitelná a od auly nijak neruší třeba prostory pro školení.


Na školení jsme byla s dalšími třemi mými kolegy a moc jsme si to užili a dost se toho naučili nebo si osvěžili své dovednosti a komunikační kanály.


Areál je velice krásný, jediné co nebylo tak krásné bylo vstávání, vstávala jsem v 5,15h ráno, poté jsem jela do práce, na to jsem jela vyzvednout občerstvení a s kolegou jsme v 6,20h vyrazili autem směr Plzeň.


Jak vidíte, tak budova je opravdu krásná a citelně zasazená.


Stavební společnost mého šéfa se zaměřuje na rekonstrukci a obnovu kulturních a křesťanských objektů.


Prostě komunitní a kulturní a společenské centrum radost pohledět, konají se zde i bohoslužby.


Prostory a občerstvení byly na jedničku.


Ještě jednou moc děkuji svému šéfovi milému Václavovi za super školení.


Tak a to byl pátek, nyní máme sobotu a jelikož v pátek 10. března 2017 náš kamarád pan architekt Dušan oslavil své 88 narozeniny, tak jsem ho následující den, čili sobotu vzali k našim na rodinný oběd.


Na moji objednávku mamka připravila kapustové karbanátky, s brambůrkami a okurkovým salátkem a vše chutnalo naprosto báječně.


No a samozřejmě kuřecí vývar nemohl chybět, byl silný a navíc s domácími nudličkami.


Samotné jídlo na talíři, bylo to ňami nami, ale vše se nedalo sníst.


Po obídku byl zákusek v podání domácích kynutých buchet a kafíčkem.


Popolední pohodička u našich v obýváku, povídali jsme si a vše bylo velice fajn, moc jsme si to s Dušanem a našimi i mým milým bratrem užili.


Po kafíčku jsme se vydali do města zapálit svíčku na hřbitov, protože babička by měla 16. března narozeniny.


No a tady vidíte moje rodné městečko Unhošť.


Unhošť je malebné a starší město, které leží ve Středočeském kraji, má cca 5000 obyvatel a nyní je tam u moci TOP 09, více to komentovat nebudu.


První náměstíčko se školou a hlavní ulicí třídou Eduarda Beneše.


Další pohled na hlavní třídu a ta budova růžová s věžičkou je vlastivědné muzeum.


Kostel sv. Petra a Pavla.


Starý hostinec zvaný Obecnice, mimochodem mají tam super malinovku a také skvěle vaří zvláště pak hotovky.


Pohled na celé Václavské náměstí a centrální část města, kde doleje obecní úřad.


Budova vedle fary u kostela je bývalé a první jesle či školka, kam chodila moje maminka, která se mimochodem v Unhošti narodila, ano narodila se doma.


No a došli jsme na hřbitov, udělali jsem to, co jsme potřebovali, ale více se nehodí fotit, tak jsem Vám alespoň vyfotila jarní kytičky, které jsem tam zahlédla.


Vršek kapličky ze hřbitova.


Jarní kytičky na zahrádce mojí maminky, prostě vítáme jaro.


Nádhera, všude to kvete, už aby to tady bylo, já prostě zimu nemám ráda.


Ikdyž mám jarní alergii na pyly, ale prostě jaro, léto a hlavně babí léto miluji.


Náš baráček a zahrada a taky moje mamča. :-))


Trávník nic moc a dřív na veškerých plochách byly záhonky s bramborami, s cibulí, česnekem, s různými dalšími plodinami a také jsme měli králíky, prasátko, kachny a slepičky. Ano to vše jsem zažila, jsem už docela pamětnice. :-))


Krásné sedmikrásky, které vítají jaro a radují se z něj.


mamče to skutečně krásně kvete.


Kvete jí i vrba a toto jsou kočičky.


No a jsme u konce, tak snad se Vám líbil dnešní článek, snad jsem Vám zase ukázala něco nového u mě doma, nebo tak jak já žiji.

A co jste zažili Vy naposledy?

Přeji Vám krásný a pohodový den.

papa Vaše E.


sobota 4. března 2017

Předposlední únorová neděle 2017 "a tak si žiju"


AHOJ, AHOJ,

Moc Vás vítám u dnešního článku, který je opět ze série "a tak si žiju" nyní to bude více přínosné hystorii a také a také zasvěcenné křesťanskví.

Celou akci pořádal Klub Za starou Prahu.


Inu předposlední neděli v únoru 2017 se u nás na Smíchově konala komentovaná prohlídka kostala a kláštera sv. Gabriela , které jsme se velice rádi účastnili. Navíc vyšlo nádherné slunné počasí.


Vzali jsme s sebou našeho kamaráda Ing. arch. pana Dušana, který byl z přednášky a prohlídky velice potěšen, jelikož se vrátil do svých študáckých let z VŠ.


Interiéry kostela jsou velice krásné a jsou inspirovány Beuronskou tématikou, nebo spíše se nesou v jejím duchu.
Klášter sloužívával pro komunity sester, ale nyní jde do dražby a Česká pošta s.p. ho bude prodávat. Snad se dostane do dobrých rukou, naštěstí na kostel je uvaleno věcné břemeno, tak by i nadále měl sloužit k bohoslužbám.


K této tématice mám velice blízko, jelikož jsem z vlastní vůli v dospělosti pokřtěná a moje druhé jméno je Anna a pracuji pro církev.


V kostele jsem byla poprvé a moc se mi tam líbilo, super atmosféra a navíc po mši Svaté to tam vonělo po kadidle.


Tento kříž visí v kapli v pravém křídle kostela.



Areál je vely výjimečný.


Když jsme se rozloučili s prohlídkou tak jsme se šli projít do nedalekého parku.


Jedná se o park Sacre Coer, který je cca 12 let nový a je velice oblíbený i pro svoji super vyhlídku na celou Prahu.

Pan architekt Dušan s mým mužem v družném rozhovoru.



V parku začíná jaro z čehož máme velikou radost.



Z parku se díky lávce dostanete do OC Nový Smíchov, kde jsme jen sjeli po schodech a náš záměr byl jít na kávu a menší pohoštění do kavárny v letohrádku Portheimka, ale bylo tam naprosto plno.


No a jelikož v těchto dnech se konaly "Dny Prhy 5" tak v parku Portheimka byl masoupust.


Na který jsem se rádi šli podívat, navíc jak z fotek můžete vidět to krásné a slunné počasí.


Na úvod Vás přivítal pán s flašinetem, velice tématické a příjemné.


Na podium hrála živá hudba, dalo se pořídit občerstvení, ale všude bylo mraky lidí a dosti velké bahno, proto jsme se příliš nezdrželi.



Zašli jsme raději na kávu a menší občerstvení do velice příjemné hospůdky v centu Anděla.


Zašli jsme na drobné občerstvení do naší oblíbené smíchovské restaurace - pivnice - Radegast Peron na Smíchově.


Dali jsme si občerstvení a bylo nám po milé procházce velice dobře.


Můj muž s panem architektem v družném hovoru, jen připomínám, že panu architektovi bude brzy 88let a je velice vitální, samostatný a je naprosto úžasný a my s ním moc rádi trávíme volný čas.


Já si dala buřty na černém pivě v tomatové omáčce a byly naprosto výtečné.


Pánové si dali zelnou polévku s klobásou, která byla také skvělá, opravdu velice dobře vaří.


No a co by to bylo za akci bez nákupů. Ano musela jsem si nutně něco pořídit.


No maličko Vám prozradím.


Seděli jsme dlouho, povídali si a já di nakonec k večíru dala jeden Aperol Spritz. Moc lahodný nápoj.



Musím říci, že tato neděle za to velice stála a věřím, že jsme si ji všichni společně užili.


A co Vy, také se těšíte na jaro a jak trávíte víkendy a rádi chodíte po památkách??


Přeji Vám krásný a pohodový den.

papa Vaše E.

#The Balm mini &travel set

AHOJ HOLKY,  moc vás vítám u dnešní recenze, na kterou jsem se vážně těšila.  Jinak přeji hezkou neděli. Už je jen polovina víke...