#random - December 2022

AHOJ, AHOJ,

přeji krásné, slunné úterý. A vítám tě u mého posledního - našeho posledního měsíce roku 2022. Je neskutečné, jak ten rok zase uběhl. Tolik věcí se událo. Opravdu si občas přijdu, že tempo je tak zběsile rychlé, že ani při nejrychlejším sprintu nestíhám, nestačím a pouze koukám, jak mi ten život plyne. 

Ne ba ne, život si užívám, někdy více, někdy méně. Zrovna nyní, to mám jak kdy. Nebudu lhát a hrát si na hrdinku a "ledovou královnu", bývá mi smutno, srdce bolí, ale vím, že přebolí, musím tomu dát čas. 

Retro hvězda v mém okně na Střížkově, kterou jsem našla úplně náhodou, ale to již víte. Prostě prosinec, advent, Vánoce. První shníh přišel. 

První shní přišel ještě v listopadu, ale já i tento příspěvek začínám psát v listopadu, abych dodržela měsíční formát, který jsem si tak trochu upravila, díky stěhování. 

V Penny jsem ráno koupila špekáčky, a po obědě dostala zcela spontánní nápad, že udělám utopence, po vzoru Sylvy. 

Svařila jsem ocet s cukrem, vodou a kořením, které jsem zašla vč. cibule dokoupit, abych měla všechny ingredience. 

Recept jsem si našla od michelinského šéfkuchaře Pavla Pospíšila ZDE, ale jak to tak bývá, musela jsem si ho trochu upravit. 

Nakrájela jsem hodně moc cibule, bílé, červené, buřty jsem oloupala, nakrájela na kolečka, no a začala vrstvit do sklenic. 

Dvě sklenice jsem udělala čistě s cibulí a lákem, což mě zaujalo, že by mohla být prima příloha, nebo taková chuťovka. 

Utopenci se povedly, všechny skleničky jsem darovala a sama si nechala nakládanou cibuli, což byl také záměr celého mého kulinářského "projektu". 

Na blogu jsem vyhrála cestovní fém Eta, ne že bych neměla z výhry radost, ale je to můj třetí fén v domácnosti, čili tento zcela nový, nerozbalený, budu posílat nějakou formou dál. 

Štěstí ve hře - má snad již osmá výhra v tomto roce = neštěstí v lásce, mohu potvrdit, pořekadlo platí. Mě se vyplnilo do puntíku přesně. 

Kolegyně Ani slavila své krásné, kulaté životné jubileum, připravila tuto báječnou oslavu pro kolegy, jelikož zároveň slavila neuvěřitelných 40 let v BD. 

Cupcake, které připravovala spolu se svou snachou byly přímo volající po postu na IG, ale nejlepší byl domácí ořechový koláč, nebo spíš to byla buchta s lehkým krémem - polevou navrchu. Mě to nesmírně připomínalo vanilkové rohlíčky, neskutečně dobré, toho bych dokázala sníst plech. Nic jiného bych k tomu nepotřebovala. 

Ani dostala kromě příspěvku na kolo a běžky i tuto krásnou květinu od pana předsedy, ovšem lilie voněly na celou chodbu. 

Poznej rozdíl, mezi dolní a horní fotkou....🤣. Příliš často to nedělám, ale tentokrát jsem si po příchu z práce musela na chvíli sednout, s mobilem v ruce, zapálila jsem si svíčku, uvařila čaj a vegetila a užívala si prokrastinaci s IG v ruce. Dlouhé a náročné dny jsou nyní. 

Jedna pracovní, snažím se vypadat fresh, ale byla jsem neskutečně unavená . 

Únava u mě někdy střídá lítost a smutek, což nejsou zrovna nejlepší předpoklady pro klidný a vyvážený spánek a celkově denní rytmus a režím. 

Ale musím se pochválit, ne nemusím, ráda bych se pochválila, že se mi daří chodit spát okolo půlnoci, příliš ani nepřetahuji. 

Ovšem vstávám celkem časně, a v práci bývám kolikrát i 11h, což je velmi dlouhý den, ale práce mě baví, nestěžuji si, tak to vůbec nemyslím. Jen, že pracovní tempo je jaksi zběsilé. 

Když stále nemůžu běhat, tak se mi alespoň pár dnů podařilo ujít nějaký ten km. 

Vánoční hvězda, pro mě, ode mě, velmi výhodně ráno v Albertu.

 Odpoledne jsem ji chtěla pořídit i kolegyním, ale to je pro změnu neměly, a druhý den ráno stály místo 39,- už 79,- .

Vyzkoušeli jsme další nedalekou restauraci a to Parčík, která je skutečně v Parku Přátelství u jezírka. Neskutečně dobré jídlo, které překvapilo svou kvalitou, cenou a celková atmosféra restaurace byla více než skvělá. A třešničkou na dortu byl kytarový doprovod v podání G.F. Beorge, který hrál naprost evergreeny, doslova pecky. 

Večer jsme si tím užili o to víc. Asi vás nepřekvapí, že jsem si dala kuřecí křídla a hranolky, ovšem byly s omáčnou parčík, která mi připomínala svou chutí svíčkovou, ovšem barvou spíš šípkovou, nebo řízdlou deme glasse, zvláštní kombinace, ale luxusní. Spíš by se k tomu hodilo maso na způsob vepřová panenka, nebo pečeně, flank steak. Ale určitě nám velice chutnalo a rozhodně plánuji zanedlouho zajít znovu a využít právě čtvrtečních večerů, kdy je tam živá hudba. Pecka večer to byl. 

Druhý den, v pátek, kdy jsem si vzala dovolenou, domluvila se s kamarádem Karlem, no a jeli jsme do Třebíče, vyzvednout si věci od M., co jsem si tam za dva roky navozila. 

Cestou si z nás snad počasí dělalo legraci, střídalo se jako aprílové počasí. Chvilku slunko, zase potom mlha, inverze, zataženo, ale převažovalo vlastně slunečno a když jsme se vraceli zpět do Prahy bylo krásných 9C. 

Pobalila jsem se celkem rychle, s M. jsme se rozloučili, chvíli popovídali, a jeli zpět Praha. Cestou jsme se zastavili na polévku v motorestu. 

Přesně před třemi lety jsme do Slovanského domu šli s M. na film o DM. 

Spirits

Tento sukulent, tuto kytičku jsem si hned po příjezdu z Třebíče přesadila, aby mi tady dělala radost. 

Když přežila pobyt v Třebíči a cestu, tak snad přežije vše. 🤣

Nějaké pracovní selfie nesmí chybět. 

Využila jsem prostoru, kdy jsem byla v kanceláři sama. 

Jinak se běžně v pracovní době opravdu nefotím, nestihnu téměř nic "soukromého", což bych ráda zařadila. 

Ne pro to, abych šidila práci, ale aby mě to na chvíli odvedlo myšlenky, já se odreagovala a odpočinula si. Pro lepší koncentraci a efektivitu práce - vyzkoušeno, prověřeno. Kratší a pravidelné pauzy je třeba do pracovního režimu zakomponovat. 

Soutěž - giveaway k mému osmému výročí blogu 🥳💄, jsem s téměř dvouměsíčním zpožděním uskutečnila. 

Jakmile se ochladí, začnu vařit polévky, nejraději mám ty krémové, zeleninovové. Vývar málo kdy.

Pórková, zahuštěná bramborou a trochou smetany. Výborná byla a výhoda je, že člověk má rychle teplé jídlo a nosím si s sebou i do práce. 

Mlhla, že by se dala krájet, vypadá to, jako v nějaké leze, ale chyba lávky.

Uprostřed paneláků jsou tyto pěkné a statné smrky. 

Vánoční stromek MČ na střížkově. 

Foceno první adventní neděli, kdy byl stromek rozsvícen a já se tou dobou vracela z meetingu. Prý fotka vypadá trochu depresivně. 

Trocha toho domácího cvičení, protahování spíš, když stále úpona nedovolí běhat. 

Ovšem cítím, že se to lepší a snad 🙏🏃🏻‍♀️, znovu zase, brzy vyběhnu. 

V Plném pekáči, to je restaurace přímo tady na rohu. Salát a hranolky jsem si prosím pěkně dala já a chválím. 

Salát skvěle dochucený. maso, sýr, slanina a hlavně ančovičkový dresing. Jen značně změnšily porce, ale to při ekonomickém stavu a vývoji není divu. 

Burger vypadal také velmi fajn.

Ještě pár ranních, prosluněných. 

#me #selfie #redlips

Ano, toto jsem si na IG odložila. 

Protože doslova takovou pohodu jsem si po náročném pracovním dni udělala a ještě jsem šla brzy spát. Vana, masky, čaj, jídlo, ytb, blogg, svíčky, prostě taková ta "domácí pohoda". Klídek relax k nezaplacení. 

Byla jsem u zubaře ve Vršovicích, na kontrole s implantáty. 

Když jsme naplánovali další vývoj, další nezbytné kroky, protočily se mi až panenky, při finančním plánu. 

I proto jsem cestou na tramvaj navštívila tuto budovu původně záložny, nyní ČS. 

Nemohla jsem se vynadívat. Taková krása, tolik prvků, přitom tak detailně zpracovaných, které se k sobě hodí a tvoří neskutečný architektonický lad a skvost. 

Od milé Kačky jsem dostala tuto krásnou kytičku, Aloe vera, o kterou jsem si tak trochu i řekla. 

Vitamíny, je třeba doplňovat, takže klasické ovoce + čerstvý zázvor jsem zařadila. 

A napadlo mě, že si vytvořím takový svůj malý Gingershot. Je toho plný YTB, ale já jej znám min. 6 let, kdy jsem ho ještě první zimu, kupovala M. 

Není to nic těžkého, zázvor, citron, přidala jsem jednu mandarinku, omyla, oloupala, rozmixovala, páč nemám odšťavnovač a bylo. Mám jej v mističce a do čaje, jako když najdeš a nebo já si ho dávám tak 1/2 čajové lžičky vždy ráno po probuzení. 

Znovu napadl sníh, což zvláště ráno bylo cítit ve vzduchu, příjemné, ovšem přes den brzy roztál. 

Měla jsem to štěstí, letos se mi vážně "daří" v oblast giveaway a zařazování do různých blogerských projektů do dalšího. 

Opět projekt TRNDagentury, společnost Henkel přišla na trh se #SilnyPraciTym, kdy balíček k testování se skládal z pracívh gelů Persil Active pro barevné a i bílé prádlo, společně s ubrousky #K2rColourCatrcher. 
Testovací vzorky jsem rozdala po kamarádech, známých a kolegyň. Sama jsem prala jen s těmito prostředky a velká spokojenost. Ubrousky, jako kdybych našla, páč jsem si je plánovala pořídit. Super produkty, vážně mohu doporučit, navíc se jedná o inovovanou technologii. 

Nové nehty, opět v mém salonu na Kobylisích Kelly Beauty nezklamali a krásnou, výraznou, vínovo-červenou barvu doplnily, zkrátili, no velká spokojenost. I mé nevzhledné ručiska, vypadají co k čemu. Mohu jen doporučit, což již zjistila i má jedna kolgyňka. 

Toto tyrkysové triko mám min. 14 let, neuvěřitelné, jak staré "hadry" mám ve svém šatníku. 

Foceno o víkendu, kdy jsem chytla denní světlo. 

#me #december #selfie #czechblogger 

Jedna z ložnice, s pár filtry. 

Prostě víkend, blbnu a snažím se užívat dní. 

#me #weekend #niceday 

Nějaké dárečky jsem donesla do práce, a rovnou si je se jmelím vyblejskla. 

U nás v kanceláři nesmí chybět mandarinky, vánoční hvězda taky docela slušně drží.

#office #dekorace #gifts 

Andělé, nic jiného mě při pohledu na tento plakát prostě nenapadá. 

Vyndala jsem své nové, ovšem velké triko Depeche Mode, netuším, proč jsem si objednala tak velké, asi menší prostě neměli. 

No a než jsem ho dala do pračky, tak jsem si jej zkoušela, jestli mi přeci jen nějak nepadne. 

Joo, byla to sranda...🖤. 

Pracovní OOTD. 

Šedé vlněné šaty a černé doplňky k tomu. 

#me #selfie #working

Vlasy se mi snad dávají pomalu do kondice. Rozhodně jim zkrácení, téměř na polovinu prospělo. 

Černé punčochy, červená manikúra, perlové doplňky. 

Farnost na Proseku, aneb kostel sv. Václava, kam jsem si udělala menší ranní vycházku. 

Odnesla jsem tam Betlém, který bych již nevyužila.

S administrátorem Petrem, velmi milým pánem jsem se domluvila na termín a jako poděkování jsem dostala od dětí tohoto andělíčka, kterého samy vyrávěly v ZŠ. 

Farnost a i kostel je velmi krásný. Rozhodně je to výzva, chodit častěji. 

Zjištění měsíce: M. jsem milovala  víc než svůj život, asi i proto mi nejde stále se od této skutečnosti odtrhnout! 

#moonlight #praguelife 

Holešovice, příjemné posezení v Bio Oku, nad skvělým nealko pivem. Za rohem jsem vlastně téměř dva roky bydlela. 

Strossmajerovo náměstí a oblíbený kostel sv. Antonína. 

Pomalu budu tento článek směřovat ke konci, ale ještě nemohu a ani nechci opomenout dárek, který jsem dostala od Hani. 

A tento příspěvek pomalu zakončím tím, že já bych se neměla pouštět, do žádných větších akcí. 

Nesladily jsme kalendáře s mojí kadeřnicí Gábi, prostě se to nepovedlo. No a já si řekla, že si melíry udělám doma. 

Omrkla jsem DMko, vybrala si tuto melírovací sadu. 

No nebudu to dlouze okecávat, místo melírů m na hlavě vzniklo toto. Žluté, nehezké prakticky celolité nabarvení. 

Oběd s našima, který přijeli sem za mnou, podívat se do nového bytečku. 

Šli jsme společně i s L, kterého chtěli vidět do restaurace Parčík, kde jsme si pochutnali. Bylo to moc fajn odpoledne. 

Přiznám se, že jsem ze setkání měla krapet trému, přeci jen jsme se téměř půl roku neviděli, ale bylo to nad očekávání lepší, lehčí a velmi uvolněné. 🤗

Zde můj výtvor, žluté tóny bylo přesně to, co jsem nechtěla, ale mohla jsem dopadnout i mnohem hůř, to je pravda.  

Prostě se nevyplácí, fušovat lidem do řemesla. 

Děkuji moc za Tvou pozornosta přízeň, které si skutečně vážím. 

Doufám, že se máš dobře. A pokud znáš, nějaký osvědčený recept, jak na domácí melírování, sem s ním prosím. 🙏😻

Moc děkuji za pozornost a přízeň mému blogu, nejen zde, ale i na INSTAGRAMU a FB.

 

Tvé podpory si velmi vážím a každá zpětná vazba je pro mne velkým 

přínosem.

Přeji Ti krásný a pohodový dnešní den.

papa E. A. 😻😉