První březnové výletění - lázeňské město PODĚBRADY

AHOJ, AHOJ,

 Vítám Vás u dnešního článku. Někteří si na FB a instagramu mohli všimnout, že jsme opět v pátek byli na výletě. :-)

Ano opět jsme využili krásného slunného počasí a zajeli se podívat do města PODĚBRADY.

Zaparkovali jsme auto a šli nejprve do bankomatu vybrat si penízky, abychom si mohli zajít na obídek.

Na náměstí mě velice zaujal Mariánský sloup.

Náměstí je velice malebné a trochu malé. Jedná se o Jiřího náměstí.

Nové sídlo radnice, ve staré je knihovna.

Stará radnice, dnešní knihovna.

Do informačního centra jsme také museli zavítat.

Mají zde i automat na pamětní mince.

Busta Franze Kafky.

No a zde jsme poobědvali.

Tento podnik Bílá růže nám byl doporučován z několika zdrojů, ale nás příliš neoslovil.

Já si dala svíčkovou.

Manžel kuřecí plátky s bramborami.

Po občerstvení jsme se vydali na prohlídku města.

Zde vidíte jezdeckou sochu krále Jiřího z Poděbrad.

Jinak více o samotném městě:

Příjemné lázeňské město s bohatou historií. Kromě připomínek zřejmě nejslavnější éry - vlády krále Jiřího z Poděbrad - lze nalézt přímo ve městě nebo v jeho blízkém okolí stopy slavného rodu Slavníkovců, krále Přemysla Otakara II. nebo třeba císařovny Marie Terezie. Novodobá historie města je úzce spjata s lázeňstvím. Objev prvního minerálního pramene v roce 1905 změnil malé ospalé zemědělské městečko ve vyhledávané lázně.

Jiřího Náměstí:

toto náměstí je nejstarší částí města a bylo vždy tržním střediskem. Současná podoba domů je výsledkem historického vývoje. Jejich půdorysy pocházejí ze středověku, několik starých domů má zachovaná renesanční jádra. Původní malebná renesanční podloubí a barvitá průčelí domů však nenávratně zmizela při požárech v letech 1800 a 1832.

Zámek:

Je nejstarší a nejvýznamnější památkou v Poděbradech. V současné době zde sídlí Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Veřejně přístupná je pouze bývalá hradní kaple s Památníkem krále Jiřího a s ní sousedící tzv. rodná síň krále Jiřího z Poděbrad.

V severním podzámčí se nachází areál bývalé hospodářské části zámku. Dnes tyto budovy slouží jako divadlo, kino a jejich historie se odráží v názvech - Divadlo Na Kovárně a Zámecký biograf.

Tato neobvyklá a pestrobarevná výzdoba mě velice překvapila.

Na zámku se nachází i  minerální pramen.

Tato cedulka s nápisem eurosrdce.blogspot.cz je u tohoto srdce. :-))

Zde vidíte, jaká srdce z jakých zemí jsou zde zastoupena.

Více o srdcích jsem nalezla:

Oslavy 550. výročí mírové mise Jiřího z Poděbrad představena v lázeňském parku, poté se přestěhují do prostor poděbradského zámku. 

Velkých originálních srdcí bude celkem 28, stejně jako je členských států Evropské unie. Jak jednotlivé země nejlépe výtvarně charakterizovat, záleželo na invenci mladých umělců, kteří připravili několik návrhů, z nichž si ambasády členských států vybraly podle nich ten nejzdařilejší.

Jdeme ze zámku přes Jiřího náměstí směrem na kolonádu.

Ke kolonádě se krásně přimyká

Lázeňský park:

Komplex Letních lázní od počátku doplňoval park s promenádou, kde se soustřeďoval společenský živost. Vymezený prostor však brzy přestal velkému množství návštěvníků postačovat. Město proto počátkem 30. let vykoupilo soukromé pozemky až k nádraží a nechalo na nich podle Jandova regulačního plánu vybudovat velkoryse pojatý lázeňský park. Celý park prošel 2002 - 2007 rozsáhlou revitalizací podle projektu architekta Tomáše Jiránka.  

Jeden veřejně přístupných pítek, jak se odborně prameny nazývají.

Eliščin pramen.

Názvy pramenů:

Hohenlohe

Chariclea

Rieger

Boček

Trnka

Moučná

Svatojánský pramen

Eliščin pramen

Nejstarší pramen byl navrtán v roce 1905.

Vila Kouřimka, která byla postavena v roce 1914 jako jedna z prvních větších lázeňských penzionů. Jedná se prý o styl geometrické secese.

Stavba je to skutečně úchvatná.

Okolo parku čili na náměstí můžete vidět samé funkcionalistické budovy, převážně hotely a penziony, radost pohledět.

V parku naleznete krásnou procházku, klid a odpočinek. :-))

Sami vidíte tu krásně zelenou trávu na začátku března :-)).

Toto je krytá Libenská kolonáda s charakteristickou sklobetonovou kopulí postavená v roce 1938.

Jak vidíte i zde se staví, ale tato stavba dle mého soudu sem sedne, šetrný územní rozvoj je potřeba.

Budova Letních Lázní :-))

Cestou za dalšími památkami jsme potkali obchod Grunt, kde měli tuto nádhernou výzdobu výlohy. No řekněte sami, kdo by tomuto odolal :-)?

V boční uličce se nalézá další pramen, Riegrův.

Asi nejkrásnější stavba pro mě z celých Poděbrad je Obereignerova vila.

Tato vila stojí nedaleko lázeňského parku a je dílem jednoho z nejrenomovanějších českých architektů, Josefa Fanty.

Vznikla na samém konci 19. století přestavbou staré opukové stodoly.

Stylová je i vstupní mřížová brána.

Dodnes se v jejích interiérech zachovalo původní dřevěné obložení.

Vila patří potomkům původních majitelů a je samozřejmě památkově chráněná.

Bohužel není veřejnosti přístupná.

Proboštský kostel Povýšení sv. Kříže:

Dnešní podoba kostela je výsledkem několika přestaveb.

Nejstarší část kostela pochází z poloviny 14. století.

Kostelík se nachází nedaleko samotného centra města.

Naproti kostelu je Polabské muzeum:

Muzeum stojí na místech staré školy z 15. století. Dnešní expozice seznamuje návštěvníky s pravěkem, středověkými dějinami a přírodou Poděbradska.

Od muzea vede krásná cestička k řece Labi, kde je příjemná náplavka, kterou se dostanete zpět k zámku.

Na zámku jsem si všimla krásných a funkčních slunečních hodin.

Tak to byl náš páteční a moc vydařený výlet do lázeňského města Poděbrady.

Už se moc těším na další výlet.

A co Vy? Také rádi jezdíte po památkách? My moc rádi.

Přeji Vám krásný a pohodový den moji milí.

papa E.