Můj měsíc květen - may 2020

AHOJ,AHOJ,

přeji Vám krásný dnešní den. Dnes to bude o mém měsíci MÁJI = MAY, jak jsem ho prožila, co jsem dělala apod., však tento koncept mých příspěvků znáte. 

Květen jako ostatně každý rok začíná 1. májem, svátkem práce, den zamilovanosti ... den pro lásku...., no nevím, do prvomájového průvodu jsem šla skutečně jen párkrát, jako dítě a procházky pod rozkvetlý strom mám také "úspěšně" za sebou. 

Toto je asi největší prvomájový poklad, Izinka zapózovala. ♥♥♥

První máj připadl na pátek, měla jsem volno, po dlouhé době jsem se pořádně vyspala a to myslím doslova a odpoledne jsem strávila s kamarádkou Kriss a dalšími milými lidmi u nás v Košířích. Prošla jsem se parkem a večer mi dělal společnost dlouhý a milý telefonát z Třebíče. 

První pracovní týden a hned byznys porada...

Na sobě mám černou košili Calvin Klein a rtěnka je Maybelline matt. 

Knižní okénko pokračuje a díky znovu otevření knihoven jsem stihla přečíst celkem 4 knihy. 👍📖

Robert Bryndza - Do posledního dechu 

Má v pořadí třetí kniha tohoto velmi oblíbeného britského autora, kterou jsem přečetla během pár dní. Jedná se o čtvrtý a poslední případ šéfinspektorky ERiky Fosterové. 

Kniha byla velmi čtivá, dobře a poutavě napsaná, zápletka se točila okolo sociálních sítí a jejich možného a poměrně snadného zneužití. Řekla bych, že lehce se “dotýkala” předchozího případu šéfinsperktora Eriky Fosterové - Dívka v ledu. 

Za mě rozhodně velké ano. 

Šaty nasáklé krví, víčka násilně zavřená. Tak vypadá mrtvá dívka v kontejneru. Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová je na místě nálezu jako první. Problém ovšem je, že to není její případ. Nejprve si musí zajistit místo ve vyšetřovacím týmu, přesto se Erika rovnou vrhne do práce – a odhalí souvislost s jinou nevyřešenou vraždou. Obě oběti se našly ve stejném prostředí a zemřely stejným způsobem. Navíc si obě smluvily schůzku po internetu…

Kdo se skrývá za falešnými profily na Facebooku a láká naivní mladé ženy na schůzku? Jak chytí Erika vraha, který vlastně existuje jen virtuálně?

Analýza politiky a političtí aktéři - Blanka Říchová a kol. 

Ambicí knihy je přispět čtyřmi původními kvalitativními případovými studiemi k diskusi o možnostech, problémech i řešeních spjatých s aplikací tzv. velkých politologických teorií v praxi.

Občas si přečtu nějak odborně zaměřenou knihu u které očekávám, že se něco nového dozvím, respektive to, co mne v tu danou dobu zajímá. Ano stalo se ☺. 

Každá studie je zaměřena na jinou úroveň rozhodovacího či schvalovacího procesu, resp. úroveň politického systému – na evropskou (nadnárodní) úroveň, na úroveň národní, regionální a komunální. Všem případovým studiím je společné zaměření na politické aktéry, jejich identifikaci, povahu, roli a zájmy.

Případové studie prokázaly nutnost vývoje originálních konceptů přizpůsobených odlišnosti komunální úrovně. U regionální úrovně politického systému se tento problém již neobjevuje a autoři na ni mohli aplikovat například Weberovo vymezení vztahu byrokracie a politiky, koncept fiskálního federalismu i teorii veto players. Hlubší vhled do role aktérů přinášejí studie zaměřené na národní a nadnárodní úroveň, které dokládají latentně konfliktní povahu vztahů mezi formálními a neformálními aktéry, jejichž cíle byly ve zkoumaném procesu nekoherentní, někdy dokonce i antagonistické. Podrobným sledováním vztahů mezi aktéry se podařilo ověřit především zákulisní působení neformálních aktérů v jednotlivých fázích procesu, a to od fáze iniciační, ve které působili na byrokratický aparát, až po fázi implementační, která je v daném případě stále otevřená.

Důvody proč zůstat naživu - Matt Haig

Tuto knihu mi půjčila má kamarádka Kris, že se jí a její mamince velmi líbila a že jim jednak pomohla a dala “spousty” různých náhledů. 

Mattu Haigovi se ve 24 letech zhroutil svět. Neměl žádný důvod, aby dál žil. Toto je pravdivý příběh o tom, jak se dostat do krize, zvítězit nad zákeřnou nemocí, která ho málem zničila, a naučit se znovu žít.

Kniha je úsměvné a optimistické povídání o tom, jak se dá žít lépe, více milovat a opravdu žít. Nabízí důvody, proč žít. Kniha je více než jen monografie, je to kniha o tom, jak ze svého času na zemi nepromarnit ani minutu

"Napsal jsem tuto knihu, protože to nejstarší klišé ze všech je i nejpravdivější. Čas všechno zahojí. Z údolí nikdy nemáte krásný výhled. Na konci každého tunelu je světlo, akorát ho občas nejsme schopni vidět.“ – Matt Haig

HRAČKÁŘ - ANDREW MAYNE

Geniální analytik zločinců, profesor Theo Cray, pátrá po oživlé městské legendě - Hračkáři, který láká opuštěné děti do svého auta a pak je zabíjí. Kniha byla velice poutavě napsaná, četla se lehce a rychle člověka vtáhla do děje, víc nebudu prozrazovat. Opravdu prima čtení. 

Bastet...🐱👍😉 a má maličkost. 

Pirátka v šátku Respilon, který jsem dostala k narozeninám....☺♥. 

Abychom volný čas využili co možná nejefektivněji, plnili denní cíle krokoměru a přitom se kulturně "vyžili" , vyrazili jsme hned první neděli na další procházkou Prahou. 

Hanavsský pavilon, Pražské Bastiony u Písecké brány. 

Sešli jsme se v Chotkových sadech, kam já jsem si to pěkně vyšlápla po svých, jelikož mi nejela žádná tramvaj. Vzhledem k tomu, že potřebuji zlepšit svou kondičku = jedině dobře. ☺

Již nějakou dobu jsem mluvila o tom, že bych se ráda podívala k metronomu, jelikož jsem tam snad byla naposledy, kdy tam ještě stálo sousoší se Stalinem (což je opravdu pořádná řádka let). 

No a příjemnou procházkou letenskými sady jsme tam byli, coby dup. ☺

I počasí nám přálo, jen jedna rychlá přeháňka nás přepadla (zrovna tedy v momentu, kdy M. jedl pizzu).

Pavilon Expo 1958, Letenský zámeček, historický dřevěný kolotoč....to všechno jsem chtěla vidět a také se mi to podařilo. ☺

Krokoměr mi nahlásil krásných 9 km za tuto moc příjemnou procházku, kterou jsme si užili. ☺

Další most, tentokrát Železniční (foceno z Vyšehradu), kam jsme na popud Kriss a Markét s M. zašli. 

Milé prostředí se zahrádkou kavárny BISTRO CAFE přímo láká k návštěvě. Dala jsem si Karáskovu - Kladenskou limonádu (mou oblíbenou) s příchutí máty a okurky. 

Rotunda sv. Martina a výhled z Vyšehradu, který neomrzí. 

Plus rozhodně doporučuji navštívit tamní hřbitov - Slavín a kostel sv. Petra a Pavla. 

Jo, to bylo pondělí, den, kdy jsem ovšem netušila, co mi ve středu život přinese za "novinu", njn...

Zkouška panoramatu na Staromáku, kde jsem čekala na M. 

A další fotodokumentace z krásného středečního odpoledne. 

Týnský chrám, kde je pokřtěn můj otec, krásná secesní budova MMR, Staroměstská radnice - věz, kostel sv. Mikuláše, poledník a obnovená stavba Mariánského sloupu. To vše a spousty dalšího je nyní k vidění ve "vylidněné" Praze. ☺♥

Měsíc - toho večera úplněk nad Klamovkou a usedlostí Popelka. 

Takové to domácí občerstvení. 

🐱💕 pózující královna Izi. 

M. jsem před jeho odjezdem vyzvedla v práci a doslova jsem se ho zeptala, kam by se chtěl jít podívat a on vybral tuto krásnou lokalitu Prahy 6. 

Vítejte v Šáreckém údolí. 

V Šáreckém údolí u koupaliště Džbán jsem nebyla snad 30 let, od dob kdy jsme se s tátou jezdívávali koupat. 

Údolím vede krásná procházková cesta, podél potoka, kde jsem vyfotila i kačera. Počasí přálo, slunko svítilo a dokreslilo tak moc prima odpoledne. 

V místním bistru jsme se občerstvili kávou, kterou doporučit nemohu, ale zato hranolky se povedly, že jsem je ani nestihla vyfotit, jak rychle zmizely. 

Aneb "láska za časů pandemie" nabízí i své pozitivní stránky. ♥

Jen tak s kamarádkou Kriss v parku. ♥

Sladká Bastet, odpočívá na svém páníčkovi. 🐱👍

I to je součást mého života, mé identity. 

Druhý květnový týden byly obnoveny naše AA meetingy, za které jsem velice ráda. 

S kamarádem Péťou jsem strávila krásné úterní odpoledne, prošli jsme se, krásně si popovídali a shodli se na tom, že tak trochu pandemie odstartovala vlnu "nových" vztahů☺♥. 

V Notinu jsem si vyzvedla svou zcela neplánovanou objednávku a pojala jsem to jako takovou "odměnu". 

Tato momentka je zcela výstižná a autentická. Ten den, kdy jsem ji pořídila a kdy ke mne Izi 🐱 z ničeho nic přišla a hajnula si na mě jsem měla velmi silnou úzkostnou náladu, emoce se střídaly a celkově mi nebylo dobře, dokonce tak, že jsem si "dovolala" v průběhu odpoledne na hodinku usnout, dopřát odpočinek tělu i duši. ✔🙏🛏☀ 

Takové příjemné čtvrteční odpoledne u nás v parku Klamovka, kdy jsem velkou část telefonovala s M., procházela se, kochala a poté zamířila za kamarádkou Kriss. 

Sokol v Košířích patří k jedné z nejstarší Župě. 

Obloha byla převážně zatažená, ale jakmile mi zazvonil telefon, slunce se rozlilo celým parkem. ☀

Květnová pohoda v parku. 

Nově jsem také objevila zřejmě tzv. naučnou stezku, kterou MČ nazvala Broukoviště, ale spíš jsem po cestičce nalezla houby. 

"Dobrovolně" ♥ jsem si řekla o disertační práci, která se týká kyber prostoru a krom toho, jak na mne zapůsobila jako celek se mi nejvíce líbilo toto:

"Celkově otázka souvisí obecně s filosofickou a strategickou koncepcí konfliktu. Cílem každého konfliktu, který není vyhlazovací, je morálka protivníka. Fyzické ničení je obvykle sekundární a není cílem, ale prostředkem psychologické porážky oponenta"!.

Na návštěvě  ... 👍🐱☀. 

Nechala jsem se tak trochu "unést" a uvařila pečené kuřecí maso s jarní cibulkou, cizrnou s kokosovým mlékem. Podávala jsem buď to s basmati rýží a nebo těstovinami. 

Taková odpolední procházka po Malvazinkách s M. 👍😇. 

Kdo by hledal tak malebné, maličkaté a útulné domečky v centru Prahy 5. 

Hospoda Na Vinici je vyhlášená svou velkou zahradou s příjemným posezením pod kaštanem. Dala jsem si točené ochucené pivo, nakládaný hermelín a ke spokojenosti mi nic nechybělo. ♥

Procházku jsme si moc užili i přes značnou únavu po celém pracovním dni. 

Izinka. 

Narozeninová oslava u Písecké brány s doprovodným hraním Petanque, která mi vůbec, ale vůbec nešla se myslím vydařila na výbornou. 👍😉

Loučení je vždy smutnější, pokud se ovšem nechcete někoho zbavit ☺, ... mile poznamenal M. na Hlavním nádraží, kam jsem ho byla vyprovodit. 👍

Kytičky v našem vnitrobloku. 

#nomakeup #nofilter 

Zkoušela jsem si samodržicí podprsenku, kterou jsem si koupilo loni v létě s tím, že ji unosím nebo že si ji vezmu právě k vínovým plesovým šatům, ale nestalo se tak. Fotky tedy vznikly velmi spontánně. 

Chřest, můj milovaný zelený jarní pokrm. Tentokrát jsem si ho připravila na másle s těstovinami, chutná lahodně, jemně a já si bez něj toto roční období nedokážu představit. #spargl 

Nové nehty od mé milé vietnamské téměř sousedky, která mi vždy vyjde vstříc ☺. 

Předposlední květnový víkend jsem převážně relaxovala a byla na Letné navštívit princeznu Bastet. 

Víkendové ohlédnutí....naprosto prázdné Smetanovo nábřeží, které "chytře" dopravně omezili a potom příjemný relax na Letné. 

Přiznám se, že poslední dva květnové týdny byly co do mé nálady a psych. rozpoložení velmi nevyzpytatelné ..... 😷. 

"Zanedlouho to budou 2 roky, co jsem přestala pít, našla jsem, nebo ona našla nás, skutečnou lásku, upřímnou a hlubokou, přesto můj život nemá žádnou hodnotu.....nic, zbytečné a marné...to jsem já".

Procházka, rozptýlení, zastavení se za kamarádkou Kriss a nečekané milé posezení. 

Cestou do knihovny, okolo Malostranského hřbitova. Budova uprostřed horního obrázku prý dle M. vypadá jako "Mordor"....👍👍👍. 

Smíchov - Anděl - křižovatka, kde se snoubí nová část se starou zástavbou. Smíchovská synagoga, která je nejmladší JS v Praze a nyní slouží jako archiv. 

Můj oblíbený kostel sv. Václava na Smíchově a po uvolnění vládních nařízení jsem mohla vejít dovnitř..., na "své" místo, poděkovat, pomodlit...(no každý dle svého). 

Respirátor, jehla a nit...ano, trochu to naznačuje, že jsem šila..., já to bytostně nesnáším, protože to neumím, nedaří se mi jakékoli stehy, nemám trpělivost a soustředění. Ale vzhledem k tomu, že jsem jak hrom do police a ztratila jsem respirátor, bylo třeba tento od M. (vlastně všechny respirátory a šátek od Respilonu jsou od něj) upravit tak, aby gumičky nedeformovaly uši. 🙈🙃

Jediné pozitivum, které jsem si na to našla je scéna z filmu Anglický pacient....😇👌😎.

Nejteplejší den posledního květnového měsíce jsme s M. po jeho příjezdu šli na až "romantickou" procházku přes ostrov Štvanice. 

Štvanici jsme si prošli, stihli i západ slunce, který se mi podařilo takto zachytit z Helmovského jezu. 

Poseděli v parku, užili si příjemného slunného pozdního odpoledne v čilém ruchu místních. 

Pivo (v mém případě nealko varianta) k zahrádkám a letnímu počasí prostě patří, takže jsem si ho nemohla odpustit....🙃.

Kavárna v centru Prahy, nedaleko Smetanova nábřeží to je Kafé Kampus, prima podnik. 

Aneb takové "první popandemické" posezení, jako za starých časů. ☕🙃

Doslova a do písmene...vegetující Izinka ♥♥♥. 

Květen končil nedělí a pro mne doslova završil poměrně "dramatický" jak týden, tak i  celý měsíc. Možná to byla jen nahlas vyslovená skutečnost, kterou bych přirovnala k tzv. "střetu s realitou". Aneb "ráno moudřejší večera" a vše zlé je pro něco dobré. 

Tímto bych asi tento příspěvek zakončila. 

Každopádně bych velice ráda poděkovala za měsíc květen = may 2020, který byl plný krásných věcí, lidí (zvláště pak lásky a přátelství), událostí, zvratů a i nečekaných situací. 

Děkuji za Vaši přízeň a pozornost tomuto velmi dlouhému a emotivnímu příspěvku. 

Vážím si toho. ... zvláště pak, dočetli jste to až sem...🙏🙃👍

Pohodový a klidný den Vám přeji. 

papa Vaše E. A. 

PS. ještě jedna citace, která mne zaujala....

"Obtížně si lze tedy

představit fyzické násilí realizované bez přítomnosti fyzického násilí".