vítám vás a rovnou začnu obrazem, který mi nástěnný kalendář ukazuje a tím je NADĚJE. O jak příhodné a symbolické.
Gustav Klimt znázornil ženu, která je v naději – čekající na příchod nového života. Žena stojí uprostřed temnoty, vedle ní je vyobrazená smrtka, dívající se na břicho těhotné, kolem ní jsou rozestoupeny duše mrtvých, které mají pokřivené a studené tváře. Tímto obrazem chtěl dát Klimt důraz na rozdíl mezi začátkem nového, nevinného života a koncem, čili smrtí.
Duben začal Velikonocemi a krásným, slunným počasím.
Měla jsem rande s kamarádem a pak jsme zavítali společně na meeting AA.
Sraz byl na Palackého náměstí a potom jsme se pomalu přesouvali směr Smíchov.
Přiznám se, že výlezem metra Anděl Na Knížecí - Ženské domovy vůbec nejezdím, proto není divu, že jsem si nikdy nevšimla původního názvu stanice a tím je Moskva.
#coffeetime #kavarenskypovalec #relaxtime #weekend
Právě v lokalitě za Ženskými domovi směrem ke Smíchovskému nádraží pomalu roste nová čtvrť Smíchov City, kterou staví Sekyra group a musím říct, že se mi zástavba a provedení projektu zamlouvá. Právě tam jsme zašli do nové kavárny
GoFrancin.
Kšiltovka posloužila při silném větru, který tady na Střížkově panoval, no a potom jsem si ji již nechala.
Salát z černé rýže, červené čočky, slaniny, zbytek rukoly jsem přidala a celé to smíchala z dresinku ( jablečný ocet, olivový olej a med). Trochu pepře a báječný salátek, který hodně zasytí a dodá energii na celý den je na světě. Inspirováno Evčou. 👌🫶
Narozeninová kytička dlouho nevydržela, proto bych květinářství na Ládví nedoporučila. Rozebrala jsem ji a zbyl pouze jeden Karafiát a to jsem denně měnila vodu, zastřihávala stonky.
Radost mi dělala i tak, protože byla od DM, ale květina v řádu tisíců (můj odhad je 2,5 - 3 tis Kč) bych to neočekávala, nebo si spíš nepřála.
Denní 10min posilování pokračovalo, ještě se přimět a jít si min. jednou týdně zaběhat.
Zvláštní kombinace, já vím, ale proč si nedat pečené kachní stehno s bramborovou kaší. 🍴
Na velikonoční pondělí odešla má kmotra Anuška. Sv. Petr si ji vzal k sobě do svého králoství, už nastal čas. RIP
Poslední rozloučení v kapli sv. Barbory v Unhošti následovalo ve středu. Samozřejmě jsem tam jela, DM mě doprovodil, za což jsem mu neskutečně vděčná.
Pár pracovních fotek, kdy ráno už je krásné světlo, z čehož se všichni radujeme.
Nechala jsem si udělat i nové nehty, neboť odrosty byly nemalé.
Dorazil mi narozeninový dárek. Kabelka Prada je doma. Vítej.
Ten týden jsem se dostala hned 2x na Smíchov. Zašla jsem uprostřed týdne na meeting.
Kafé Francin jsem navštívila, potřebovala jsem si pročistit hlavu, na což mi kavárny velmi dobře fungují.
Toto triko s rafinovanými "holými" zády mám asi 16 let a dostala jsem ho tehdá od sousedky Janičky.
Kolegyně mi jej chválily a i DM mi vysekl poklonu, což se tak často nestává.
Další pracovní, tento týden se nějak moc nesl v black OOTD.
#working #OOTD #black #april
Společné ráno v Bohnicích u DM, kterému předcházel samozřejmě pátek, který jsem trávili celý den pospolu, vč. kavárničky, vážných i lehčích témat, prostě spolu.
Večer jsme šli na Bohnickou vyhlídku.
Dostala jsem nabídku na testování BledyGo3, což je mixérek ruční, na přípravu smoothie.
Nabídku jsem s díky přijala a do týdne jsem měla balíček u sebe.
Tady první smoothie, které jsem vykouzlila. Jeden z mixu ovoce a druhý je zeleninový, když máme to jaro.
Oba byly moc dobré, příprava snadná, zvládne i jablka, ořechy, překvapivě slušný výkon.
Od kamaráda Petra Sparťana jsem dostala jako narozeninový dárek divadelní představení ve Švanďáku, což je tak trochu mé "domovské" divadlo, kde jsem ovšem pět let nebyla, vostuda já.
Divadelní inscenace přímo napsaná pro ŠD s názvem Smrt jí sluší, byla neskutečná legrace. Hrozně dlouho jsem se tak moc a tak často nesmála. Já obecně komedie nevyhledávám, se není čemu divit.
Ten den jsem já i Sparťan měli výročí své střízlivosti, já již 70měsíců, což je neuvěřitelné. Projela jsem se přes celou Prahu tramvají z Kobylis až na Smíchov. Přitom jsem se kochala budovami, které jsme míjeli. Pak jsem šla přes parky až do kostela sv. Václava, rozloušit se s Anuškou, odevzdat to, ji. Což se naprosto přesně stalo, zrovna končila mše svatá, kterou sloužil vikář Mariusz P., což je člověk, který mě provázel a od koho jsem se mohla rok učit v mé cestě katechumenem. Příliš mnoho symbolů, až jsem měla husí kůži, slzy v očích a neskutečně silné zážitky v sobě.
Cuketa, chřest, šalotka, losos a rýžové nudle.
Trochu pozdě, ale povelikonoční pokus o nádivku.
Jarní počasí najednou přeskočilo na letní, teploty se vyšplhaly až na 25C.
Červené šaty od bývalé kolegyně a kamarádky Marušky.
Snaha vytrvat v ranním posilování zrovna ten týden nevycházela tak, jak bych si sama představovala.
Lokna přes noc a toto je ráno výsledek.
#working #april
Ve středu 10/4 jsme jeli do Unho na poslední rozloučení s mojí milovanou kmotrou Annou Šmídovou.
Pohřeb se uskutečnil přímo na hřbitově u rodinné hrobky.
Nechala jsem si uvázat smuteční kytici, kdy jsem připojila vzkaz, zvoneček, jako symbol, jelikož ona zvonečky sbírala. A přidala jsem rozkvetlou větévku třešně od našich ze zahrady.
Rozloučení bylo silné, důstojné a v něčem pro mě i přínosné. Protože snad poprvé v životě jsem pocítila být nějak nápomocná a nablízku své matce. Myslím tím přímo při pohřbu, kdy pršelo, jak máma říkala, to jí pláče štěstí a svou mámu objímala, přidržovala, když ona plakala. Nikdy v životě jsme tak plakat svou mámu neviděla.
V práci jsme měli menší dvojitou oslavičku našich kulatin s DM. No a já dostala tento naprosto nádherný věneček z Pampelišek, jako takový "sranda" dárek od kolegyně.
Naprosto mě dostal a hned jsem si jej nasadila. Opravdu vypadám jako Víla Amálka z večerníčku. Ba co víc, tak jsem se i cítila.
Vždyť vlastně ano, nejsem žádná princezna, ale díky DM jsem víla a také se tak někdy cítím. Díky, díky, díky.
V pátek měl DM své kulatiny, padesátiny. Prožili jsme společně tak napůl pracovní, den, kdy odpoledne jsme měli sami pro sebe a náramně si ho žili.
Večer jsme zašli na společnou "rodinnou" večeři do Čestru.
Den po narozeninách, celkem časně ráno jsme odjeli na chalupu do Ledečka.
Kde to bylo vlastně báječné. Vařila jsem, chvíli se i slunila a došlo na kytarový večírek. ♥
Pekly se buřtíky, podávala se panenka a další dobroty. Já donesla alespoň pečenou červenou řepu s římským kmínem a Balkánským sýrem.
Kuřecí maso z volného chovu z Rohlíku se spoustou cukety a šalotky.
Táboráček a nechyběla ani zmíněná kytara.
Slunění, na terásce bylo opravdu moc krásně.
I♥Y.
Pracovní mód si žádá adekvátní OOTD.
Kostkovaná košile Ralph Lauren v kombinaci s černými legínami & jeagíny jsou to spíš, jsou ze silnějšího materiálu a mám je již řadu let.
Nepolevovala jsem ve cvičení. I DM si toho všiml, že se mi trochu zformovala postava.
Nějak jsem neměla energii vymýšlet kombinace, co na sebe, tak jsem košili měla dvakrát ve stejném týdnu.
Vlasy navlněné pomocí gumičky a dvou drdolů přes noc. Možná kdybych použila lak na vlasy nebo tužidlo, vlnky by vydržely déle.
Po meetingu AA jsem zašla s kamarády na Smíchově, přímo U Anděla na skvělé Pho-s tofu.
Krásná procházka po Smetanově nábřeží směr Kampa, kam jsme byli pozváni do
KC Kampa.
Byl to krásný večer, plný živé hudby, kdy právě hrál a účinkoval kamarád DM, který mimo jiné je i
básník. Bylo krásné slunné počasí, ale jakmile sluníčko zalezlo, byla neskutečná zima. Však to neměnilo nic na tom, abychom si náležitě večer & odpoledne užili.
Byl to přenádherný den a magický okamžik. To místo má neuvěřitelný vibe.
Víkendová kulinařina, aneb mé podání bílé - zelné polévky s buřtíky místo klobásy a úplně bez brambor.
Vlny za pomocí trochu tužidla Balea a dvou gumiček.
Docela rychlá úprava, zamotat, hala bala 🙈😉, a nechat přes noc působit.
Random můj víkend. Nové přelakování nehtů, jelikož jsem testovala nové laky od kolegyně. Pak jsem ani nevím proč, swatchla pár svých rtěnek, kdy jsem zjistila, že jsem velmi konzervativní a je jasné, že vínová, je moje barva. ♥
A tyto dva obrázky ze Sexu ve městě na mě na IG vyskočily, úplně sami. Schválně, jaký tábor jsi ty? Carrie, a nebo Samantha? Já určitě Carrie.
Kafé Orient U Černé Matky Boží, v prvním Kubistickém domě v Praze, od Josefa Gočára, takový jeho majstršticht. Ovšem v kavárně jsem byla po cca 3 letech a jídlo vůbec neodpovídalo skutečnosti a ceně. Už bych si tam nic nedala, jen asi kávu. Ovšem nic to neubralo na příjemné atmosféře, kterou jsem s kamarády z AA a DM užili.
Dno půlitříku na nealko Budvar, který je ostatně mnohem lepší, než jeho alko verze. Budva je stále státní podnik ČR.
Další modrá košile s kostičkou, tentokrát je to moje teplejší Gant, kterou mám roky, ale je stále jako nová. Hold jak mám poměrně hooodně oblečení, tak se nestane, aby bylo rychle obnošené.
Vlasy alá dvě gumičky, docela se mi tento způsob zalíbil.
Ten týden jsme s DM vegetovali u něj v Bohnicích.
Vařila jsem trochu, krevety se zeleninou a bagetkami padli na večeři a ráno jsem udělala, jako již běžně omeletu, nebo jen míchaná vejce.
A skládaly se Origami, já tedy nee, pouze a ráda = pyšně se chlubím cizím peřím.
Kancelářské selfie.
#selfie #me #working
K večeři byl bílý chřest z Delmartu a kopa zeleniny, ta malá mistička byla snad pátá porce, co jsme snědli.
Ranní fotka při odchodu do práce, popisek mluví za vše.
Erouš nosí Pradu 🖤
A selfie v práci. Tento náhrdelník nosím velmi málo, přitom je tak šik.
#selfie #april #me #workin
#prada #thanks #DMforever
Už mi začínala odrůstat i moje udělaná manikúra a tak jsem zašla na nové a vybrala jsem si svou oblíbenou vínovou barvu, tentokrát s větší kapkou studených tónů.
V matné variantě, což jsem nikdy před tím neměla. Krásné, i tvar po zkrácení mám tentokrát nějaký hezčí, než obvykle. Jsem velmi spokojená. A matná varianta mě vyšla jen o 40,- Kč víc, než běžná. Tedy platila jsem 540,- Kč.
A měsíc jsem zakončila divadlem, sama se sebou. Vina Vína, je inscenace, kterou sami napsaly a zrežírovaly vč. obsazení dcery Lindy Rybové a Davida Prachaře. Už když hra spatřila světlo divadelních prken, mě velmi oslovila. A je tomu možná již dva roky a já se na ni vypravila.
Neechci a nebudu zde dávat spojlery, ale rozhodně TO BYL PARÁDNÍ VEČER, hra mě nadchla ještě víc, než jsem měla možnost si o ní přečíst. Očekávání jsem se snažila nemít, ale přes to jsem věděla, že bude parádní. Joo, geny se u holek hold nezapřou, a to ještě nevíme, jakým směrem se vydá jejich nejmladší František. btw jak jsem nedávno někde četla, Linda si porodila svoje kopie, 🫶co k tomu více dodat.
A tímto bych ukončila článek o mém dubnu 2024, který svou obsáhlostí připomíná seriál na pokračování, nebo spíš má formu deníčku. Ano, má a asi i jím je, protože toto je můj prostor, moje součást a radost již desátým rokem. Za kterou jsem neskutečně moc vděčná a ráda bych díky blogování i předávala, a nejenom brala.
Jak jsi na to ty s blogováním? Stále tě psaní a přidávání příspěvků baví a naplňuje, i když jsou blogy nahrazeny prakticky "ve všem" IG storie, reels.
Na závěr zasílám velký pozdrav z naší květnové dovolené v Chorvatsku. Krásný pátek a i víkend měj.
Moc ti děkuji za Tvou pozornost a podporu, které si velmi vážím a je pro mě hnacím motorem.
