AHOJ,AHOJ,
přeji krásný sváteční den, a vítám Tě u dnešního článku o mém měsíci červnu 2021.
V obíhání lékařů jsem pralelně pokračovala, řekla bych úspěšně. Absolvovala velký zubní rentgen, u kterého jsem fin. "vykrvácela", jelikož mě vyšel na 1500Kč, ale byl nutný, abych mohla posléze navštívit dalšího odborníka a to implantologa.
Hned dvě milé a nečekané radosti = balíčky mne čekaly. Tento je od Aďky ze Slovenska, masky všeho druhu, na které se velmi těším.
No a potom velmi nečekaný o to milejší balíček mne čekal doma na Letné. Milá sestra Oli Kennyho mi poslala vzorečky, produkty o kterých jsme si psaly, že by mým potřebám mohly vyhovovat. Velké, milé překvapení.
Prý dodatečně k narozeninám. Ona jako vedoucí prodejny YR v Brně má skutečně odborné znalosti a i takto na dálku naprosto skvěle diagnostikovala můj typ pleti.
Následovaly odběry krve, což je pro mne nepříjemné "vyšetření - zákrok", ale vše dobře dopadlo, ordinaci jsem s úspěchem našla a sestřička byla přemilá, říkala mi beruško a dostala jsem čokoládu. ♥
Připravená snídaně na mne na Letné čekala a byla skvělá!!
A při příchodu do práce na mne čekal k mému velkému překvapení tento motýlek.
Ráno, jen tak cestou do práce - foceno v 7,15h.
Konečně, konečně první týden se počasí umoudřilo a začaly rovnou letní teploty, které každý den atakovaly snad 25-30C, což zase v plném pracovním procesu, v centru Prahy a MHD není to, co chcete. Jj, pořád si člověk jen stěžuje, zvláště pak na to počasí.
6/6/2021 tomu bylo přesně 35 měsíců, od mé abstinence. To jest doba mé střízlivosti, báječné cesty, která mi dala snad vše, co nyní mám!!
Malinový dortík a od milé kamarádky Hani andílek, kterého dává lidem, které má ráda. ♥♥♥
První víkend se přiznám nebyl nic moc, ale následující týden hned od pondělí začal skvěle. Kdy v pondělí jsem byla s kamarády na Smíchovské straně náplavky v Kobce č. 9, kterou jsem loni objevila a která také byla otevřena.
Kdo si chce opéct buřtíky přímo u řeky, v sudu, je to místo přímo stvořené pro něj.
Všem se odpoledne, které se příjemně protáhlo do večera moc líbil.
Výhled ze Smíchovské strany je prostě ten NEJ. ☺♥
Romantika, všude kam se podíváš. Jak říkám, moc příjemná atmosféra to byla, kterou jsme proložili skvělým občerstvením.
Buřtíky, Birell, teplé až letní počasí, no prostě pohodička, co více si přát.
Pro mne to bylo vlastně takové první posezení v "restauraci" po pandemickém uvolnění.
Mé oblíbené karafiáty ve váze, rezervaci jsem dělala ještě ten den, takže vřele doporučuji tento skvělý podnik DEVÍTKA ! Milá a profesionální obsluha, široká nabídka občerstvení a ta lokalita snad říká vše. ♥♥
¨Potom mě čekala první dávka očkování, kdy já jsem byla registrována v Nemocnici Na Františku, kam jsem také šla, ale tak trochu po bezesné noci.
Jednak jsem dostala nějakou střevní záležitost, ale to bylo spojeno asi s dalšími dvěma skutečnostmi, o to by ani tak nešlo, ale již druhý den jsem bojovala s podebraným, oteklým a ošklivě hnisajícím a velmi bolavým nehtem na pravé noze. Nejvíce jsem se bála jít právě k lékaři, na chirurgii, takže jsem to všelijak čistila, mazala, dezinfikovala, až jsem z toho téměř celou noc nespala.
Po více jak dvou a půl měsících jsem jela do Košíř za Izouškem, kdy návštěva byla velmi, ale velmi vydařená, Izinka se ke mne měla téměř stejným způsobem, jako v době, kdy jsem tam ještě bydlela a potom jsme s L. zašli za kamarády do jejich rodinné a tolik námi oblíbené restaurace v srdci Smíchova Marol. ♥♥♥
Další skvělý den tohoto týdne, na který jsem si ovšem brala dovolenou a využila jsem ji skutečně efektivně, jelikož před samotnou návštěvou jsem ještě stihla nakoupit, uvařit a vyžehlit.
Zahrádka je nedílnou součástí restaurace, o kterou se majitelé s láskou a péčí sobě vlastní krásně starají.
Výtečná domácí kuchyně je samozřejmostí a rozmanitá nabídka piv, takže vřele doporučuji navštívit tento podnik, který se ukrývá s v samotném srdci Smíchova.
Úzkostné stavy občasného "zoufalství", marnosti a hledání smyslu života se mi střídaly stále. Někdy to bylo silnější, někdy méně.
Týkají a vyvolávají mi to především vztahové a rodinné záležitosti, které tak nějak poslední dobou řeším víc.
Emoce, city, vztahy, láska....toť velmi složitá oblast, která je citlivá, a mnohdy záludná řekla bych. Život není pouze růžový, realita je šedá a tvrdá, je potřeba se s ní "popasovat", což občas bolí a zabere příliš mnoho času a sil. Ovšem přináší s sebou ovoce přímo z "ráje", lásku!!!
Trochu jsem i vařila, respektive Kenny mě pustil k plotně a uvařila jsem vepřovou panenku se smetanovou omáčkou, plnou Hlívy ústřičné. K tomu se podávala rýže Basmati. Rychlé, snadné a chutné. ☺
Koncem druhého týdne mě čekala první vakcína, kterou jsem absolvovala v nemocnici Na Františku.
Samotné očkování bylo tak rychlé, že jsem ani nezaregistrovala, že mi milá sestřička (která mimochodem byla min. v 8 měsíci těhotenství - takže má můj velký obdiv ) aplikovala látku Pfizer.
Obdržela jsem certifikát a potvrzení o očkování, chvíli jsem počkala dle pokynů a poté vyrazila vesele do práce. Ruka mne nebolela, nic mi poté nebylo. Běžný režim jsem měla. Takže za mne naprosto hladký průběh.
Zachyceno cestou do práce. Pařížská ulice, konkrétně obchod Dior a kostel sv. Mikuláše, kterému šéfuje farářka Martina.
Mé úzkoari a občasná duševní nepohoda mě vedou k častějším nákupům, je to takový "únik" od reality. Udělat si něčím radost, občas se potěšit. Pro mne je to právě kosmetika.
Objednala jsem si ve velké slevě paletku Sephora z jejich vánoční kolekce a hlavně dva produkty proti vráskám od The Ordinary.
Drobnosti pro mou milou kamarádku Hani. ♥
Páteční večer, letní vlahé počasí, volný program....
Naprosto neplánovaně jsme s kolegy z AA zašli do nedalekého podniku u nás na Letné do Slepé kočičky, kde jsme si pochutnali.
Creperie U Slepé kočičky je primárně zaměřena na francouzské palačinky, jak na sladký, tak i slaný způsob, ale to nás příliš neoslovilo a dali jsme si klasiku.
Skvělé nealko pivo Hubertus, které je příjemně hořké a velmi mi zachutnalo, že rozhodně nezůstane u jedné návštěvy.
Kuřecí steak s česnekovým dipem, hranolky a pro mne salát Caesar s kuř. masem a zvlášť batátovými hranolky. 👍🍽
Modré letní šaty, které mám od roku 2002, jsou značky Kenvelo, kupovala jsem je tehdá na Václaváku a investice se vyplatila, mám je dodnes a ráda je nosím. Navíc mi stále krásně sedí.
Mé milované Lentilky, můj bohužel pravidelný dopping.
Vařili jsme, pekli jsme skvělé vepřové ocásky, jak je nazval Kenny, co je to za vepřové hody doslova z obyčejné "prasečí prdelky", kdy nás 1 kg vyšlo na 90,- Kč. 👍
V polovině měsíce jsem měnila v rámci úřadu pracovní pozici a od mých holek, báječných kolegyň jsem dostala tuto překrásnou kytičku karafiátů. Ony vědí, co mám ráda. ♥ Holky moje , díky, díky a ještě jednou díky za vše, za vás.
Po celkem dlouhé době jsem se dokopala k tomu, abych si zařídila návštěvu specialistky a to cévního charakteru. Má očekávání přiznám se, byla rozhodně větší a jiná. Z ordinace jsem odcházela totálně rozhozená, s nepořízenou, ale ještě s pocitem, jak lékař, člověk který vystuduje medicínu může být tak omezený, nelidský a nekompetentní. Tato návštěva mi rozjela hroznou úzkost, která trvala celé dva dny a nemohla jsem se ji zbavit, nemohla jsem se pořádně soustředit a byla jsem celkově dosti rozhozená a to de fakcto jen kvůli lidskému faktoru, nevhodné komunikaci a neochotě. Takže budu hledat náhradního oborníka a nejraději bych zjednala nápravu, ale to mi za tu energii nestojí.
Pražská a Vranská příroda, vše zachyceno v jednom týdnu.
Letní počasí dorazilo, tropické teploty nás atakovaly a byl tedy důvod vytáhnout letní šaty. ☺
A jedno pěkné odpoledne, které jsem měla krapet volnější jsem zašla do Stromovky na příjemnou procházku a posedět u šapito #kulturunezastavis Letní scéna Azyl78, kde se konají různé kulturní akce, koncerty apod.
Počasí přálo, slunce svítilo, až jsem si chvílemi připadala jako někde na dovolené.
V areálu Stromovky je všelijaké vyžití, přes sportovní záležitosti, již zmiňované kulturní až po food - letní grilování v přírodě.
Můj nový výhled z kanceláře.
#working můj první pracovní den na nové pozici.
Staré Město Pražské je prostě krásné, má to svého Genia Loci, o tom snad ani nikdo nepochybuje.
#me #working
Páteční nečekané překvapení.
Večer, po příchodu z pravidelného AA Meetingu na mne čekala neodolatelná nabídka procházky na Karlův Most.
Byl to první týden v nové pracovní pozici, tropické teploty atakovaly 35C. A večery začaly být letně - krásně vlahé.
Procházka to bylo překrásná. Šli jsme od nás z Letné přes Nábřeží Kapitána Jaroše k MPO, podél Vltavy až ke Karlovu Mostu, přešli jsme přes něj, pokochali se výhledem a pokračovali na Pražský Hrad.
Z hradu na Nový Svět, Pohořelec, Brusnice, na Hradčanské jsem ještě stihla Tesco a zpět na Letnou to bylo co by dup. Mě krokoměr ukázal za celý den 14,6 km.
🖤
O víkendu jsem trochu vařila, zapečené těstoviny s mým oblíbeným Gothajským salámem z řeznictví K&K.
Západ slunce na Letenské pláni.
Kytička od kolegyň krásně držela ve váze a hlídající Bastetka. 
Byl to další tropický den, kdy teploty vyšplhaly až k 35C a to je pro člověka velmi vysilující a unavující. Uff. Jak zvládáte tyto vedra vy??
Cestou, kdy jsem šla vyprovodit M. na bus jsme se zastavili v mé nejoblíbenější kavárně, v kavárně kina Atlas.
Prvorepubliková - funkcionalistická stavba na Florenci, prostory samotné kavárny jsou čisté, jednotné a jednoduše krásné linie, chodíme sem moc rádi. Sedáváme (tedy naposledy jsme zde byli na konci září 2020) stále u stejného stolu.
Karáskova limonáda je kladenská záležitost, o to více mému srdci blíž.
Naše coffe rutina v podání flathwhite a espressa lounga 👍☕.
Poslední celý pracovní týden pokračoval v tropických teplotách, které mi nedělají úplně nejlépe, zvláště pak to dusno.
Pohled ke Strakově akademii z Klárova a zkoušení nových filtrů.
Ano, modrá barva je v mém šatníku hojně zastoupena, vlastně až díky těmto fotkám jsem si to uvědomila. Modrá mi asi sluší, nebo i se mi líbí a cítím se v ní dobře.
A řekla bych, že modrá mi sluší, lichotí mým modrým očím a také M. sluší světle modré košile, které mu seknou. Jak jsme oba takoví světlí fototypy, plavovlasí ...., no prostě se k sobě hodíme. ♥
Pohled ze Smíchovské náplavky na Tančící dům, Mánes při letním vlahém večeru. Krásné labutě a žluté ocelové "cosi".
Když jsem šťastná = milovaná, tak je to prostě vidět. Jelikož se cítím dobře, jsem tzv. v pohodě, dobrá nálada a entuziasmus je mým dvojčetem.
A když jsme u toho štěstí, vím to, tvrdím to a netajím se tím, že nejšťastnější ve svém životě jsem díky M., když jsme spolu, když cítím jeho - naši lásku. Láska a štěstí není samozřejmost, je to alespoň pro mne Boží dar!
A když jsme u toho štěstí, vím to, tvrdím to a netajím se tím, že nejšťastnější ve svém životě jsem díky M., když jsme spolu, když cítím jeho - naši lásku. Láska a štěstí není samozřejmost, je to alespoň pro mne Boží dar!
A jsme na P7, v Holešovicích, u Veletržního paláce, kde kousek bydlíme.
Jak to tak bývá, tak v létě jsou celkem časté deště, které střídají tropické teploty. No a takto vypadám ráno, když cestou do práce zmoknu. Ne, nenosím deštník, prakticky nikdy nenosím deštník, není to můj "styl". 😇
Amato & Gelateria zmrzlina, letos první návštěva cukrárny. Slaný karamel, Sicilská pistácie a kokos jsem si dala. Skvělá zmrzlina, super kvalita, příjemné prostředí kousek od naší ulice. Vřele doporučuji, v Praze mají dvě pobočky. 👍
S kamarádem cestou na tramvaj, od Rudolfina, přes Mánesův most na Klárov.
Zatažená obloha, přívoz a malebná Kampa.
Jeden ranadom výhled na Staromák, aneb všechny cesty vedou..., jak my s tátou říkáme s velkou oblibou do Celetné ulice, na Staré Město pražské, které tak milujeme.
Opět ta modrá barva, má letní kostkovaná košile.
Poslední pátek v měsíci, poslední meeting AA, který jsme zakončili na Smíchově.
Kdy jsme šli oslavit, ovšem po svém nealkem narozeniny milé Hani do skvělé restaurace Marol.
Poslední víkend jsem vařila Segedínský guláš z vepřové plece z místního řeznictví a k tomu jsem udělala i domácí houskový knedlík. Taková hospodyňka jsem.
Knedlík se povedl, až jsem byla překvapená, jelikož jsem ho nedělala opravdu dlouhou dobu. Mám super recept - bez kynutí, bez kvásku, pouze s kypřícím práškem.
Guláš se také povedl, prý chutnal, mě tedy příliš ne, trochu jsem bojovala s dochucováním. Stále mi přišlo, že mu něco chybí. V jednu chvíli byl příliš kyselý a nevýrazný, tak jsem ho dosladila, přidala pepř sůl.
Guláš jsem nechala řádně rozležet, tak jak se prý má, ale to všechny omáčky mají. V sobotu uvaříš, v neděli obědváš. Máte to také tak? A jakou omáčku vaříš nejraději - nejčastěji?
Poslední červnový týden byl ve znamení změn počasí, teplot a také častých bouřek.
Mé pracovní dostaveníčko v kavárně Kina Atlas a dvojité espresso, které bylo naprosto znamenité!
Autobusové spojení z Třebíče nově jezdí na Roztyly, kam jsem si přijela M. vyzvednout. ♥
A krom jiného mi přivezl třešně z jejich zahrady.
¨Rychlý zeleninový salát s plísňovým sýrem a zasloužené sladké proložení v podání tradičního smaženého vdolku se povidly, který jsme si s mými novými kolegyněmi daly.
Těnto měsíc opět rychle utekl, ani nevím jak, ale užila jsem si ho opravdumoc. M. mi přijel opět zpět do Prahy a my ho zakočnili doslova ruku v ruce spolu.
Moc děkuji za pozornost a přízeň mému blogu, nejen zde, ale i na INSTAGRAMU a FB.
Tvé podpory si velmi vážím a každá zpětná vazba je pro mne velkým přínosem.
Přeji Ti krásný a pohodový dnešní den.
papa E. A.
