AHOJ,AHOJ,
přeji krásnou středu a vítám Tě u dnešního příspěvku, který bude, je a byl, o mém druhém měsíci tohoto roku.
Měsíc únor je již několikátý rok označován, jako tzv. #suchyunor. Aniž by mi to došlo, tak jsem si otevřela nealko pivo 👍.
V práci jsme byly díky karanténě v polovičním počtu, tak to bylo krapet více o ranním vstávání.
No a jak vidíš, ranní vstávání mi nedělá dobře - viz fotky.
V práci jsme to táhli v polovičním počtu, ranní vstávání bylo náročné, jak jsem již zmiňovala a také se blížilo mé stěhování. Takže začalo organizování, shánění, poptávání.
Vlastně to je takový můj samostatný projekt, který jsem zvládla, uřídila a postupně dotahovala do konce, což je pro mne velmi, ale velmi netypické.
Nakonec jsem shodou náhod dostala skvělý tip na stěhovací firmu ODNESTO od Milana z Milano Style, který se také stěhoval.
Domluvili jsme se a bylo jasno.
Druhý antigenní test dopadl opět NEGATIVNĚ, tak tentokrát jsme lístek do Třebíče vracet nemuseli. Na test jsem šla ve středu a již to pondělí mi pro "jistotu" a velmi proaktivně M. koupil lístek na páteční odpoledne. 🖤
Praha 7 to má prostě "zmáknuté", aneb vyvěšený dopis starosty P7 na každých domovních dveřích, i na těch našich.
První únorový týden bych řekla, že byl i za mne produktivní a mé snažení bylo efektivní.
Sice jsem se díky ledovce v neděli nedostala z Vysočiny zpět do Prahy, přijela jsem až v pondělí, ale zato jsme domluvili stěhování tak, abych všechny strany byly "spokojené".
Páteční cesta do Třebíče z Florence Flixbusem byla celkem rychlá, ani jsme nenabrali žádné zpoždění, jen bus byl naprosto plný. Vlastně až v Humpolci nějací lidé vystoupili a uvolnilo se trocu místo.
První večer jsem "vařila já", aneb konečně jsme si objednali pizzu ze skvělé restaurace, kterou známe z Holešovického burger-festivalu AMICI. O tom, že si objednáme právě tuto pizzu už mluvme od loňského března, plus jsme si k tomu vzali zapečené hranolky s hovězím masem. Oboje skvělé a moc doporučji.
Páteční večer byl dlouhý, celkem jsme ponocovali a šli spát vlastně až ráno. Příliš jsme toho nenaspali. Počasí bylo doslova, že by "psa nevyhnal", přitom v Praze a okolí krásně sněžilo, na Vysočině byla všude ledovka, mráz a déšť. Má ranní fotka po 4 hodinch spánku.
Sotva jsme došli na nákup, pro nezbytné věci a M. si vymyslel a také uvařil domácí smažený sýr plněný šunkou a k tomu vybral sladké - batátové hranolky v Kauflandu. Jídlo bylo skvělé, moc se povedlo. Njn, člověk musí přijet, aby si uvařil.
Já jsem pouze udělala jednoduchý zeleninový salátek a pro mne nesmělo chybět nealko pivo o #suchyunor, jak stylové.
Skvělý domácí smažený sýr, který M. připravil a před smažením dal na chvíli do mrazáku - na balkon, aby nevytekl a také nevytekl, moc se povedl!
V neděli jsem vařila já, kuřecí na žampionech a grilovaný hermelín obalený ve slanině.
No a opět se lístek na bus se vracel, ale nyní z důvodu ledovky a do Prahy jsem jela až v pondělí, čili jsme si to s M. tak trochu prodloužili, což jsme vlastně i ocenili.
Cesta vlakem byla překvapivě naprosto přesná, pohodlná, vlaky na sebe i přes sněhovou nadílku čekaly, průvodčí byly milé a velmi ochotné.
Avšak nemilé překvapení mě čekalo hned při příjezdu do Prahy, nejen v podobě počasí, totálního sněhového chaosu, ale o tom jindy. Prostě doma byla cítit velmi "napjatá" atmosféra, že by se dala krájet, velmi nepříjemné.
Ale zase abych nebyla tolik negativní, tak pohled na zasněžené Staroměstské náměstí je pěkné až romantické. Vstávat do mínus 11C už méně.
Zmiňovaný XB-1 časopis, kde vyšla M. povídka, jehož jeden výtisk jsem si velmi ráda pořídila. 🖤🤗
Víkendové nákupy a zásoby rychlého jídla na takovou předpřípravu samotného stěhování, balení apod, kdy jsem už částečně byla i na Letné.
V tom týdnu udeřily opravdové mrazy.
První víkend - první přespání "samotné" na Letné.
Do mrazivého, ale krásného rána.
Ráno krutý mráz a okolo poledne slunce na nebi vykouzlilo krásné, až jarní počasí a lidi chodili ve sněhu na procházky a užívali si.
Čechův most, foceno z tramvajové zastávky cestou do Košíř.
Nastal čas i na můj nejteplejší svetr, čímž je tento zářivě zelený.
V neděli, což byla vlastně poslední neděle v Košířích jsem pořádně začala balit své věci, abych to na další víkend měla řádně připravené a na nic pokud možno nezapomněla.
Musím přiznat, že stěhování, balení věcí není žádná lehká a pohodová činnost. Pěkně jsem se zapotila, ale Izinka se při tom shonu nenechala ničím rušit.
Malá ukázka balícího se chaosu, no a nealko pivko bodlo skutečně, protože schladilo žízeň.
Jedna pracovní. ☺
Cestou do práce, nasněžilo, chodníky zapadané, doslova jsem dobruslila do cíle. Pohled od Právnické fakulty UK směrem do Pařížské ulice a nám. Miloše Formana, kde jsou krásné, celkem "utajené" Kubistické činžáky.
Ranní nebe na Letné.
Pracovní OOTD v našem "detašovaném" pracovišti, které nám byly zřízeno díky covidové situaci v aterliéru, kde maloval a tvořil K. Kodet, mimochodem můj oblíbený český malíř.
Ona je prostě láska, ona je nejvíc. Foceno v posledním týdnu, kdy jsem ještě bydlela v Košířích.
Stěhování bylo rychlé, profi, ale pro mne ten týden, nebo to období bylo velmi náročné, jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Ale je to to, co jsem chtěla, co postupně dozrálo a dospělo k tomuto "závěru". A poprvé v životě jsem něco udělala sama, šla jsem si za svým, sice velmi pomalu a s jistými "přestávkami", jsem projekt osamostatnění vzala do svých rukou, postavila se na nohy a udělala první krok, potom přešla lávku až na druhý břeh. Přestěhovala jsem se na Letnou k M.
Předposlední víkend započalo finální stěhování z Košíř, kde jsem byla 16 let na Letnou.
Bylo to náročné, jak fyzicky, kdy jsme si museli tyto obří krabice sami složit, zalepit, ale hlavně psychicky. Takové to nostalgické myšlení, loučení, ale přitom radost z nového.
Jako odměnu jsme si s mým bývalým mužem dali pizzu z místní skvělé Pizzerie Klamovka a já vedla poslední SkypeMeeting z tohoto místa.
Poslední foto z Košíř. ♥
Nové bydlení, foceno v rychlosti a těsně po nastěhování, budu ještě doupravovat a zvelebovat.
Samotné stěhování bylo rychlé, celkem i snadné. Společnost ODNESTO, kterou jsem si najala byla skvělá a mohu ji tímto doporučit. Všichni pomáhali a tak jsme to měli vše rychle hotové, že v den stěhování, což byla sobota jsme ještě stihli nákup a večerní relax. Pondělní dovolená tím pádem nebyla potřeba. Opravdu díky, díky moc všem, nejvíc samozřejmě mému M. 🖤 a mé střízlivosti, bez čehož by nic z toho nebylo!!
Jedna ranní, nedělní cestou na nákup, kdy se ohlásila první návštěva, která přišla původně na pozdní "buržoazní" snídani, ale spíš toho hodně donesla. Díky moc, bylo to super!
Jarní kvítí do nového bydlení, krásný, milý a pozorný dárek, který velmi potěšil mé jemné srdce.
Rychlý slunný pohled na Staroměstskou radnici.
Stylový set v každém okamžiku. 🖤
Začátek posledního týdne byl ovlivněn nenadálou a smutnou událostí. RIP.
Při návštěvě FN Motol, kam chodím na pravidelnou terapii jsem se objednala na další antigenní testování, které v porovnání s testovacím místem v Lidické ulici u Anděla, za sebe spíš nedoporučuji.
Test mi vyšel opět negativní, čili alespoň to byla pozitivní zpráva.
Mé nové běžecké botky se Sportisima (letos jsme s M. přípravu nepodcenili). Víkendová sekaná se salátem a zase ten výhled.
Také v pátek 26/2 vláda schválila nová covidová nařízení a opatření, týkající se pohybu osob v daném nebo mezi okresy, která platí od začátku března.
Já bych jen "apelovala" a prosila, buďme na sebe ohleduplní, dodržujme a respektujme nařízení, nosme respirátory a chovejme se lidsky, vlídně a mile. Tato situace není lehká, snadná ani příjemná pro nikoho z nás, ale společnými silami a úsilím najdeme "světlo" na konci tunelu. 🙏🖤🙏
Do svého zápisníku si poslední dobou poznamenávám častěji a obsáhleji, než-li dřív a to těmi nejlepšími gelovými pery (vše dárek od M.)
Nemohu jinak a ani nechci zakončit tento příspěvek fotkou ze Strossmayerova nám. na kostel sv. Antonína. 🖤🙏🖤
--------------------------------------------Díky za Tvůj čas a pozornost, který jsi věnovala tomuto příspěvku.
Doufám, že jsi měla také zajímavý a pestrý únor 2021!
Krásný a pohodový den přeji.
papa E. A,
