TAKOVÝ BYL MŮJ MĚSÍC PROSINEC - DECEMBER 2020

AHOJ,AHOJ,

přeji krásné první pondělí v novém roce,  a moc Tě vítám u mého dnešního článku, který bude o posledním měsíci roku 2020. 

Ano hned mě napadá, jak rychle rok 2020 utekl, co vše jsem prožila, kde jsem byla a co se v mém životě stalo a změnilo. Konec roku, či začátek nového roku s sebou přináší možnost jakéhosi bilancování - zhodnocení, ale tím Tě nyní nebudu "zatěžovat", protože článek by byl nekonečný. 

Pokud vytvořím článek v tomto duchu, vydám ho jistě samostatně. 

Téměř po celé Praze se objevila světelná výzdoba budov, štítů, stromků, či jiných vánočních symbolů. 

Např. malý sněhulák ze dne 2/12/2020 u kostela sv. Jakuba na Starém Městě mi do cesty přišel zcela nečekaně a o to milejší setkání to bylo. 

Smíchov, kostel sv. Václava, a má maličkost, kdy prý vypadám, jako ve "světelné galaxii" ♥. 

Pátek, cestou z práce a za kamarádkou - bývalou kolegyní na rychlé kafe před AA meetingem. Praha je prostě krásná. Toto je kašna u Havelského tržiště a osvětlená budova nového polyfunkčního domu DRN na Národní třídě. 

Nedělní cesta s kamarádem O. pro M. a Bastet probíhala skvěle, v Praze azuro, sluníčko a jen, co jsme překročili hranice kraje Vysočina, začalo být pod mrakem a krapet větrno. Ale zvládli jsme to všichni skvěle, možná i nad očekávání. 

Zašli jsme i na kratší procházku do historického centra k řece, na lávku, vyhlídku, zahlédli jsme kachny. 

Jak jsem psala v sobotu, potřebovala jsem si trochu zvednou denní průměr, což se stalo a lehkým korzováním jsme v neděli ušli krásných 9 km. 

Třebíčský zámek s bazilikou sv. Prokopa z pohledu od řeky. 

Věž kostela sv. Martin a můj M., ostatně, jak ho na IG stories označil můj kamarád Péťa - maskovaný superhrdina. ♥

Malovaný dům na Karlově nám., které probíhá kompletní rekonstrukcí, čili fotky jsou značně omezené. 

Zadní loď kostela sv. Martina je vánočně vyzdobena vč. hlavního stromu, který jinak bývá právě na rekonstruovaném náměstí a pravoslavný kostel u hřbitova. 

Fotka před a po #triptotrebic - fotky dělí cca 14 hodiny a prý "mi to více sluší, když nejsem nalíčená". Velký a snad první kompliment, nebo vyjádření M., co jsem od něj dostala. Ale s tímto konstatováním jsem se za poslední půl rok setkala již asi 3x, že bez líčidel mi to mnohem více sluší, jsem taková "přirozená" - haha. 

M. dostat na fotku není snadné, prý ho fotky nemají rády, ale tato je vydařená a vznikla velmi spontánně. ♥

Vánočně ozdobený Mariánský sloup na Staroměstském nám. a cedulka "zákaz" kouření. ☺

S M. jsme prožívali naprosto "nové" a krásné období. Cítila jsem tolik lásky, něhy, péče, důvěry...., že by se dala doslova zhmotnit. Připadala jsem si doslova jako pták, štěstí mi kolovalo v krvi. Trávili jsme spolu téměř veškerý čas, který jsme mohli, únavu jsme překonávali a zažívali jsme společně nové a jiné situace. Lehkost, přirozenost a až jakési souznění mezi námi panovalo. 

M. se neuvěřitelně otevřel projevům náklonosti. Štěstím bych mohla čarovat, jak se říká "poručím větru a dešti", ano láska nám dává křídla, sílu a naději. Nikdy v životě jsem nebyla šťastnější, než s M. Přitom to není jednoduchý a běžný vztah, ale mě za to stojí a neskutečně jsme se za tento rok posunuli. Dali jsme zelenou naší lásce. 

Nejlepší je vánočka od maminky. ♥

Vánoční - velmi časné Staroměstské nám, a stromeček, který zdobí Haštalské nám. 

Sobotní doprovod M. na Hlavní nádraží, který po báječném  a "akčním" týdnu odjížděl domů. 

Ten víkend, co M. odjel domů jsem téměř celý prospala, jak zmiňuji, víc jak dvou týdenní vražedné tempo si vyžádalo náležitý odpočinek. 

V Lidlu mi do oka padly sýry s bílou plísní a tak jsem je pro M. naložila. Dala jsem tam notnou dávku chilli pasty, česnekového prášku, tak se mu snad k jeho plánované ketodietě budou hodit. 👍🖤

Naše adventní neděle...., mě to srovnání fotek prostě přišlo jednak výstižné, pravdivé a vtipné!!

DM slaví oficiálně 40 let své kariéry....#DM #blacklove

Předvánoční nákupy, všude fronty, slevové kódy, různé akce..., ale byla jsem úspěšná a ve stánku IQOS  pro M. Heets ulovila .... ♥♥♥.

Jedna pondělní - pracovní, kdy jsem si říkala, že potřebuji trochu zvolnit a že s blížícími se svátky, je to více než příhodné. 

Víkendový "dramatický=skokový" propad byl způsobením odpočinkem doma a odjezdem M. do Třebíče. Ovšem v pondělí jsem krapet trochu nějaké kroky nahnala a denní průměr nebyl zas tak špatný. ☺

Ještě jedna taková pohodová, pracovní fotka v oslnění denním světlem a přítomnými svítidly. 

Večerní Pařížská ulice, osvětlená, židovská a tuze krásná. Jak já s oblibou říkám, "každého tam lákám na nákupy, a zatím se nikdo nechytl".... 🙃👌. 

Úterní pracovní. 

Dalo by se i říci, že Prada a Longchamp jsou dva nejoblíbenější a nejmilejší obchody v Pařížské ulici. Dokonce obchod Longchamp je jediný, do kterého mohu jít "běžně" z výplaty nakoupit a vlastním celkem tři krásné kabelky této značky! 

V práci téměř rozpuštěné vlasy nenosím, hlavně tedy z praktických důvodů, takže cop nebo culík to vyřeší ke spokojenosti. 

Cukroví od kolegyň, které bylo naprosto skvělé, křehké a úplně se rozpadalo!!

Ranní Praha, tak cestou necestou do práce na nezvykle časnou poradu. 

Ke konci týdne už jsem byla vážně unavená, ale zase jsem se těšila na víkendový příjezd M. ♥

Z BB jsem si pořídila pečené brambory s jejich výtečnou tatarkou, ale přijde mi, že cena sice zůstala stejná, ale množství se zredukovalo tak o 20% -, njn. 

Odložím tašku s nákupem, jdu si sundat bundu a koho v tašce nenajdu....🙈😺. 

Nemůžu sen nedat dárečky, které jsem dostala kolegyň a kamaráda Péti. 👍🤗

4. adventní víkend, a poslední víkend M. v Praze. 

Kino a kavárna Edison, kam jsme přes rok párkrát zašli, vánočně ozdobená je "zastrčená" a méně známá, přes to krásná prvorepubliková=funkcionalistická budova v samém centru Prahy. 

Rychlá večeře na Letné, kuřecí maso restované se slaninou a bramborové hranolky z trouby. K tomu nějaký dip z Lidlu, co jsme koupili a bylo to celkem i dobré. (já sama za sebe ještě doporučuji doplnit ideálně listovým salátem a např. černými olivami)

Fotili jsme s M. příhodné foto, které by se dalo použít k medailonku jeho povídky, která vyjde v únoru. 

Tak trochu jsem si "vymyslela", nebo lépe řečeno mne skutečně inspirovaly pražské vlogy YTBerů a když jsem projížděla tramvají a zahlédla osvícené Václavské náměstí, "zatoužila" jsem ho vánočně vidět. 

M. byl v Praze o své dovolené, byl to vlastně jeho poslední den v Praze tohoto roku a tak jsme jednoho příhodného večera vyrazili na adventní tour. 

Byla to super, moc jsme si dlouhou a romantickou procházku užili...., jak jinak, co bych asi tak měla napsat, ale vážně. 

Začali jsme na stanice metra Staroměstská, prošli Kaprovou ulicí směrem přes tzv. Malé náměstí (bývalý název Ryneček) do Michalské pasáže.

Václavské nám. jsme si prošli asi 2x, díky tak trochu neplánovanému a náhodnému setkání blízkého přítele M. Šimona. 

Přes ulici Na Příkopě, nikoli Na Příkopech = množné (německy Am Graben), jak se mylně používá jsme došli ke Slovanskému domu, jeho vnitroblokem okolo ČNB k tramvaji, kde mne M. ještě nalákal, abych se s ním vrátila na nedopité kafe. 

Doma na Letné jsme ještě udělali batátové hranolky s dipy, chilli a zeleninovým salátem. 

A tato rychlá večeře k mému překvapení sklidila "úspěch". 

Ranní Prahou do práce, jako "banditka" se šátkem Respilon, který jsem dostala letos k narozeninám od M. 

Ranní liduprázdné pražské uličky, mé oblíbené staré lampy, Staroměstské nám. (foceno ze Železné ulice) a Pater Noster. 

Toto byla mé nějaká "urputná" snaha o rádo-by umělecké koláže...., skleněná vitráž secesního stylu, vstupní dveře do kostela sv. Jakuba na P1. 

 výkony mi celkem kolísají, ale snažím se držet si alespoň denní limit 6tis. kroků, v průměru to není tak špatné. 

Štědrovečerní Třebíč a kostel sv. Martina. 

Můj otec, který pózoval na foto jednomu "Slávistovi".....a radoval se ze Sparťanské roušky. 

Vánoční Unhošť, mé rodné město, kde jsem byla  po roce o Štědrý den za rodiči.  

Naše večeře, cukroví, socha sv. Václava před kostelem sv. Petra a Pavla na náměstí a osvícený stromeček na zahradě. 

Odvoz až do Košíř, oni jsou nejlepší. Díky, díky za vše. ♥

Losy jako dárek, jsou u nás již takovou letitou tradicí. Letos jsem vyhrála 20+50 Kč. 

Mé malé snažení o "uměleckou" fotku, aneb moje ranní beauty zákoutí. 

Poslední pracovní týden, který navíc byl tak trochu poloviční, protože ve středu jsem byla naposledy, ve čtvrtek měla dovolenou a pátek už byl státní svátek. 

Ranní Staré Město pražské. Havelská tržnice, mé milované staré lampy. 

Jak se blížil konec roku, tak jsem chtě nechtě začala trochu "bilancovat", neubránila jsem se tomu, pocity se ve mne mísily. Tento rok byl neuvěřitelně krásný, tolik mi toho přinesl, změnil se mi takřka život. S M. jsme se stali oficiálním párem, což je asi nejvíc a nejvýznamnější událost, která hýbala situací a podpořila mě ve spoustě ohledech. 

Hodně jsem tento rok pracovala sama na sobě, na svém seberozvoji, šla jsem cestou, i přes jisté "překážky" a nezdary, které nebyly snadné překonat, to přiznávám, že chvil, kdy mi docházely síly bylo plno. Ale povedlo se. Dorazila jsem až sem. 

Užila jsem si krásné jaro, léto, podzim až jsme se octli v adventu a na sklonku roku. 

V létě jsem doslova "šla za svým štěstím", jak jsem nazvala i jednu svou fotku. 

Jsem ráda za tento rok, který měl neuvěřitelný spád, drive, rychlost, které jsem nestačila, dobíhala jsem, seč mi síly stačily. Ušli jsme s M. hodně dlouhou cestu, kolikrát jsme vystoupili ze své komfortní zóny, kdy to nebylo snadné. 

Zároveň děkuji moc své milé kamarádce Kriss, kterou mám velmi ráda.  Nemohu nezmínit mého bývalého manžela, který mi vyšel velmi vstříc. 

AA je mým velkým pomocníkem a oporou. Kamarád Petr K. je toho důkazem!

Děkuji i za to, co se stalo v souvislosti s mou rodinou. Díky tomu cítím velkou podporu.

Konec roku jsem strávila s M. v Třebíči, kam jsem prvně jela busem z Florence a moc jsem si cestu pochvalovala. 

M. na mě čekal na nádraží, prošli jsme se krásně centrem města, zašli jsme ke kostelu sv. Martina, který byl krásně vánočně osvícený. 

No a byl zrovna úplněk, který dominantně kraloval a svítil na celou mrazivou oblohu. Fotili jsme ho ze tří různých telefonů a z různých částí Třebíče. 

Náš závěr roku s M. v Třebíči. Procházky, hry, jídlo, zábava....., byl to takový řekla bych vydařený Silvestr. První v Třebíči, celkově druhý společný. 

#topnine2020 dle IG.

Asi bych se opakovala, kdybych řekla, že prosinec utekl doslova, jako voda, ale je tomu skutečně tak. 

No a jaký jsi měla ty vánoční měsíc??

Moc děkuji za Tvou přízeň a pozornost tomuto příspěvku. 

Přeji Ti krásný a pohodový dnešní den. 

papa E. A.