#May / květen 2022 🦋🌷🐞

AHOJ,AHOJ,

přeji krásný dnešní den, přesně nevím který to bude, kdy uveřejním tento nejdelší formát článku, na mém blogu. Květen jsem začala plánovanou a asi 3x rušenou návštěvou mé zubařky. 2x nemohla paní doktorka a jednou jsem si to špatně poznamenala a nemohla se dostavit. 

K zubaři chodím často, na tom by nebylo nic tak zvláštního, jen nyní se mi podívala na opravu skloviny horních zubů, vzala to prakticky všechno naráz a já jsem málem přestala dýchat, když mi řekla "kolik jsem dlužná". 

Ono ve výsledku to naprosto opravě odpovídá, rozsahu, použitého materiálu, času, péči....., mohla bych pokračovat, jen za jednu návštěvu jste najednou o 7tis lehčí a to odcházíte bez nasazené keramické korunky. 

Tigrovaná košile, kterou jsem dostala od mé milé švagrové jsem hned vynesla a musím říct, až na rozvazující se rukávy, super. Pohodlná, vzdušná a výrazná. 

Jen první týden jsem si přišla až otekle, jako bych zadržovala vodu, nevím, čím to. 

S M. jsme zcela neplánovaně vyrazili po dlouhém šlofíku na jídlo do asijského bistra u nás na Letné, které máme prakticky ob dva rohy. 

DIm sum - 5ks s mixem náplní, tj. zeleninová, rybí, krevetová a kuřecí s vepřovým masem, aneb asijské plněné knedlíčky vařené v páře. 

5ks za 99,- Kč je naprosto skvělá cena, která svou kvalitou, čerstvostí a chutí předčí lecjaké speciální podniky. PHO VIET ANH je bistro na Letné, které vřele doporučuji, nejen na PhoBo, ale vrátili jsme s i na curry, které si pochvaloval M. . Konečně našel něco, nějaký podnik, kde dostane dostatečně pálivé jídlo, které avizuje např. symbol tří chilli papriček. 

PhoBo za mne vede, nejlepší tady v celé P7, navíc zmíním, takovou malou kuriozitku, že místní milá obsluha, je mladá paní - slečna "mého věku", která si vesele / radostně prozpěvuje, to je tak, tak moc příjemné. 

No a i já jsem si do PhoBo přidala chilli a dobře jsem udělala, neboť jsem se potřebovala zahřát. To vždy zabere, jak říkám, nebylo mi nic, a je mi lépe. PhoBo uzdravuje. Hodně koriandru, hodně silný a aromatický vývar, ideálně s tofu. To je pro mne ideální kombinace. 

Ještě tak zažít to pravé asijské street food. Ale já vím, že zažiji. Dřív, nebo později vyrazíme s M. do východní Asie a tak prakticky nic jiného než Asia Street food nebudeme jíst. 

Již nastalo skutečné jaro, oteplilo se, i když ráno, když jsem jela do práce a čekala na tramvaj, tak ve stínu bylo ještě dost chladno. 

Ale odpoledne se teploty dostávaly až k 16C., ne že bych přes den pobývala venku, leda když jsem šla na polední pauzu si něco koupit, či jsem 2x v týdnu jela po Praze na pracovní schůzku. 

Ranní světlo ovšem nic moc, hrozně oranžové - žluté podtóny, jakoby nějaké filtr bych měla na čočce 

Ale vytáhla jsem sukně a rovnou jsem vyzkoušela novou, černou, propínací, kterou jsem dostala od mé milé švagrové. 

Taková rychlo večeře a to doslova, vaječné těstoviny, myslím že to byly nějaké ty Zátopkovy, či podobné, větší kolínka z toho byly, ale velmi, velmi lahodné. 

Těstoviny byly tak moc dobré, řekla bych i kvalitní, že stačilo doplnit jen orestovanou zeleninou, v mém případě cuketa, cibule a žampiony..., trocha smetany a olivového oleje. Večeře a oběd s sebou do práce byl za půl hodiny přípravy na světě. 

Jedna ranní, pracovní. Bundu jsem si vzala ráno, protože se mi zdálo, že je venku na balkoně chladno, ale poté jsem litovala. 

Tuto růžovou vestičku Gant mám ráda, krásně oživí OTF. Navíc má takovou jarní barvičku. 

Mám ji celkem dlouho a jen mě utvrzuje v tom, že mě se do značky Gant vyplatí investovat!

Vždy velká spokojenost, věci - oblečení vč. bot jsou sice prvotně dražší, ale jsou to držáci, provedené z kvalitního materiálu. 

Světlá košile mi vždy krásně sedne pod vestičku, střídám je, jelikož jich mám povícero. Tato je snad z H&M. 

Toto jsou fotky z odpoledne, kdy jsem výjimečně přišla celkem brzy. Unavená, ale tak příjemně, jelikož sice práce je nová, já se stále něco učím, hledám, vše mi trvá 2x déle, ale baví mě a líbí se mi.

 Celkově jsem velmi spokojená a stále na dotazy, které mi okolo mé nové práce chodí říkám, "super", prostě super, jen to nezakřiknout. 

Cibulačka, poprvé jsem dělala cibulačku bez použití bílého vína, plus navíc jsem přidala vejce a trochu ovesných vloček. Ale měla jsem na to poctivý vývar z uzeného masa, což v kombinaci s dodržením poměru másla z receptu, je až moc. 

Cibulový základ se zapráší trochou mouky, trochu zarestuje, zalije vývarem, či vodou, nechá provařit a postupně se přidává koření = sůl, pepř, rozmarýn, tymián + dle vlastní preference. Na závěr, jelikož to není ta "pravá" cibulačka přidala dvě domácí vejce a vločky. Recept používám od MenuDomu, od Koko, od Veroniky, kterou sleduji již 10 let. Neskutečné, jak to letí. 

Kytička pro kolegyni, kterou jsem pořídila v místním kadeřnictví v Kobylisích. AnnasFlowers, už jen ten název byl jasnou volbou, které květinářství ze dvou místních si vyberu. Kytička dle přání a i fin. limitu. První návštěva a spokojenost. 

Milé posezení u nás v Holešovicích, kousek od Výstaviště. Jo a až si budu zase stěžovat, jak nic nestíhám, jak jsem jen unavená, blog stojí, na běžný nákup prakticky ani přes týden nestíhám jít, tak prosím pěkně...., je to tím, že pořád někde lítám. 

Po práci jdu na jedno setkání, za kamarádem popovídat, dát si něco dobrého. No a světe div se, když milé setkání rozpustíme někde o půl jedenácté večer, tak se není čemu divit, že než se dostanu do postele, je jedna hodina. Ráno v sedm, nebo i někdy dřív budíček a znovu do práce. 

Tyto dobroty jsou z restaurace od nás z Holešovic, z části, které se říká Malý Berlín. Znáte, víte proč se tomu tak říká? ☺

V RESTAURACI, U Malého Berlína, kde jsem byla prvně, na doporučení recenzí z googlu jsme si dali grilovaná/pečená kuřecí křídla se zeleninkou a rozpečenou bagetkou + dipem z modrého sýra - celkem jsme na to čekali, ale výsledek stál za to. Maso šťavnaté, krásně upečené, odpadalo od kosti, chrupavky se dali krásně konzumovat - pro toho, kdo má rád, jako já, no a dip mne překvapil asi nejvíc. Velmi chutný a byla krásně cítit výrazná chuť sýru. 

Utopenec a zapečené hranolky s Cheddarem byly skvělé. Ceny přijatelné místním podnikům, lokalitě a kvalitě. Velmi milá, ochotná a pozorná obsluha, prostředí je takové více jako pivnice, kde doporučuji si vzít svetřík navíc, nebo si dát něco ostřejšího na zahřátí, což u mne nepadá v úvahu, proto mi bylo poměrně chladno. Jinak super podnik, kam rozhodně plánuji vzít tátu, jelikož je to Sparťanská hospoda. 

Ranní malebné, až venkovské zákoutí Kobylis. Hned u tramvajové zastávky, kde vystupuji. Páni, krása což. Kdo by to byl řekl, že je to deset zastávek od Staromáku. 

Měla vlasy samou loknu, jee, jeje, mne hned napadlo, když jsem uviděla tuto fotku. Dost možná je to také tím, že jsem pekelně unavená a už zase přetahuji. 

Měla bych NTB zavřít a v psaní článku pokračovat zítra, až budu odpočatá. Občas nedokáži odejít od rozdělané práce, a proto jsem poslední dobou tak "vyčerpaná", jelikož hrozně zanedbávám se o sebe starat, odpočívat, kvalitně a hlavně pravidelně jíst, pít. 

Vše doháním pozdě v noci a to se mi jednou pekelně vrátí, nebo možná již vrací. 

To jsou přesně ty hranice, buď to je vše nad 100% a nebo naopak na 0%. Aneb má hraniční porucha osobnosti. 

#me #narcis #terapie 

#goodmorning #working #selfie #may 

S kamarádem z AA jsme zašli na závitky, pro změnu to byly jarní s masem a krevetami, které jsme doplnili těmi smaženými s mletým vepřovým masem. 

Byli jsme v Bistru u Anděla, bylo to dobré, ale co vám budu povídat, podražili a PHoBo je za mne jedinečné. 

Já jaro miluji, všechno krásně kvete, teploty jsou příjemné, sluníčko doslova vybízí k pobytu venku. 

Právě od kamaráda z AA jsem dostala do nové práce tento krásný hrníček se silikonovým víčkem. Paráda, děkuji Kubo! Takový jsem nikdy neměla, je porcelánový a vhodný na vařící nápoje a na cestování, asi ho vyzkouším skutečně na cestu do Třebíče. 

Na Smíchovském nádraží se otevřel nový Antikvariát, do kterého jsem jen nakoukla, příště si určitě něco odnesu, min. dvě knihy mě oslovily. 👍

To byl krásný, leč velmi dlouhý páteční den, páteční večer. 

A jak jsem zmiňovala, že sluníčko nás tahá ven, tak jsem za pátek a sobotu ušla přes 25km, no zjistila jsem, jak moc jsem vypadla z kondice, forma nic moc. 

Byla jsem unavená a prakticky bych potřebovala mít i pondělí volné, abych si dostatečně odpočinula. 

V práci jsem vyfasovala nový mobil, abych si mohla stáhnout pracovní e-mail do Outlooku, vč. dalších app., které pracovně využuji. Je to také Samsung a to Galaxy A12. 

Vyrazila jsem také konečně do kina na film Poslední Závod, což je příběh o běžeckém závodu, z dob Rakouska-Uherska. Věděla jsem, že film je to kvalitní, dobře natočený, vč. obsazení, ale velmi mile mě překvapil a hned na začátku jsem se pýchou málem dmula, zatlačila slzu a začala sledovat film. 

Kavárna Atlas, je za mne ROZHODNĚ NEJLEPŠÍ, NEJSTYLOVĚJŠÍ KAVÁRNA s velmi milou a ochotnou obsluhou, super nabídkou. A mé první, letošní EspressoTonic. No a hlavním tahákem je jejich kino

Jinak Kino je zaměřené spíše na komorní atmosféru a je hlavně součástí EuropaCinemas, což je záruka kvalitních a zajímavých filmů. Vřele doporučuji, ještě do stejného konceptu patří Bio Oko a Aero na Žižkově. Ovšem, já PREFERUJI ATLAS. 

No a cestou z kina jsem šla směrem Na Poříčí a po pravé minula tento podnik Pho Bar, který mi byl kamarádem z AA doporučen. 

A jde o kamaráda, který se v gastro branži pohybuje a vyzná se. (ano, mám jen samé kamarády, prakticky žádnou kamarádku, se kterou bych se vídala a chodila na kafíčka či procházky)..., samé chlapy mám okolo sebe. 😅🙈

Vyzkoušeli jsme jejich aktuální nabídku, nebo ji alespoň měli venku na reklamním poutači. Tedy dušený vepřový bok s mrkví a petrželí, kde bylo krásně cítit vepřové maso, silná, výrazná a lahodná chuť, ale pro mne příliš mnoho dušeného, tučného masa a kůže, to já prostě nesním. Vypečený bůček ano, nebo i krkovici, ale dušené, nee. 

Kuřecí se sladkokyselé omáčce zase mělo příliš mnoho čerstvé papriky, kterou nejím, nesním, ale toho jsem si nevšimla, čili má chyba. 

Závitky letní s tofu a mangem + klasické, smažené jarní. 

Oboje bylo dobré, ale průměrné kvality za mne. Prostory krásné, nové, ideální do centra, pro Influencery, turisty. Já zůstanu věrná svým dvěma vienamským bistrům na Smíchově a na Letné. 

Vlastně, ani nevím co mě to napadlo, asi jsem se nechala tak trochu unést či inspirovat YTB a jen tak do googlu zadala své "vysněné", ne to není to správné slovo. Prostě kabelky, či tipy, které mne osobně oslavují a kdyby mi říkaly paní, vůbec bych se nezlobila. 👼🏻

Barevná kombinace, složení materiálu, střihu, velikostí, pro mne naprosto ideální. Jsou zde zastoupeny tedy značky Hermes (béžová a losová), LV a má milovaná Prada, také ve dvojím provedení, ale klasická černá. 🖤

Pracovně jsem byla na Václavském náměstí v jedné auditorské kanceláři a cestou na tramvaj jsem to vzala druhou stranou. 

Přes mou milovanou Františkánskou zahradu, prošla jsem tedy z Vác. nám. Pasáží U Stýblů, která je typická svou nepravidelnou podlahou a krásným otevřeným prostorem, nádherným skleněným stropem....

#prague #beautigulprague #pasazustyblu #architektura #niceplace #geniusloci #niceday 

A Samotná Františkánská zahrada, zahalená do ranního slunce, lehčího provozu, kdy ji lidé procházejí, někteří cestu dobře znají, jiní se kochají, tak jako já, která někdy spíš připomíná turisty, jak okukuji tu nádheru architektury okolo sebe. 

Snaha zachytit se v pasáži pod tím krásným prostorem, kudy proniká důmyslně koncipováno tolik denního světla. 

Ale jak jsem viděla, tak k mému překvapení, bohužel řekla bych i, většina nebytových prosto od 1NP je neobsazených, nebo dokonce probíhá rekonstrukce, ale nepůsobilo to na mne příliš věrohodně. 

Škoda toho, tak přenádherný prostor, v centru Prahy, situován jak na Vác. nám, tak právě do Fran. zahrady. 

#garden #sprng #friday #goodmorning 

#frantiskanskazahrada #church #praha1 #meoblibenemisto

#me #selfie #friday #sunnyday 

#rozkvetlystrom #tresen #cherryblossom #czechbloggers 

#amaizingplaces #iloveprague #may #kveten #lastdays #2022

Krásné ráno to bylo, vlastně takové zcela neplánované a tolik mi dalo, tolik mi zpestřilo i tak krásný páteční den, který byl jakousi odměnou za velmi náročný a  dlouhý prac. týden. 

Výhodně jsem pořídila dva menší květáky, které jsem si obrala, nakrájela a orestovala na olivovém oleji, k tomu přidala cibuli, mrkev, jarní cibulku a den předem namočila a uvařila cizrnu. 

Vznikl z toho takový zeleninový hrnec, doplněný a zahuštěný kysanou smetanou, ve které jsem rozmíchala dvě lžíce mouky. Uzený tempech jsem do toho ještě přidala, ale šlo by určitě i nějaké drůbeží maso, šunka či párek. Rýže/pečivo, každý podle svého si k tomu vzal. 

Za mne je to rychlé, snadné, zdravé a hlavně moc dobré zeleninové jídlo, ze kterého se nají i početná rodina. Ovšem, musíte být milovníci, jako my zeleniny. 

Zlatá je dobrá, aneb když dostanu hromadu krásných věcí, od mé milé švagrové, které skvěle unosím např. jako tuto zlatou košili do práce. 

#gold #me #selfie #gift 

#czechblogger #goodmorning #may 

Nikdy bych neřekla, že se v zlaté barvě, tak blízko obličeje budu cítit tak dobře. 

Další kytička pro kolegyni, která slavila své narozeniny. Jednoduchá, jarní, z místního květinářství v Kobylisích Anna. 

Líbí se mi kombinace jemného, až starorůžového Karafiátku a výrazného - typického fialového Irisu. 

Ten den, kdy se kolegyně přálo jsem nebyla v práci, vybrala jsem si svůj první sic day. 

Bylo mi velmi nedobře, začalo to drobnými střevními obtížemi a nakonec se to překlopilo do jednodenní virózy. 

Bolely mne záda, měla jsem teplotu, břicho bolelo, celkově jsem byla velmi, velmi unavená až vyčerpaná. Ovšem jeden den v posteli skutečně stačil a již to odpoledne, nebo spíš večer jsem se cítila mnohem lépe. 

Druhý den jsem šla zase do práce  a pokračovala v poměrně slušném tempu. Práce je to velmi obsáhlá, různorová, odborná a přebírání při plném provozu, kdy od ledna se práce štosovala, mluví asi za vše. 

Z práce, do práce, cestou nakoupit, uvařit, vyprat, prakticky pořád to stejné. Kyčel bolí, čili k běhání jsem se stále nedostala, ale snad to koncem měsíce opět půjde = musí, potřebuji odreagování a psych. podporu, jako sůl. 

Určitě to mám v plánu zkusit, ještě než půjdu na implantáty, které mě čekají poslední květnový týden. 

Moje páteční posezení v kavárně Atlas, před cestou do Třebíče. Na otočku a to doslova, což je také velmi "náročné". Jela jsem tam M. vyzvednout, který tak zase trávil poslední dva týdny, jelikož byl nachlazený. Na to, že jsem v Praze sama jsem si vlastně již zvykla, ale že jsem na veškeré "povinnosti" spojené např. s chodem domácnosti apod sama, si asi nikdy nezvyknu. To mě po delší době vyčerpává, jak fyzické síly mi ubírá, ale i psychické. To jsem tím chtěla sdělit. 

 jsem busem z Florence, nějakým "neozkoušeným" spojem pro nás, nízkonákladovým. Cenově jsou jízdenky pochopitelně - vzhledem k ceně pohonných hmot vyšší, ale cesta zrovna s tímto dopravcem a spojem byla taková až retro. Vyhovoval mi čas odjezdu, ale příště raději pojedu dřív a dopřeji si komfort FlixBusu/TradoBusu. 

U tohoto spoje jsem se nejen já obávali, že to převodovka nevydrží a s busem někde zůstaneme viset na dálnici. Doputovali jsme, takto jsem stihla jen zachytit věž sv. Martina. Bylo něco okolo 20-20,30h. 

Po cestě nás stihla průtrž mračen, ale naštěstí při mé cestě k M. nahoru z náměstí již nepršelo, celkem jsem se i v buse po cestě odreagovala, jen jsem měla hrozný hlad. M. už mě čekal s otevřenou náručí a výbornou, teplou kávou. 

První večer jsme si užili a šli spát nad ránem, jak to my ostatně umíme "propařit". 😇

Upekla jsem kuřátko, baby kuře z Alberta a k tomu vychlazené nealko pivo, bylo naší sobotní krmí. Vlastně i  neděli při odjezdu do Prahy jsme poslední kousek M. dojídal. Ani žádnou přílohu jsem k tomu nevařila. 

Jen jsem pokrájela rajčata, spolu s pečivem byla naše příloha. Ještě trocha másla navrch vlastně. 

#lunchtime #cookingtime #love

#weekend #triptotrebic #may 

Prvomájový jsme nestihli, vlastně nikdy zatím, tak jsem jsem si cestou z nákupu jednu větvičku donesla. Jestli je to třešeň netuším, ale vypadala tak a dala se celkem snadno na sídliště utrhnout. 

Jak jsem psala na IG, další menší výzdoba, začalo to vánoční větvičkou, velikonočním Zlatým deštěm....👍

"Zasvědcení" asi vidí, ví, že z doupěte se stává pomalu společné bydlení. 🤗🖤

#radost #together #ifeelgood #ifeelloved 

Výhled z balkonu, kde se to kvetoucími stromy, keři jen hemžilo, takže jsem prakticky ani nemohlo jinak, než přijít domů alespoň s malou větvičkou. 

V sobotu jsme se byli projít, zvolili jsme kratší trasu směr hlavní náměstí, které je stále v rekonstrukci. Až má člověk pocit, že tam snad našli středověký poklad, ale nikoli. Samozřejmě tam archeologické - povinné průzkumy byly, asi i nějaké menší nálezy, ale přes dva roky probíhá kompletní rekonstrukce, která se stále neblíží konci. 

We love coffe #kavarenskypovalec #coffeetime je podnik, kam jsme zavítali cestou z náměstí. Přišli jsme neohlášeni, těsně po zavíračce, ale velmi milá a ochotná obsluha nám kávu s sebou ráda připravila i přes to, že již měla vyčištěný kávovar. To se jen tak nestává. Super, velmi chválím. 

Kavárna We Love Coffe je přímo u věže sv. Martina, nabízí výběrovou kávu na mlýnku, zákusky a další dobroty, na které jistě přijdeme příště. 

Nevím, jestli to bylo již cestou zpět do Prahy, kdy jsme místo busu jeli vlakem s dvěma přestupy, jednou výlukou a s 2h zpožděním. 

Na pondělí jsem se pekelně vyspala, bolelo mne za krkem - to je tím, že jsem si zvykla spát úplně, ale zcela úplně bez polštáře a i sebemenší polštář, sebekvalitnější mi způsobí bolení. Měla jsem špatné - neklidné spaní, zlé sny mne poslední dny pronásledovaly, vždy ráno jsem se probudila celá zpocená, naprosto zmatené, dezorientovaná v čase a místě. Hlavně jsem tak nějak cítila, že sny jsou naše podvědomí a jelikož sny nebyly příjemné, hodně osobní a až moc reálné, rozjela se mi má "běžná" úzkost, která se v pondělí večer překlopila do deprese, neubránila jsem se tomu, rozjelo se to. Nebýt asi práce přes den, tak by tento nevítaný stav nastal již v průběhu dne. 

Po delší době, cca dva měsíce zpět bych odhadla se dostavil velmi intenzivní stav nechuti dál žít. Vlastně je to spíš taková až touha přestat být, prostě v tu chvíli cítíte nejvíc to, že chcete umřít. Lépe to neumím popsat, ale prakticky nic jiného nevnímáte. Zkusila jsem to zaspat, před tím jsem si poplakala, zafňukala, zavzpomínala sama "pro sebe" v pokoji a po 1a1/2 hodinovém převalování jsem usnaula, alespoň na chvíli. 

Druhý den jsem po práci místo domů zamířila na meeting AA, tak nějak mě to tam samo táhlo. A dobře jsem udělala. Meeting a setkani s kamarády a známými mi depresivní stav zvedlo. 

Před tím jsem si ještě zašla na báječné PhoBo, i přes to, že venku bylo 25C. Jak se říká " když ho miluješ, není co řešit ".

Pracovní týden byl v polovině tempo stále zběsilé, ale velmi rozmanité, což mi vlastně vyhovuje. 

Snad po roce jsem měla tyto šaty, jelikož mě čekaly pracovní schůzky v bance. 

Kolegyním v práci se šaty líbily, protože jsem na ně dostala až k překvapení chvály kopec ♥, ale já vím, jak jsou zezadu zničené, vytrhané nitky od kočky. ☹️

Hrozně nepovedené foto, ale jinak se mi nepodařilo se vyfotit, aby byly vidět na postavě. U mého malého beauty koutku s parfémy a dalšími proprietkami. 

#mě #black&white #czechblogger 

Sobotní slunné dopoledne,  kdy jsem šla nakoupit a míjela tak krásnou dominantu Strossmayerova nám.,  kostela sv. Antonína.

Vařila jsem, dokonce 2x po sobě prakticky totožné jídlo, jen jsem jej maličkato vylepšila uzenou slaninkou. 

Těstoviny s restovanou zeleninou-libovolné chuti, množství, doplněné rajčatovou passatou, česnekem a bylinkami 

Naše malá svačina v práci...pakto při pátečním odpoledni 👍

#me #goodmorning #may #anxiety 

U Áji ve vlogu jsem dostala tip na šperky Mooyyy, orginální dyzajnové kouské, no zjistila jsem, že jejich krámek vlastně znám. Je kousek od Perštýna, v Martisnské ulici, chodívala jsem často okolo. 

Nevím, jak u Tebe, ale u mne byl květen převážně pracovní, většinu času jsem trávila v práci. Dokonce se mi podařilo zajet si na víkend 2x v Třebíči, čili jsem stále někde pendlovala a nic nestíhala. Když jsem měla volno, tak jsem se snažila dohánět resty, což se mi příliš nedařilo a nebo jsem šlofíkovala. 🤭👌☺🛏

Kaštany vždy kvetou v květnu, no a ve mě to vždy vzbudí myšlenku, spíš již vzpomínku na Lukášovu babičku, které jsme několikrát pomáhali trhat právě květy kaštanů. Které macerovala v obří zavařovačce a mazala si tím nohy. Prý je to dobré na žíly. Nezkoušela jsem, možná jsem měla. 

Zeleninové těstoviny podruhé, pro velký úspěch. Prostě sezonní zelenina, co mají zrovna Vietnamci v akci, orestovat, zamíchat např. s bylinkami, přidat slaninku, vejce, nějaký dobrý sýr...., a rychlo večeře je na světě. 

Slunce & měsíc & noční obloha. 

Víkend jsme prolenošili, ale tedy většinu času. Já se snažila dohánět všemožné resty, co nestihnu přes běžný pracovní týden a navíc, když se k tomu přidá víkend v Třebíči, tak mi to zde stojí o to déle. 

Šli jsme ovšem v neděli odpoledne na procházku do Stromovky, kterou jsem opustili zadní branou a šli stále rovně, rovně, až jsme se ocitli na Podbabě. Tak jsme zjistili, že vede cyklo / pěší trasa podél řeky, kterou i přes dvě uzavírky jsme se vrátili znovu do Stromovky, kterou jsme jen lehce doobešli, potkali cestou sousedy. Chvíli jsme s nimi popovídali, dostala znovu pozvánku na návštěvu, ovšem až po jejich návratu z dovolené v USA, kterou jim již 2x překazil Covid. Já ale dopředu vím, nebo spíš nevím, jak se z návštěvy slušně a přitom kulantně omluvit. Minule mi to prostě stačilo, vysálo mě to, zklamalo asi i zároveň a demotivovalo od další podobné společné akce s M. 

Taková snaha o koláž. Ranní slunce, ranní černá káva z darovaného hrníčku od kolegyně z MMR a M. jsem pořídila něco ostřejšího. 

Jarně zelená, slazená, nebo spíš i vyletněná, jelikož ten den byly vedro a dusno, že by se dalo krájet. Na déšť jsem čekala celý den a on skutečně přišel, přinesl s sebou i drobné ochlazení, ale až v noci. Což zase bylo velmi příjemné, usínat při bubnujících kapkách deště. 

#green #goodmorning #monday #may 

A u této fotky mě tak napadá, že bych po vzoru Hani, která se umí krásně nalíčit i barevnými paletkami, přitom velmi decentně a vkusně, mohla pomalu, pozvolna začít používat jiné barvy, než dokola 1000x opotřebené nude líčení na 10 000 způsobů. 

Snad i doma nějaké barevné stíny v paletkách mám, což je trochu nepraktické, mít vytažených vícero paletek, zvláště pak po ránu, kdy se chystám do práce. No uvidím, co vymyslím a jestli se k tomu odhodlám. 

A jakému líčení nejvíce holduješ nyní Ty? Barvičky, linky, full make-up, či jen něco na způsob BBčka a tvářenk s řasenkou? 

Lehká, snadná, rychlá a možná i trochu zdravější jídla jsem vydatně vařila. Opět mé oblíbené těstoviny s restovanou zeleninkou a slaninkou. 

Krkonošské - vaječné - žluto-žluté těstoviny mohu jen doporučit, téměř, jako domácí. 

Tento pokrm se dá jít i studený, což je další jeho výhoda, když nemáte čas, či jiný prostor jídlo si ohřát. 

Hádej, kde je to focené. ☺

Malá nápověda....heliport....

Toto asi netřeba komentáře. Šla jsem do věcí, papírů, různých smluv a podívala jsem se do jedněch desek, no a ejhle, co jsem tam nenašla. ANO MÉ ZTRACENÉ DOKLADY, cestovní pas a rodný list, který jsem cca před třemi měsíci začala postrádat. No ono to tak mělo být, Vyšší Moc = Boží Vůle to zařídila. Díky, díky díky, cítím skutečně tu sílu. I když občas mívám stavy opačné, plné zmaru, strachu, tak nyní jsem cítila radost, pohodu, klid, vyrovnanost. 

Normálně HOLKY MOJE ♥, když toto píšu tak mám tak autentickou radost, přitom je to taková drobnost. 

Právě jsem si z práce po dlouhém, náročném, leč pěkném pracovním dni přinesla NTB, vč. nového batohu na něj, abych měla zítra HO. Prostě mám jen tak radost z nového batohu, který mi byl speciálně objednám, protože jsem nechtěla NTB tahat v tašce. 

No a v práci jsem vážně moc spokojená. Když se mě na to někdo zeptá, tak jen zářím. Vážně, konečně po dlouhé době si přijdu pracovně tak spokojená, potřebná, je práce vidět za mnou, mohu si ji tak nějak i organizovat sama.

 Jasně, že po necelých dvou měsících ve všem plavu, jelikož má práce není asistentská, je poměrně dost odborná, specifická. Ale prostě mě baví a cítím se v ní moc dobře. Snad to vydrží, kéž by. 🙏🙏🍀🍀💪💪

Tyto extrémní stavy mívám spíš jen, když mě vykolejí a srazí M., svou náladou a svými povahovými rysy. Vlastně díky němu jsem nejšťastnější, ale také nejnešťastnější, to on umí bezpečně. 

Meetingy AA mi pomáhají, nejen s udržením abstinence, je to pro mne celková terapie. 

Vybrala jsem si to, vybrala jsem si jeho, uhájila jsem si ho, otevřeli jsme naši lásku, náš vztah, který není rozhodně jednoduchý a snadný. Ostatně, jak M. úplně na začátku naší komunikace (což bude v září 4tý rok) "varoval" nad tím, že máme KOMPLIKOVANÉ POVAHY A DIAGNÓZY. Já ho prostě miluju. 

Byla jsem na nehtech, respektive jsem musela. Poslední návštěva mého oblíbeného nails studia byla VELMI ŠPATNÁ A JÁ BYLA JIŽ TAM NESPOKOJENÁ. Nehty nevydržely ani týden, odloupaly se, vznikly tam skulinky, kam se dostane voda a to nechcete. 

Zašla jsem po rozvaze na blind do Kobylis do Kelly studia. Mám to po cestě do práce, nebo naopak po práci jsem tam byla. Práci odvedli dobře, cenově jsou srovnatelní. Chodí tam dost zákaznic, což jsem si říkala, že je pozitivní znak. Tak uvidíme, jak nehty vydrží. Museli jsme je sundat, obrousit a udělal mi silnější a o to více vypadají nevzhledně. Ano, já nikdy nebudu mít pěkné nehty, tvar apod. 

Sousedovic kočka odnaproti. 

Jedna výtahovaka z práce. 

...tak i druhá...

Ranní cesta na tramvaj, přes Stoss. náměstí. 

Jak jsem psala, že mi Anonymní Alkoholici pomáhají nejen s nepitím, ale je to pro mne taková celková udržující terapie. Skvělé společenství, kde jsem toho tolik našla a dostala. 

Téměř po roce a půl jsem byla na meetingu Na Poříčí za kamarádem, který ty dny vede setkání. Bylo to moc příjemné a milé, na to, že jsem tam takovou dobu nebyla, některé lidi buď to tak dlouho neviděla, nebo naopak některé viděla poprvé, tak naprosto v pohodě. Žádný velký stres, prakticky žádný, obavy, nervozita se nekonaly. 

No a když jsem se vracela z Poříčí - jak jinak než pešky, tak jsem se zastavila na jedno PhoBo, v mém oblíbeném bistru na Letné. 

Další den byl pátek, kdy já vedu meetingy u nás na Smíchově, u nás, tedy já bydlím již rok a půl na Letné, ale Praha 5 bude asi navždy mým místem, mou oblíbenou MČ. 

Tato fialka, co máme na stole právě při meetinzích je z Košíř, dost možná jsem ji dostala i od mámy, čili je u UNho. Přesazená není ani nepamatuji, přežila pandemii, kdy ji občas někdo zalil, přežila dvoje stěhování AA a nyní rozkvetla. TAková krása, nádherná odměna, až se mi slzy hrnou do očí. 

Páteční selfie. Červená košile GAnt, na kterou dostávám komplimenty - děkuji. 

#me #selfie #anxiety 

#may #praguelife #woman 

#longday #goodmorning #working 

#czechblogger #me #red

Poslední víkend, poslední týden jsme dostali na hlídání malého, žlutého a trochu vystrašeného ptáčka v kleci. Jistě že to bylo největší pokušení a lákadlo pro ty dvě naše kočkovité šelmy. 

Sousedi jeli na dovolenou, kterou jim 2x překazil Covid, tak nyní to neodkládali a již jsou na východním pobřeží USA. 

O víkendu, v sobotu jsem byla s kamarádem Petrem na procházce, kterou organizoval. Vrhl se do toho opravdu s verou a chutí jemu vlastní. 

Podařilo se to, možná je to příliš slabé označení. Velmi úspěšná vycházka oborou Hvězda v Praze na Vypichu to byla. 

Zrovna ten den se běžel BĚH PAMĚTI NÁRODA, což bylo příjemné vidět běžce dobíhat. Až mi to bylo líto, ale kyčel se lepší, jak jsem omezila kofein a také zátěž.  

Takže snad již brzy vyběhnu, ale musím se šetřit a nenakládat si dlouhé trati. Hezky pomalu, zlehka.

Prosím pěkně, toto je Národní strom, 210 let starý Buk, co říkal vedoucí naší skupiny. 

Jeho majestátná koruna. 

Vyšlo nám i krásně počasí, svítilo sluníčko, bylo teplo tak akorát, že se člověk nepařil. Prostě, kdo umí, umí. Skvěle Peťo. Ani jsem nezmínila, sešlo se celkem 25lidí z různých částí Prahy, což byl celkem výkon, abychom příliš dlouho nečekali. 

Navíc někteří lidé se prý omlouvali z důvodu - POCHODU PRAHA - PRČICE, který se  ten samý termín pořádal. Kamarád Kuba ušel krásných 32Km. 💪👏

Zde malá ochutnávka skvělého výkonu kamaráda Kuby = 32 km - Pochod Praha - Prčice ♥

Trasa byla sice kratší, ale my jsme si ji potom ještě trochu protáhli a prošli se směrem k Břevnovskému klášteru. 

Břevnovský klášterní pivovar jsme navštívili cestou - areál krásný, klášter s řádem rovněž, ale místní pivovar a jeho šenk NEDOPORUČUJEME, nepříjemná až arogantní obsluha, byli jsme zklamaní a otrávení. 

A letos jsem se dostala i na hokej, myslím tím samozřejmě sledování zápasu na MS v ledním hokeji. 

Zašli jsme k nám Na Mělník, což je restaurace, kterou máme vedle v baráku a já na jejich zahrádku vidím, slyším...., koukám, ale seděla jsem tam poprvé. 

Na doporučení milé, ochotné a velmi příjemné obsluhy jsem si dala zapečené hranolky s trhaným vepřovým masem, sýrem Cheddar a jalapeňos majonézou. 

Sledování u mne bylo spíš takové symbolické, posezení však příjemné a jídlo naprosto znamenité. Bonus byl ten, že jsme probrali spousty praktických a i provozních záležitostí týkajících se SVJ v Košířích. 

No a taky to, že pojedu na pár dní do Košíř hlídat Izinku, až bude L. na dovolené. 💪😻👍

Dokonce mi váha koncem měsíce ukázala o krásné 2 kg více, cože je dobře, to potřebuji. Ještě je proměnit za svalovou hmotu, místo tuků či vody. Naše 3km procházka se proměnila v krapet delší, ale je pravda, že já jsem z Letné šla na Hradčanskou pěšky. Pohyb mi prostě chybí. 

To byl můj květen 2022. Utekl, jako voda. Jaký jsi měla Ty májový měsíc? Stihla jsi políbení pod rozkvetlým stromem? Dětský den, nebo nějakou jinou, zajímavou akci??

Moc děkuji za pozornost a přízeň mému blogu, nejen zde, ale i na INSTAGRAMU a FB.

 

Tvé podpory si velmi vážím a každá zpětná vazba je pro mne velkým 

přínosem.

Přeji Ti krásný a pohodový dnešní den.

papa E. A. 😻😉