#Random - Februar ❄️ #2023

AHOJ,AHOJ,

přeji krásný dnešní den a moc Tě vítám u II. měsíce tohoto roku. Kdy začnu zubařem. Naplánovaná rekonstrukce mého chrupu pokračuje. Zde jsem si vyfotila "účet" za polovinu toho, na kolik mě vyšlo celé dolní patro, bez implantátů. 

Proto to nepíšu, cena je adekvátní, na to kolik odborné práce pan doktor odvedl, kolik času se mnou strávil, věnoval mi pozornost, pochopení a trpělivost. ♥ Ovšem trochu mě překvapila cena, která se dle odhadu, což jsem měla připravené k úhradě odchýlila o 15tis. Docela mě polilo, když jsem sumu viděla a trochu jsem podlehla panice. 

 

No nic, nějak jsem to zaplatila, což znamená, že nyní skutečně budu muset, prostě budu nucená utáhnout si řádně opasek, šetřit, abych pomalu umořovala dluh, dluh za to, že jsem se o zuby nestarala a hřešila na vše okolo a všechny ostatní. Což nebylo správné pro nikoho. Zuby ovšem nekončí, ještě mě v březnu čeká oprava a broušení horních předních zubů a snad poté budu mít na nějakou dobu vystaráno.

Uff, to byl docela dlouhý úvod, viď, ale když o zubech tady mluvím často, tak jsem chtěla objasnit, že mám ke špatnému chrupu genetické dispozice, ale 70% viny jde za mnou a za nikým jiným. 

Pho bo bylo jídlo, které jsem si ihned po stomatochirurgickém zákroku dala hned dva dny po sobě. U nás v asijském bistru na Ládví. 

Běhat mi nešlo, úpony bolely, tak jsem se snažila trochu doma cvičit. Ladylab je fajn posilování, kde mi vyhovuje mluvený popis cviku, ovšem hudbu si doplňuji podle svého, jelikož já mám docela problém s koordinací pohybů, na to jsem levák. Silově bych cvičení zvládala lépe, ovšem jakmile jde skloubit několik pohybů zároveň, jsem v pasti. Přesně platí to, co říkala vždy moje máma na úvod tanečních, že jsem kopyto a je šťastná, že mám tanečního partnera, který to zachraňuje. No to je např. to, co v 16-17ti letech před kamarády, spolužáky nechcete na svou hlavu slyšet. 

Můj plecháček, ranní černá káva a Heets. To bylo ráno, kdy jsem spala snad jen 3,5h, probudila mě silná alergická reakce, které jsem se nemohla zbavit i přes to, že jsem v sobě měla 2x denně lék na alergii. 

Hold Izoušek je silný kalibr. Ano i v únoru jsem tady to moje kočičí štěstí měla. 😻

Ona je můj poklad a jsem hrozně moc ráda, že ji tady nyní mám a čím déle tady bude, tím budu raději. 

Nevím, co mě to napadlo, ale v Penny jsem si pořídila listové těsto v akci, snad bylo za 16,- Kč, jestli je to dobrá cena netuším, listové těsto nekupuji, ale překvapila mě, že je skutečně výhodná. 

K tomu jsem hned vzala obyčejnou Ninu a Herkules..., no a to se pak vyplatí opravdu, je vidět jak marketing funguje. Doma umotala šneky, které se trochu rozpadly, přidala jako podklad kečup a vida, svačina a večeře byla na světě. 

Víkendové vaření, zeleninový krém s rohlíky, které bylo potřeba spotřebovat, tak jsem je nakrájela a dala na chvíli do trouby. Opečené klobásky, které jsem měla v mrazáku od listopadu. 

Na IG jsem zahlédla výzvu Lidlu, která se nesla v tom smyslu, abyste dokázali vařit tři dny bez sebemenšího nákupu, prostě ze zásob. 

Za nasbírané body jsem si v Penny pořídila s doplatkem 700,- Kč tento šlehač, sekač a hlavně tyčový mixér, ten starý mám min 13let, sice stále slouží, ale nože už jsou řádně tupé. Nebudu ho vyhazovat, to ne, využiju ho jinde. 

Má rychlá večeře po náročném pracovním dni. Šneci, co zbyly, mini klobásky, okurka a arašídy. Zvláštní kombinace, ale příjemná změna. 

Na IG Yvony M. Krainové jsem zaregistrovala tuto výzvu. 

Jedná se o trémování pozice PLANK. 

Plank, neboli prkno. Na první pohled nevinný cvik (nejen) na břicho

Královna Izi, vyvalující se před naším společným spinkáním, kdy já si vždy vezmu ještě jednu tabletku léku na alergii, jelikož mi hajá přímo u hlavy. 

Pracovní týden se nesl v nekončících schůzkách, poradách, návštěv v různých bankách a pohovorech. 

Světlejší OOTD, ve kterém jsem se cítila ze začátku trochu nesvá, příliš těsné jeany, s krátkým pasem, do kterých jsem si právě vzala šedé body, aby bylo vše pod kontrolou a světlé sako, ovšem bez zapínání. 

Měla jsem pocit, že se musím pořád kontrolovat, ale vlastně jsem si byla tak nějak vnitřně jistá, nebo jsem to spíš cítila, že mi to sekne. 

Což může, mohlo souviset s obdobím men. cyklu, kdy jsem zrovinka měla ovulaci. Znáte to jistě taky, holky 😇. 

Fotky z kanceláře, které relativně vyšly, již bylo použitelné denní světlo, což doma ráno nikoli. 

Ale ať nejsem jen negativní, již je znát, že se později stmívá a dřív vychází slunce. 

Tady je vidět celý OOTD. 

#me #ootd #selfie #photooftheday #working 

#czechblogger #today #home #monday 

Princezna Izi. Stále u mě na STřížkově. 

Podívejte se na ten nádherný pohled, to je prostě zlatíčko. 

Další výtahovka, tentokrát v úterý,  kdy mám jiný OOTD.

Ty dny byly naprosto šílené, co se týká pracovních povinností, tempa, hektičnosti, ale nejen u mě, u většiny kolegů u nás v práci. 

Mě se běžně stává, že své první jídlo jím od rána např. až okolo 14-15h, ale zde jsem to dokázala prolomit i na přerušovaný půst, kdy krom nějakých čokoládiček, bonbonků mé první jídlo jsem si dala až třeba v 18h. 🤢

Velmi nude líčení, prakticky nulové, přitom mám vše, make-up, bronzer, tvářenku, rozjasňovač, stíny, řasenku a rtěnku již spíš neee. 

Můj OOTD tmavé - modré sako a černé upnuté - přízové triko. 

#me #working #OOTD #longday 

#me #czechblogger #longday #februar

#today #nude #makeup #niceday 

#2023 #meetingtime #thisweek

Pracovní týden v duchu pohovorů a VŘ. 

Ten týden jsem docela dost špatně spala, a asi tři lidi mi řekli, že jsem bílá jako stěna. A kolegyně velmi trefně poznamenala, že jsem stále bílá, i v létě. 

#me #working #longday 

#february #2023

#working #czechblogger 

Izoušek takto po ránu, podařilo se mi ji zachytit na kuchyňském stole, omluvte ten sáček a mléko v pozadí. 

Memento Mori - nové turné, nové album Depeche mode, kdy začalo nové odpočítání, kterým úspěšně zmátli své fanoušky. 

Sněhová vánice, z minuty na minutu se přidal sníh k již tak silnému větru a já zrovna tou dobou šla domů z práce a než jsem došla na nedaleké metro, byla jsem jak sněhulák.

Zmrzlý sněhulák, ulička u metra Kobylisy. 

Dostala jsem sladké preclíky ve variantě slaného karamele a naprosto jsem se zamilovala. Úspěšně jsem si vytvořila další závislost. Chjo..., stojí za každou svou cenu. 

Víkendové uklízení je nyní o dost snadnější. 

Na obědě, s kolegy a koláček, prý za laskavost. No já se mám. 

Izoušek, vyhřívající se. 

Oběd s našima se vskutku velmi vydařil. Dostala jsem mimo jiné i tohoto překrásného Andílka. 

Andílka vyrábí ručně Jiřinka a již to několikátý v řadě, co mi poslala. Tento je snad největší a nejvíc se mi líbí. 

Oběd s našima, u Anděla v restauraci The House. 

V restauraci jsme byli poprvé a veliká chvála a spokojenost, i od našich, což jsem nečekala, proto mě to těší dvojnásob. 

Moc jsem si ten den užila. 

Druhý den, tedy v neděli jsem šla běhat, potřebovala jsem to jako sůl.

Celý týden jsem nebyla, přitom bylo hezké počasí, ale mě brala ta úpona, dokonce jsem i trochu "pajdala", ovšem dala jsem to. 

Bylo krásné počasí, lehce mrzlo, -1C, ale běželo se krásně. 

No a druhý den večer, po práci jsem si to zopakovala. 

A v pondělí jsem se tak nějak zcela neplánovaně sladila do růžova. 

Myslím tím, že do práce jsem si vzala teplý vlněný svetr, jelikož bylo -6 a večer na běhání růžové funkční triko. 

Nevím, nějak si to neumím pořádně vysvětlit, ale večer se mi běhá nějak snadněji. 

Nechodí tolik lidí parkem a po chodníku, pejskaři jsou taky zalezlí, protože ti dokáží pěkně člověku zkomplikovat požitek z běhu. 

Hrozně si tím pročistím hlavu a lehký splín a úzkosti jsou najednou pryč, jako kdybych je nechala  tam, venku. 

Jedna ranní, pracovní fotka, kdy jsem po dlouhé době vyštrachala a to doslova ve svém šatníku tuto šedou vestu. 

Růžový, teplý, vlněný svetr jsem vytáhla vícekrát, jelikož mrzlo, až praštilo. 

DM uveřejnili svou novou fotografii a další poctu Andymu Fletcherovi. 

Pracovní momentky. 

Druhý týden byly jarní prázdniny u nás v práci a tak bylo trochu volněji. 

Což jsem jen a jen uvítala a také využila. 

Naplánovala jsem si prodloužený víkend na Vysočině, což mi krásně pokryl jeden den dovolené a v pátek náhradní volno. 

Ale s sebou jsem stejně brala pracovní NTB a telefon, ovšem jsem se snažila u něj sedět, jen nezbytně nutnou dobu. 

U práce bych mohla vysedávat od rána do noci, ráda bych se zlepšila, abych si práci nenosila tolik domů. 

Je stále na čem pracovat, jak říká kamarádka z AA. Práce sama na sobě je nejlepší investice. 

Ozkoušeno samo na sobě, protože když se nebudu cítit dobře, tak se to vždy odrazí na tom, co dělám, jak v osobním, tak pracovním životě. 

Proto je mým cílem a snahou se stále a kontinuálně udržovat v dobré duševní a fyzické kondici. 

Tyto fotky vznikly večer, před mým meetingem AA a musím říct, že se mi líbí. 

Narcis hadr, že se sama na sebe nemohu vynadívat..., ne samozřejmě si dělám legraci. 

Květina pro kolegyni, kterou jsem byla vyzvednout. 

Pracovní střípky, chlebíček a skvělý buřtguláš od kolegyně. Slunce v mrazivém dni. 

Vysočina, tam byl místy ještě i sníh. 

Byla jsem si zaběhat, v pravé poledne, krásně svítilo slunce, ovšem ten vítr, který byl. 

Protivítr mě dost zbrzdil a běh byl i fyzicky náročnější. 

Odměna v podání Pho Bo. 

9/2/2023 vyšel DM nový singl Ghosts Again. A vydání celého alba = desky je plánováno na 24/3/2023, lepší dárek k narozeninám jsem si nemohla ani přát. 

Konečně.

Podle mě nejhitovější věc od Precious a pokud Precious bylo Enjoy the Silence č. 2, tak Ghosts Again se stydět nijak nemusí. Krásný rozjezd, gradace v 1:24, arpeggio ke konci, melodie výborná a refrén jak hovado.

Moc se mi líbí text. Tohle má šanci být stadionovka i za dvacet let, pokud bude všem přáno.

Wasted feelings

Broken meanings

Time is fleeting

See what it brings

Hellos, goodbyes, a thousand midnights

Lost in sleepless lullabies

Heaven’s dreaming

Thoughtless thoughts, my friends

We know we’ll be ghosts again

Sundays shining

Silver linings

Weightless hours

All my flowers

A place to hide the tears that you cried

Everybody says goodbye

Faith is sleeping

Lovers in the end

Whisper we’ll be ghosts again

Heaven’s dreaming

Thoughtless thoughts, my friends

We know we’ll be ghosts again

Faith is sleeping

Lovers in the end

Whisper we’ll be ghosts again

Tak, to jsem si tady musela odložit, první dojmy z nového singlu. 

Vařili jsme, takové víkendové snadné kuchtění. 

Můj buřt-guláš a dole těstoviny s pestem a sýrem Grand Padano. 

Běžně si horoskopy nečtu, ani na ně příliš nevěřím, ale na toto jsem narazila zcela náhodou a přijde mi to více než výstižné. Prostě tato charakteristika na mě sedí. 

Snažila jsem se dál držet VÝZVU PRKNO, ale příliš mě to nebavilo, čím více se času mělo držet, pro mě to bylo, jak bych to jen popsala. Příliš mnoho času v jedné pozici, tak trochu AD HD. 

Zamrzlá řeka Jihlávka, bylo vidět, že skutečně hooodně mrzlo, prý bylo v těchto místech i -20C. 

Kavárna ART ve staré Židovské čtvrti. Káva výborná, prostředí malometrážní a všude samé ezo, ezoterické prvky, byly všudypřítomné. Nic pro mě, až takovým přeplácaným dojmem to působilo. 

Ale servírování kávy, kvalita a chuť byly znamenité. Přitom ceny poloviční oproti Praze. Mohu doporučit a ráda v létě navštívím jejich malinkatou předzahrádku - takový dvoreček. 

Vypadalo to, že snad ani nepůjdu běhat, namísto toho jsem se do toho položila a uběhla krásných 12Km. Opět se slušným protivětrem, ale bylo vidět, že mi běh sedl, jelikož mám i slušný čas. 

Pole, cesta, zbytky sněhu, směr z města do vesnice Slavice. Nikde ani živáčka, to je panečku pohodička. 

Ani mi tolik nevadilo, že mi po víkendu odpadlo sezení s mou psychiatričkou, čili psychoteprapie, protože toto je úžasný relax, tak moc mi to pomáhá psychicky a benefit je i ten fyzický dopad. 

Vepřové maso dušené se žampiony a k tomu vaječné místní těstoviny. (maso samozřejmě z řeznictví - ul. Demlova Tř. )

V Actionu jsem pořídila koupelové bomby, na základě doporučení, jen jsem asi měla vzít jiný set, tento mě příliš neoslovil. 

Varianta zeleného čaje se rychle rozpustila a stejně jsem stále cítila jen nepříjemnou - alespoň pro mě vůni růží. Za mě spíš ne a co opravdu nechcete, hledat nůžky, abyste si kouli rozdělali z folie..., to je fakt nedomyšlené. 

Lady Izinka. Jak pózuje. 

Ona je prostě moje královna, nejraději bych si ji tady nechala, ale to nepůjde. 

Už se její pobyt u mě pomalu chýlí ke konci, L.by ji rád přestěhoval, já se to snažím prodlužovat. 

Dopolední běh, moc prima. Okolo blízké Finep zástavby s touto vyhlídkou, kterou jsem objevila až nyní, za světla. 

Západ slunce, výhled na Katastrální úřad, z našeho 5p v práci. 

Moc hezké, a taky je fajn, jak se dny prodlužují a i ráno je časněji světlo. 

Když byl tedy ten Valentýn. 🙈🤣

Ne, samozřejmě si dělám legraci, Valentýna neslavím, 

Tyto fotky vznikly velmi spontánně, když jsem si chtěla vyzkoušet doma, v klidu nové úlovky z Ationu. No a přitom jsem se vyblejska, abych taky viděla, jak vypadám, páč pohled do zrcadla trochu zkresluje. 

Nový Mediteran fast food u nás na Střížkově. Kebab skvělý, opravdu mě velmi chutnal, že jsem si jej pořídila hned 2x po sobě. 

Narozeniny kolegyň, dárečky, na které jsme všichni přispěly a já pořídila. 

Opět záplava mých selfie, kde vypadám celkem k světu. 

#me #today #blondhair 

#ifeelgood #ifeelbad #anxietly 

#goodmorning #czechblogger #monday 

Po práci, již cestou z práce, kdy jsem jela zcela výjimečně autobusem se mi do hlavy dostala myšlenka, že bych mohla jít běhat. 

Myšlenku jsem přetavila ve skutečnost a již od začátku se mi běželo skvěle. Velmi lehce, jako kdybych ani nic nevážila. Dokonce jsem si jeden menší okruh přidala, ale zase se zastavila, abych neběžela dál, dokud by mi síly stačily. Za to se musím pochválit. 

Nový rozkládací gauč - pohovka, v ložnici. Od kolegyně - sousedky, která bydlí hned od vchod vedle a stěhuje se. 

Krásná, šedá, rozkládací pohovka, která má pod sebou ještě šuplík, na ukládání věcí. A první nocležnice. Izinka si hned našla své místečko. 

Ano, ano, ukázala, čí je postel, čí je tato novinka. ☺♥

#cat #lovelycat #relaxtime 

Tento světle - modrý svetr Gant prakticky nenosím, nevím proč, nějak po něm prostě nesahám. 

Přitom je z velice příjemného materiálu, krásná slušivá barva, možná je krapet kratší a pod něj díky hlubšímu výstřihu leda tílko. 

No, ale vzala jsem si ho k černým Leviskám, která mají vyšší pas a bylo vše vyřešeno. 

#me #february #blue #gant 

#running #behanijeradost #mojeterapie #weekend 

Sobotní dopolední běhání, před II. částí stěhování, staro-nových věcí ke mě do bytu. Nešlo mi to však, od začátku jsem se necítila dobře, psychicky jsem nebyla v pohodě, na zlepšení nálady to pomohlo, ovšem ji ji nevyléčilo. Což ani mému "chorému" mozku nelze naordinovat. Taky jsem měla těsně před mens. cyklem, čili i proto jsem si dost možná přišla taková těžká a bez sil. No nakonec jsem se rozehřála a vytáhla to až na 11Km. 

Nová stojací lampa - skvělá, na tento styl osvětlení jsem zvyklá z Košíř, což mi vyhovuje asi úplně nejvíce. Hlavní důvod stěhování byla velká šatní skříň na kabátky se zrcadlem, která je hluboká a vejde se do ní opravdu hodně věcí. Parádní. 

Botník jsem ještě pořídila, na to jak je maličkatý, tak je dost fortelný a těžký. Umístila jsem jej na takový sokl, aby nezabíral místo u dveří. 

Ještě jsem dostala prošívané peřiny a polštáře. K tomu kuchyňské náčiní, které se naprosto skvěle hodí do mé kuchyně a pak dva nerezové hrnce s poklicemi a rendlík. Jo a taky skvělé, velké struhadlo. 

A nevím jak je to možné, ale to ráno jsem nad štouchadlem na brambory zrovna přemýšlela a o peřinách jsem mluvila, že si výhledově pořídím nové. 

Mám já to ale báječné kolegy a kolegyně. ♥ Děkuji J&T.

Do Alzy po dlouhé době na Doubleshot. Klasika černá káva, tentokrát dvojité Americano a FlathWhite. 

Večeře čas - oběda taky, protože toho byla velká nálož, takže jsem měla dvě večeře a oběd. 

NOvé nehty, Kelly Beauty Nyguen Kobylisy. Kam chodím již téměř rok a jsem velmi, velmi spokojená!! 

Tentokrát jsem zašla i na pedikúru. Sladila jsem to do pastelově - zastřené modré. Oboje mě vyšlo na 1200Kč. 

Moje milá kolegyně, která mě vzala v neděli do velkoskladu za Prahu, abych pořídila kytičky na naši narozeninovou - pracovní oslavu. 

Přivezla mě, odvezla, nakrmila, viz báječná bramboračka, k nerozeznání od té, co dělá moje máma. No, ona Bláňa je celá moc podobná mojí mámě. 

Koupila jsem malé lososové Gerbery, do toho nějakou zelenou "trávu" a malé Karafiátky. To vše jsem stužkou svázala a udělala celkem 8 kytiček. 

Kolegyně v práci daly výpověď, njn, tak ten týden začal poněkud neveselo. 

Možná i proto jsem šla opět po práci běhat. Nějak jsem zjistila, že večer se mi běhá nějak lehčeji, prostě lépe. Asi to budu praktikovat. 

Izoušek můj milovaný. Láska největší. 

Poslední pracovní týden byl hektický, náročný, ale taky nezvyklý v tom, že mě z provozu vyřadily menstruační bolesti, které jsem snad za svůj celý život měla podruhé, tak silné. 

Nepříjemné, otravné a už jsem byla otrávená z toho, jak jsem byla unavená a dva dny po sobě, co jsem přišla i dřív z práce, jsem zalehla a musela odpočívat. 

Tady na těchto fotkách to ještě nevypadá, jak mizerně jsem se cítila, ale nic takového běžně při svém cyklu nezažívám. Nevím čím to bylo, jestli vícero faktorů naráz, únava, stres, či má teorie, že jdu již pomalu do přechodu, jelikož nebyla naplněna reprodukční činnost. 

Milované zvířátko, Izoušek po ránu na svém oblíbeném novém místě a tím je postel. 

No není ona sladká. A také jak začalo pomalu přicházet jaro, tak začal Izoušek trochu línat. Já už měsíc cítím pyl ve vzduchu. 

Pátek odpoledne je snad "příkaz", pro všechny Pražáky, aby vyšli ven. To byla zase překážková dráha, málem jsem narazila do velkého psa, který nevěděl, na které straně chodníku poběží. Páníček to vůbec nereflektoval. Složité to mají běžci. 

To mě tedy nebaví, vyhýbat se neustále pobíhajícím psům, dětem. Ale i tam jsem si prima zaběhala. 

Intenzivně jsem pracovala na tzv. měsíční výzvě, kdy běžíte tak, abyste na konci měsíce měli krásných 100 Km. 🏃‍♀️💨

Rozhodla jsem se a to velmi spontánně, že si zkusím upéct něco sladkého. 

No a docela se taková suchá - kefírová buchta s trochou skořice povedla. 

No a jelikož jsem měla ty domácí vejce, tak jsem buchtu upekla hned ve dvojím provedení. Tentokrát jsem do buchty nakrájela a vymačkala šťávu ze dvou pomerančů. 

No, ale co se mi nestalo, bohužel stalo. 

Mé běhání, za všechny prachy. Tady jen pro ilustraci, o kterou bundu jde, ze které mi klíče vypadly. Ušetřila jsem za bundu, ale za práci zámečníka bych měla dvě bundy a to zcela nové. Uff, jsem si svou blbostí "vydělala". Njn. 

Ovšem zaběhala jsem si vážně dobře. Sice lehce sněžilo, začínalo být na nule. Chodníky - cesty neklouzaly, nikde nikdo,jen já, hudba a svoboda pohybu a myšlenek. Pravda, studený vítr s dešťo-sněhem byl ze začátku nepříjemný, ovšem nová čelenka a bunda McKinely se osvědčily naprosto skvěle, tedy až na ten otvor uvnitř kapes, kterého jsem si vážně nevšimla. 

Ještě cestou jsem měla ten pocit, že jsem si klíče kontrolovala ve vnitřní kapsa, ale když jsem doběhla k baráku, nastala panika, strach a má černá hodinka. 

Jj, vše se vyřešilo, sice mi začal chvílemi zlobit mobil, protože byl dlouho v mrazu, do toho puštěný YTB, Bluetoo, takže dva restarty byly nutné, ovšem v tu chvíli nechcete restartovat mobil. 

Naráz mi začala být hrozná zima, 3/4 hodiny jsem čekala venku na zámečníka, ale zaklepat na dřevo, neprochladla, nenastydla a neonemocněla. 

Druhý den jsem nekompromisně po promyšlení vzala jehlu a nit, což jsou pro mě spíš nepřátelské nástroje. Zašila nejprve oba rohy u vnitřních kapes bundy a pak dírku na botě. Tedy nyní už nemusím dumat nad reklamací, ani jednoho. 

Izoušek, jak leží na tom polštářku, tak mi připomíná egyptskou kočku 

Závěrem asi tolik, že se mi podařilo naběhat přes 122 km, čili pomyslná výzva #runchallange #100kmrun je splněna. 

Jaký jsi měla ty druhý měsíc tohoto roku? Co plánuješ v březnu?

Moc děkuji za pozornost a přízeň mému blogu, nejen zde, ale i na INSTAGRAMU a FB.

 

Tvé podpory si velmi vážím a každá zpětná vazba je pro mne velkým 

přínosem.

Přeji Ti krásný a pohodový dnešní den.

papa E. A. 😻😉