Můj měsíc AUGUST 2020

AHOJ,AHOJ,

přeji krásného druhého září roku 2020, a vítám Tě u mého srpnového okénka do mého "světa". Už nyní jsem si jistá, že článek bude dlouhý, plný emocí, pocitů a mne. Proč, protože tento prostor, můj blog, který mimochodem 4/10/2020 oslaví již 6-té výročí a instagram je takovým "mým prostorem, mým světem", kde sebeprezentuji své narcisticky pokřivené já. 

To by bylo jen pár slov na úvod a můžeme se do toho pustit. 👍👌

S M. jsme navštívili Jeruzalémskou synagogu v Praze, která se nachází v Jeruzalémské ulici  v těsné blízkosti Jindřišské věže a kostela sv. Jindřicha na Starém městě. 

Synagogu jsme nenavštívili jen tak, ale jednalo se o komentovanou prohlídku pořádanou Židovskou obcí. Akce byla zpoplatněná, trvala 90 min.  a účastnilo se nás cca 80 lidí. 

Za sebe mohu VŘELE DOPORUČIT, odnesla jsem si nové poznatky, informace a mohli jsme si detailněji prohlédnout interiéry druhé nejmladší synagogy v Praze. 

Davidova hvězda, ta mne vždy fascinovala. 

Jeruzalémská synagoga 

Pro bližší info jsem Ti dala proklik na oficiální stránky. 

Prohlídku jsme navštívili v Tiš’a be-av –  což je postní den a připadá na 9. den měsíce av. Je to jeden z nejsmutnějších dnů židovských dějin, neboť na tento den připadá hned několik tragických událostí.

Po prohlídce jsme se prošli cestou na Smíchov a jelikož nám trochu vyhládlo, tak jsme zašli do Thajské restaurace Aroy Thai. , do které jsme měli namířeno již snad 4x, ale až nyní měli otevřeno. 

Můj OOTD byly šaty, které jak nazval M. jsou společenského charakteru .. 👌🙃, abych dostála důstojnosti svatostánku. 

Mangová limonáda byla naservírovaná velmi stylově. Já jsem si dala jak jinak než Pho, ale tentokrát hovězí, které bylo skutečně skvělé. M. si dal červené karí s krevetami. Musíme pochválit a rádi se vrátíme. 

Jen tak pro zajímavost, muži aby mohli vstoupit do svatostánku musí mít zakrytou hlavu, takže pokud nemají vlastní pokrývku hlavy dostanou tzv. Jarmulku, která je ozdobena znaky synagogy a také PŽO. 

Nealko pivo, zázvorová limonáda a taková předmeetingová terapie či posezení s kamarádem P. ☺ v oblíbené kavárně Portheimka na Smíchově. 

Google si pamatuje vše a také "vše" o nás ví, jak si často říkáme s M. 🙈. Připomněl mi i tuto fotku s Dušanem, která je ze začátku srpna 2019. 🖤🤍💔

Vinárna U Lachtana, nealko pivo a menší občerstvení od Kriss pro mě, pro zpříjemnění situace, kdy jsme se s manželem sešli nad rozvodovými papíry, respektive dávali jsme dohromady žádost. Ještě jednou díky moc oběma!

Po meetingová thajská kuchyně, kterou máme tuze rádi...☺

Me - já = narcis. 

Chůze je taky pohyb jsem si řekla, ale má je ještě své mouchy. ☺

Pracovní schůzka, procházka s M. a večerní měsíc v úplňku. 

Pracovní schůzka, kavárna Tobruk v Petrské čtvrti. 

Pracovní, prý velmi profesionální OOTD. 

Procházka s M. okolo nemocnice na Františku, kde jsme si prohlédli a prošli Anežský klášter, kde najdete i NG. Velmi zajímavé místo. 

Modrá je prý dobrá a ladí k mým očím, jen ty fotky se mi vůbec nevydařily. 

Noční měsíc v úplňku z pohledu od Čechova mostu. 

Měsíc v oparu nad hotelem Prezident. 

Espressotonic mě ten den celkem nakoplo, jelikož jsem od rána obíhala lékaře, zařizovala různé věci, že toto báječné pití bylo mé první "jídlo" ve dvě hodiny odpoledne. 

V PROSTĚ DOBRÝ KAFE mají skvělou kávu, sušenky a celkově je to velice příjemný podnik u nás na Smíchově. 

😉👍🙃🍽

Nové nehty, jak jinak než červené. ♥

V OC Nový Smíchov otevřeli TERASU, kam jsme bezprostředně po openingu s M. zavítali. 

Začali jsme kávou, nealko pivem (potěšilo mne, že mají Staropramen 🙃). 

Poté jsme ochutnali okurkovou limonádu bohužel z koncentrátu a Yerbata limču. 

😻🐱😺

Pohár Světozor, co k tomu dodat. Neměla jsem ho min. od loňského podzimu. 

S M. jsme si udělali takový filmový večer s domácí večeří. Od ledna měl M. stažený film Hra s M. Douglasem, ale až nyní na něj přišla řada. Byl to moc pohodový večer, kdy jsem nic nefotila a dávám sem pouze ilustrační foto vč. odkazu na film z roku 1996. 

Měsíc se tento týden krásně profiloval na noční obloze, foceno z nábřeží Eduarda Beneše. 

Procházka po Malé straně, kam díky Kriss nyní chodívám častěji. 👍

Opět světlounce modré šaty, které jsou z Primarku, která nemám příliš ráda a nesluší mi. No ale díky nim a svým narcistním fotkám jsem zjistila, kolik modrého oblečení mám, modrá barva je v mém šatníku poměrně slušně zastoupena. No asi ji mám ráda. 🙃👌

Jedna ranní fotka, která vznikla tak, že jsem si zkoušela plavky, abych zjistila, které budou nejlepší na nedělní návštěvu Žlutých lázní. Fotku jsem na IG nazvala #nomakeup a podotýkám, že jsem za sebou měla pouze 3,5 h spánku. Njn. trochu poslední dobou s tím spaním bojuji.

Takový ten páteční večer a kamarády. Byl letní vlahý večer, který přímo vybízel nějak vyrazit. Navíc jsme byly s Kriss nějak plné "stesku" z nepřítomnosti našich lásek. 

Ona, já a noční výprava za kelímkem na Prague Pride, která byla rozhodně zajímavá, ale kelímek jsme neukořistili. Avšak mě zachránil kamarád Péťa. 

Podnik o kterém jsem slyšela, ještě když jsem pila a navštívili jsme ho s kamarády zcela spontánně se jmenuje dle oblíbeného drinku Gin & Tonic. 

Určitě doporučuji navštívit. Neskutečně milá, vstřícná a ochutná obsluha, která i mne namíchala fantastický drink z nealko Ginu.... Nabídka je opravdu široká, že si vybere každý, dle své chuti. Vřele doporučuji. 

I Izinku ty tropické teploty, které se v Praze šplhaly i přes 35C zmohly....🙃😻.

Inu, když už jsem takový kavárenský povaleč, tak se snažím trochu alespoň chodit pěšky, namísto používání tramvaje. ☺

Tropická vedra si vyžádala i naši návštěvu místní plovárny ve Žlutých lázních. S kamarádkou Kriss jsme se domluvily a na neděli si naplánovaly vskutku plovárenský - relaxační program. 

U Žlutých lázních jsem si jen potvrdila, že ruské kolo, které jsem zahlédla z vlaku tam skutečně stojí, takže akce zdolávání strachu z výšek může začít. 

Jinak na plovárně bylo příjemně, usídlily jsme se ve stínu, kochaly se výhledem na Dívčí hrady, místní Žvahovský kostelík a dokonce přišly i labutě. 

Voda ve Vltavě byla skutečně pro odvážlivce, protože měla pouhých 20,5 C, ale daly jsme to. 

Aby to byl ten pravý piknik, tak jsme se obložily jídlem, pitím a užívaly pohody. 

Byl to krásný a pohodový den, za který mé milé Kriss tolik děkuji. ☺

Pondělní meeting byl výjimečný, rozdávala se medaile za krásných 5 let v AA a střízlivosti. Velká a ta nejupřímnější gratulace. ♥♥♥♥♥

"BOŽE DEJ MI KLID PŘIJMOUT TO, CO ZMĚNIT NEMOHU, ODVAHU ZMĚNIT TO, CO ZMĚNIT MOHU, A MOUDROST JEDNO OD DRUHÉHO ROZPOZNAT"

Na FB, kam téměř nechodím jsem objevila a z dovolením půjčila tento příspěvek. Naprosto souhlasím a děkuji!!!

Zavítali jsme i my do letního kina a to do Žlutých lázní, kde je krásný výhled na Žvahovský kostelík. 

Vybrali jsme dánský film Složka 64 (série detektivních příběhu z kodaňského oddělení Q od spisovatele Jussia Adlera - Olsena). 

  Film nás velmi oslovil a to tak, že já jsem ho viděla hned 2x po sobě. 

Po meetingu s Kriss. 

Moje nová "zásada" je, vyfotit se před tím, než někam jdu. Narcis jako vyšitej. 

Kriss mě vytáhla na kafe, jelikož byla těsně před tím s maminkou na večeři kousek opodál, tak jsem si jídlo dala jen já. 

Kuřecí křídla marinovaná ve směsi orientálnějšího koření byly znamenitá. Doplnila jsem to výborným točeným nealko Staropramenem. 

ORL brzy ráno, zalehlé pravé ucho, léky na 10 dní. 🤒 Paní doktorka vyšetřením nehledala žádný problém, ale při zkoušce ve zvukové komoře se prokázala snížená slyšitelnost v pravém uchu. Téměř totožná záležitost, jako v roce 2013, kdy jsem ovšem dostala injekce, což bylo mnohem nepříjemnější. ☺ 

Čtvrteční odpoledne se neslo v pokračujících tropických teplotách, ale také v setkání lidí, aby zavzpomínali na našeho bohužel již zesnulého kamaráda, přítele a báječného doslova renesančního člověka Dušana. 

Vzpomínková tryzna u nás ve vinotéce v Košířích a následná degustace kávy s M. v Dobré trafice na Újezdě. 

Nečekaná návštěva se objevila v noci v koupelně a Izi náležitě zaujala. 🙃😺

"Jsou chvíle, kdy máš pocit, že se ti zastaví život v těle, srdce přestane bít. Mne se to právě stalo, stav bolesti střídala apatie, lítost a snaha o racionální myšlení, které by jednak bylo na místě, hodilo by se mému věku, živ. zkušenostem, ale tolik sil nemožno nalézt. V tu chvíli, v ten moment mi bylo všechno jedno, neviděla jsem smysl života. Bytostné přesvědčení o tom, že nikomu chybět nebudu, protože jsem NIC, nic jsem v životě nedokázala, nic neumím a hlavně, NEMÁM NAPROSTO ŽÁDNOU BUDOUCNOST síly docházejí. Ztráta důvodu existence na tomto světě. Proč, protože přeci HPO, se kterou se opravdu ne příliš snadno žije i přes vysoké IQ (zjištěné dle psych. vyšetření). K čemu, k čemu to celé je. K čemu já jsem. Je to celé o mne, když já se nedokážu vyrovnat sama se sebou, jak mají se mnou vydržet ostatní. Nemožné, nebudu to trápení dále prodlužovat a prohlubovat. " Toto jsou mé myšlenky v úzkostných a depresivních stavech, jen taková malá ukázka. 

Šimon a Matouš jsou krásní kocouři kamarádky a já je byla nakrmit. 👍😺

Trocha ranní yogy a cvičení, které se mne už drží přes rok. 👍

Náš páteční trip po pár "diskotékách", nebo spíš tanečních klubech. ☺

A v neděli jsme vyrazili na ShoppingTrip do OC Chodov, kde já jsem nikdy nebyla, ale hlavně, protože M. si chtěl projít slevy v jeho oblíbeném obchodě Peek & Cloppenburg. 

M. si nakonec odnesl krásnou košili Hugo Boss a já, k mému překvapení jsem si tam vyhlédla naprosto skvostný černý kabátek "stylově", jak jinak, také HB. (jinak my spíš preferujeme Calvin Klein)

Okoukla a osahala jsem si batoh CK, který se mi zalíbil, přišla na to, že nutně nepotřebuji triko Karl Lagelfel ani CK. No a v Sephoře jsem si chtěla vybrat Sephora make-up pro projasnění, ale díky naprosté ignoraci personálu jsem si žádný nevybrala a ani nic jiného. 

Neuvěřitelné, dát si Cafe latté s pěti-násobnou dávkou kávy zvládne skutečně jen velký BOREC. M. si to vyzkoušel, já s ním a na to si dal Chicken Vindaloo. 

Já jsem si mezi tím koupila nějaké vosky Yankee candle. 

Salát co jsem si dala byl fajn, ale fanoušek tohoto konceptu restaurace nejsem. Jediným benefitem a také důvodem, proč jsme tam šli byla terasa, kde nás ovšem atakovaly vosy, které jsme na chvíli "izolovali", abychom se mohli najíst. 

ShoppingTrip na Chodov byl úspěšný, obešli jsme obchody, co jsme chtěli, najedli se, dali si supe cafe latté a na podzim můžeme vyrazit znovu. Jen cesta metrem mne osobně přijde dlouhá. 

Denní průměr je tedy velmi slabý, měla bych se znova dostat do lepších čísel. 👍

Poslední srpnový týden začal poněkud "dramaticky" v tom smyslu slova, že jsem měla tolik aktivit, ale jen omezené místo v kalendáři. 🙃

Kamarádka Kriss měla začátkem týdne volno, tak jsem jí vyzvedla u ní doma, prošly jsme se přes Karlův most, zcela neplánovaně jsme vyzvedly M. v práci, zašli společně na kávu do Týnské ulice na Starém Městě Pražském. 

Tuto kavárnu jsme primárně navštívili, abychom zjistili, kde hrával na klavír Dušan. Díky Davidovi (vnukovi Dušana) jsme se o ní dozvěděli a já zjistila, že jsem nedávno šla okolo a všimla jsem si ji. Táta dokonce říkal, že tam za jeho dětství bývala školní družina - jídelna. ♥

Relaxující Izi, kterou jsem takto krásně zachytila, když jsem odcházela na schůzku. 😻

Hned v úterý přijel táta a když jsem se ho ptala, kam by chtěl zajít, tak jasně řekla, že by chtěl vidět Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, což mne nepřekvapilo, potěšilo a tak jsme si společné odpoledne užili. ♥

Prošli jsme se Starým městem Pražským, podívali jsme do míst, kam jsme kdysi chodívali za babičkou Anežkou, odnesli M. polévku a táta mne doslova "zahltil" svými příběhy z dětství a mládí, které v okolí Celetné ulice, kde bydlel až do roku 1991 zažil. ♥

Na kafe jsme zašli do  TÝNSKÉ LITERÁRNÍ KAVÁRNY , kde jsme si dali opravdu dobrou kávu, za skvělé peníze, malinovou limonádru a přečkali nečekanou průtrž mračen. 

Hrzánská pasáž je naše oblíbená. ♥

Výstava fotografií Opavské univerzity v DOMĚ U ČERNÉ MATKY BOŽÍ mne osobně zklamala. Asi jsem zřejmě o fakultě fotografie toho tolik načetla a čekala od výstavy více. 

Každopádně jsem ráda, že jsme tam vyrazili, výstavu viděli, zašli do krásné kubistické kavárny a udělali si tak příjemnou procházku z centra Prahy na Letnou. ☺

Celkem jsme s večerní procházkou Stromovkou ušli přes 11,5 km, což je celkem ucházející! 

Když jsme přišli na Letnou čekala na nás už milá kočičí návštěva po době Bengálského kocourka Alexe = nového souseda! 😺

Alex je 3,5 letý kocourek, kterého Bastet přijala naprosto přátelsky a sedli si. Zatím spíš prozkoumává teritorium, ale většinu času je s nám, což nám dělá radost. ☺

No abych tady neukázala jen Alexe (chápej, Bastet se nedala - nenechala vyfotit toho dne), tak zapózovala Izi. 

Jak se M. s vervou a také s velkým úspěchem pustil do shazování kil, pomocí Keto diety, tak jsem se nechala doslova strhnout a začala se občas vážit taky. 

Já mám takovou tu "chytrou" váhu, která ukáže pomocí app následní výživové hodnoty, jako je tělesný tuk, voda, poměr svalstva, BMI, metabolický věk apod. Tak jsem si sem jeden výsledek zaznamenala - uschovala. 🙃

Tato fotka z kavárny na první pohled není ničím výjimečná. Je z 21/8/2019, kdy jsem čekala v kavárně Potrvá, na Hradčaské než přijde o berli M. To začala naše láska. ♥♥♥

Já, narcis a zelenakavé triko. 

Malá strana je krásná, jak napsal M., jako reakci na tyto fotky, které jsem pořídila cestou ke kamarádce Kriss, se kterou jsem si užila opravdu báječný "holčičí" večer. Díky za něj, díky za Tebe. ♥

Britská ambasáda, busta Churchilla a Malostranské nám. z druhé strany. 

My dvě a náš večer. ♥

Celý předposlední srpnový týden se mne držela chuť se napít, měla jsem prostě craving, jako prase a krize přišla v neděli. Nikdy jsem takový stav nezažila, přišlo mi, že musím vyskočit z kůže. Bylo to opravdu hodně nepříjemné, ale díky obrovské podpoře a radám M. jsem to "přečkala". To se prostě alkoholikům stává celkem běžně, jen já na to příliš netrpím, ale tento craving stál opravdu za to. 

Bastet jsem jela na Letnou navštívit a cestou na Smetanově nábřeží jsem minula tuto velkou plastiku zřejmě Noemovi archy, ale je to počin ( německého sochaře Martina Steinerta a nese název „dřevěný oblak“,, a to v rámci mezinárodního sochařského festivalu SculptureLine. Prozatím má oblak tvar lodě. Tohoto uměleckého počinu, který podporuje skupina ČEZ a Goethe Institut, se může zúčastnit i veřejnost. „Máte nějaké přání? Můžete ho napsat na laťku, která bude součástí uměleckého díla Martina Steinerta, a přání se vám splní!“ informoval Goethe Institut).

Tady je důkaz, že google ví o nás vše ☺ a připomněl mi fotky z léta 2013, kdy jsme byli v Kodani. 

A taky Dušana. 

Začátkem týdne se o mne pokoušela deprese a bojovala jsem s cravingem. Nic příjemného to není, nic co byste poptávali a chtěli. Má doktorka mi doporučuje ranní meditaci. Mne se spíš osvědčila jóga a lehké posilovací cvičení. 

Taky jsem vařila. Poslední dobou jsem si oblíbila květák a brokolici, ze kterých dělám krémové polévky a nebo třeba pečené kuř. stehno s přílohou. 

V úterý mě svou milou přízní a návštěvou poctil táta, který mi přivezl opravené hodinky, nějaké dobroty a odpoledne jsme na jeho přání vyrazili do Stromovky. 

Královská obora Stromovka, kde svých slov táta nebyl od roku 1991, kdy byla výroční Zemská výstava. 

Krásně jsme se prošli, v nohách jsme měli 5 km, počasí přálo a my si tak užili moc pěkný společný den. ♥

Jedno společné selfie nemůže chybět! 

Občerstvení jsme si dopřáli u Akademie v kavárně a pivovaru Lajka, což je mým oblíbeným podnikem. 

Okolo AVU je plno prima podniků, ale tento mi nějak přirostl k srdci, možná i proto, že jsme zde byli poprvé s M. loni touto dobou (dali jsme si kávu, čaj, nakládaný hermelín a pršelo). 

Mé občerstvení, kterým bych snad už i mohla typizovat, tj. nealko pivo, černá káva (lungo / double espresso) a nesmí chybět obtisk výrazné rtěnky. 🙃☕

Zkusili jsme i točenou grepovou limonádu, kterou já jsem označila za Vesetu (což je limonádovna, která bývala kdysi v Kyšicích), nakládaný hermelín nebyl příliš uleželý, ale naprosto vynikající chleba to "zachránil". Táta si dal ještě linecký koláč s tvarohem, bílou čokoládou a švestkami. 

To je prostě on, jak říkám, poklad k nezaplacení. 🙃🖤

Tento modrý náhrdelník mám od bývalé L. kolegyně, příliš ho nenosím, ale zrovna jsem si řekla, že se k OOTD hodil, co říkáte, celkem podtrhuje barvu očí. ☺

Narazila jsem na batohy ERIKULUM, který jsem viděla u jedné známé na Letné. ♥

Obláčky na Staroměstským nám. , když jsem čekala na M. 

Krom toho, že jsem se M. dočkala, tak mi ihned po svém příchodu dal diář, který mi daroval a k tomu mi tam vepsal báseň,  kterou si s blaženým pocitem čtu a zatím nechám neuveřejněnou. 🖤🤍💕

---------------------------------------------------------------------

Ranní panorama Karlova mostu a Pražského hradu. 

Tyto fotky snad nikdy neomrzí, rozhodně ne mne, protože Prahu mám velmi ráda. 

Prague Gotic Treffen, má první akce tohoto druhu, na kterou mě vzal M., který chodí každý rok a právě, že si PGT z loňského roku vybavuji, rozhodla jsem se, že půjdu. ☺

Akce byla u nás na Smíchově a trvala celé dva dny vč. sobotního pikniku, kam jsme ovšem nešli. 

Trochu jsem se snažila "zapadnout", takže jsem šla celá v černém a M. pořídil i stylový černý respirátor Respilon. 👍🖤

Jelikož to byla alespoň pro mne velká akce, ze které mám tolik zážitků, tak to rozdělím a budu zde sdílet ještě na začátku příštího měsíce. 

Make-up jsem si dělala pomocí tmavších stínů Urban Decay z limitky Gwen Stefany. 

Vstupné bylo pro oba dva dny 590,- Kč. 

Fotka s respirátorem je pořízena bezprostředně po mém příchodu domů, okolo 4h ráno. 

Pořídila jsem si "na památku" malý odznáček Prague Gothic Treffen a lodičky jsou jakým si mým "symbolem" 💕. Lodičku jsem poprvé po hrozně dlouhé době složila ráno v Burger Kingovy, kam jsme s M. zašli na snídani po naší akci "trip to music club". 

Gotickou akcí bych asi uzavřela srpnový měsíc, který toho tolik přinesl. Byl krásný, dlouhý, ale přitom mi přijde, jako by léto hrozně rychle uteklo. 

No a jaký jsem měla srpnový měsíc Ty?

Přeji krásný a pohodový den. 

Děkuji za to, že jsi si otevřela tento příspěvek. 

papa E. A.