Můj měsíc září = september 2020

 

AHOJ,AHOJ,

přeji Ti krásný čtvrtek 8. října 2020 a zároveň Tě vítám u mého dnešního příspěvku z kategorie lifestyle, kde Tě provedu mým měsícem zářím 2020. 

Přímo na konci srpna jsme byli s M. na #PRAGUEGOTHICTRAFFEN akci, která trvala celý víkend a já příspěvek - zmínku rozdělila do dvou částí, proto je tady nyní ještě srpnová událost. 

Snažila jsem se nějak dodržet drescode i vč. make-upu, ale držela jsem se při zemi. Oči jsem si nalíčila paletkou Urban Decay z kolekce Gwen Stefani a výsledek máte zde zdokumentovaný. 

Černé oblečení bylo samozřejmostí, v mém případě to byly kalhoty, černé tílko s takovým Antik náhrdelníkem, který mám dobrých 16 let. 

Lodičky jsem složila z radosti a štěstí, která na PGT ve mne vyvolala. 

Paní "Colombová" ...., btw. důrazně připomínám, že fotka je pořízena nad ránem poslední den trvání třídenní "pařící" akce, takže jsme značně unaveni a spánkový deficit se začal projevovat. 🙃👍🖤

Koncerty byly celkem tři a konaly se ve Futurum na Smíchově. 

Respirátory nebyly povinné, byly doporučené a jak sama vidíš, tak je to 50 na 50, já jsem si ho zrovna na fotku sundala. 🙃

Nejvíce mne oslovila post punková kapela z Holandska Clan of xymox

 speciálně píseň Lovers. 

Ruské kolo v Podolí jsem objevila cestou vlakem z Karlštějna začátkem července. No a jelikož se od dětství bojím výšek, řekla jsem si, že letos pokořím nějaké své fobie a toto byla ideální příležitost. 

Ruské kolo je vysoké 25 m, v Praze bylo od června, vstupné stálo rovných 100,- Kč a provozovatel je z Brna. Zážitek to byl méně silný a nepříjemný, než jsem očekávala. Vlastně jsem se ani příliš nebála a nemusela "přemáhat". Příliš příjemný pohled z výšky dolů to nebyl, to přiznávám, ale DALA JSEM TO, jak se říká a jsem za to ráda. M. šel do toho se mnou. (Vlastně M. mi již v prosinci 2018 toto kolo v Brně fotil). 

No a jelikož jsme šli do Podolí pěšky, tak nám celkem vyhládlo. Zašli jsme do Pho bistra u Anděla, kde jsme se potkali s Kriss. Dala jsem si po dlouhé době tofu, které mám ráda, ale většinou ho mají v nabídce s rajčatovou omáčkou, což není nic pro mne. M. si dal kuřecí na grilu se zeleninou. Toto bistro mohu doporučit. Jídlo je opravdu chutné, cena naprosto adekvátní, ale co hodně pokulhává je servis, ten kazí celkový dojem. 

Po jídle jsme usoudili, že je čas na kávu a vyrazili jsme příjemnou procházkou na Újezd do Dobré trafiky, kde jsme nedávno byli. 

Září, podzim, první školní den a spadané listí, to vše tento měsíc je. 

Já, me, selfie. 

Začátkem měsíce se mi celkem podstatně zintenzivněly mé plíživé pocity, které se týkají desátého výročí od mého pokusu o sebevraždu. 

Ranní slunko, naprostá "momentka". To ráno jsem se vzbudila časněji, s překvapivě dobrou náladou a vnitřním pocitem, že se mé #bestfriends Kriss přihodí něco dobrého, že jí do cesty přijde štěstí. ♥

Letná, tam to prostě žije. Akce v Bio Oku ( výročí 80ti let od otevření) a naše oblíbená Alzacoffee. 

Kamarád Pétě nám doporučil apku na monitoring spánku, což jak jsem zjistila je pro mne velké zlo. Protože poslední dobou mám problém jít spát před druhou v noci, njn. 

Má oblíbená Františkánská zahrada cestou za kamarádem Péťou. 

Erhartova cukrárna je v Praze celkem známá, já v ní ovšem byla poprvé. Byli jsme v pasáži U Nováků. 

Prvorepublikový styl, klidná pasáž, menší cukrárna, avšak velký výběr kvalitních zákusků za velmi rozumné ceny. 

První pátek v měsíci přinesl krom extrémní covidové situace i mnoho nových událostí. 

Podařilo se mi domluvit si tři pracovní schůzky. 

S M. jsme se domluvili, že za ním přijdu a svezu se výtahem PATER NOSTER, kterým jsem nikdy nejela. Svezla jsem se, to sama, tam i zpět a tím byla má #challange pro tento rok splněna. Po ruském kole je to za jeden týden druhá výzva, no inu, když se daří, tak se daří. Díky lásko. ♥

Za odměnu, že jsem zvládla sama páter noster jsme zašli před odjezdem M. na kafe a poté jsem pokračovala na meeting AA, který jsem poprvé i vedla, jako sekretář. 

Musím přiznat, že pátek byl opravdu náročným dnem, který pomyslně zakončil "náš pražský trip"!

V Anežském klášteře se konala akce s názvem Anežka LIVE, kam mě pozvala kamarádka Anička, za což jí moc a moc děkuji. 

Tímto klášterem, který se nachází hned vedle nemocnice Na Františku jsme shodou okolností nedávno s M. procházeli cestou na Letnou, ale do interiérů jsme se nedostali. 

Klášter je krásný, citelně zrekonstruovaný, nabízí stálé výstavy a mne nejvíce zaujala tato Ambitová chodba a Rajská zahrada na dolejší fotce. 

App Kláře se opravdu nedá vůbec, ale vůbec věřit. Protože podle ní se řídit, je velké riziko. Mělo ten den pršet od 18h dál a já do kláštera dorazila okolo 14,30h, než jsem došla krátkou vzdálenost od tramvaje z Dlouhé třídy, tak začalo lehce krápat, při vstupu do areálu již pršelo a najednou se dostavil takový přívalový liják, že jsem se neměla de facto kde schovat, takže jsem ten nejhorší liják "přečkala" pod stromem v zahradě. 

No co budu vyprávět, zmokla jsem na kost, kabelka, boty a dokonce i triko promáčelo podprsenku....., velká legrace. 

Ale do areálu jsem se poté dostala a celou akci, která byla primárně určena dětem jsem si moc s Aničkou užila. ♥

Usušit jsem se šla na Letnou, a mé vlnité vlasy, které mi vždy zajistí déšť. 🙃

Tyto pěnové natáčky doporučovala VeruLife na  IG.

Mne natáčky natolik zaujaly, že jsem si je pořídila v DMku, ale jsou k sehnání i v Rossmannu za cca 140,- Kč. 

Natáčky jsem namotala na suché vlasy, nechala přes noc a ráno sundala. Výsledek vidíte v kolážích fotek. 

Natáčky jsou pěnové, měkké, dobře a hlavně SNADNO se mi mě s nimi pracovalo a výsledek mne velmi překvapil. 

S mými vlasy vytvořily opravdu pravidelné a pečlivé vlnky, připomínající "afro", ale po rozčesání či sepnutí na chvíli do copu jsem měla vlasy krásně vlnité a plné objemu.

 Za mne je to opravdu VELKÝ OBJEV A SUPER PRODUKT, za který Verče moc a moc děkuji. ☺♥

Dárek od kamaráda z letošního desátého ročníku  Prague Pride = jejich duhový kelímek a double espresso s tonicem u Anděla. 

Smíchovská strana náplavky a DEVÍTKA KOBKA. Sice už není takové teplo jako o prázdniny, slunce zapadá dřív, ale i přes to jsme s Kriss vyrazily k nám na náplavku. 

Z místního občerstvení a grilu mohu doporučit naprosto skvělé uzené maso (z ověřeného zdroje z Uherského Brodu) a nakládaný hermelín, který neměl chybu! Opravdu mohu vřele doporučit. 

Tento podnik byl otevřen relativně nedávno, takže je moc fajn pozorovat, jak se jejich sortiment občerstvení rozrůstá. 

Druhý týden začal tím, že okolo mne - nás se vyrojily tři okruhy Covid19 a M. zůstal pro jistotu v domácí karanténě na HO v Třebíči. Tím bych asi začala, protože to byla skutečnost, se kterou jsme jaksi nepočítali. 

Ale uskutečnila jsem i nějaké pracovní záležitosti, věnovala se sobě, blogu a meetingům AA. 

K této fotce s vřesem bych jen dodala, že miluji babí léto a VŘES = ERIKA. 

Koncem první třetiny měsíce se mi rozjela neskutečná úzkost a deprese, která trvala několik dní. Nemohla jsem pořádně spát, strachy byly na denním pořádku. Snažila jsem se těmto vjemům nepodléhat, zabavit se, odvést sebevražedné myšlenky a obavy z covidové situace třeba tak, že jsem vařila a udělala jsem karbanátky s jarní cibulkou a bramborovou kaší. 

V Praze začala platit opět bezpečnostní covidová pravidla pro plošné nošení roušek = respirátorů, tak M. nelenil a objednal hned zásobu, snad těch nejlepších, co jsme zatím měli. Bravo lásko! ♥

Jedna pracovní, respektive foceno těsně po sundání natáček a před pracovním pohovorem. 

Jak píšu, láska od lásky..., aneb Izouš se uvelebil u krabice s respirátory od M. ♥ 😺

Jedná páteční, tak trochu námořnická. 

O víkendu jsem se dala do "velkého vaření" a začala jsem pomalu a to hrachovou polévkou s uzeným, které jsem povařila a zbytek si připravila na hlavní chod.  

Izinka si doslova ustlala v tašce, kterou jsem měla připravenou s sebou na Letnou k M. ♥

Nevím, jestli to víš, ale jsem věřící Křesťanka, která se nechala pokřtít v dospělosti. 

Ráda poslouchám mše svaté zde na YTB kanále z kostela sv. Jakuba. 

Zvláště pak o víkendu, když jsou "velké" mše či významnější události, tak jsou přenosy on-line. Na tento kanál jsem narazila díky věčným slibům, které měla jedna řádová sestra z kláštera, kde jsem pracovala na podzim 2018. 

Pokračování mého kulinaření.... uzená krkovice s kaší na přání M., který se tak trochu vrátil "neplánovaně" z domácí karantény. 👍🍽

A ještě jsem stihla v rámci "akčního" víkendového vaření udělat zapečené brambory v Remosce! 

Když se M. vrátil domácí karantény, tak jsem se na něj náležitě těšila ♥ a doslova ho zahrnula jídlem. 

Jelikož následoval nejteplejší týden tohoto měsíce, tak jsme neváhali a romanticky procházeli noční Prahou!

Večer jsme se podívali na jeden velice zajímavý film, který mohu určitě jen a jen doporučit. ☺

Leaving Las Vegas, je super film který má jednak celkem reálnou vypovídající hodnotu o alkoholikovi a přitom je tolik romantický! 

Ještě malá poznámku k zmíněnému filmu: "film je taková depresivní romantika (nebo romantická deprese)"

Jedno úterní odpoledne s M. v Café Therapy, kde jsem vyzkoušela listový salát s grilovaným lososem, který byl znamenitě dochucen a velmi mne oslovil. Rozhodně se znovu a rádi vrátíme! 

Modrá barva dominuje mým šatníkem, jak jsem tak zjistila, min. tedy co do počtu letních šatů. Jeden z posledních dní, kdy se teplota dostala ke 30C. 

Středeční odpoledne jsem se vrátila s nepořízenou od Městského soudu pro P5, foto je taková stylová momentka, jak jsem ji nazvala a také " vzhledem k tomu, že povídka je plná závislostí, tak jsem vybrala dobrou barvu " #pink #cool 

Literární kavárna v Týnské ulici se stala mou oblíbenou a to hned z několika důvodů. Kavárna se nachází v centru Prahy, nedaleko mé milované Celetné ulice, hrával zde Dušan na klavír, vždy zde potkám jeho vnuka Davida a M. to má také kousek od své práce. 👍

Holešovice - Letná a místní Vietnam-food-bistro, které máme ozkoušené ze Smíchova, kde nám tedy rozhodně chutnalo více a po všech směrech jsme byli více spokojeni, protože jídlo se dvěma chilli papričkami, kvůli kterému si ho M. vybral nám vyměnili, s pálivostí to nemělo vůbec nic společného, krevety aby člověk pohledal a i reklamace nepomohla. Zřejmě zůstaneme věrni smíchovskému bistru, alespoň prozatím, než najdeme něco lepšího - více rozmanitého pro oba dva. ☺

Třetí pátek nezačal vůbec pozitivně, alespoň tak to na mne působilo. Počty nově nakažených překročily 3tis hranici denních přírůstků a mne postihla panika, úzkost, deprese a strach. 

Rázem, jako by se mi rozplynula jakákoli vidina budoucnosti, naopak obava a strach mnou doslova rezonovaly. To byly pocity a stavy, které jsem celkem běžně se sílící druhou vlnou pandemie zažívala. 

Páteční snaha o zdravé stravování. 

Večer po meetingu jsme zašli s M. na jídlo, tak trochu spravit si chuť do Vietnamského bistra na Smíchově na rolls freshrolls ramen soup a nudle s tamdorem, ale z nějakého důvodu nám oběma jídlo nesedlo a měli jsme "rychlejší krok", jak se tak říká. 

Sobotní de facto celodenní procházka Prokopským údolím, za kamarádem, kde jsme strávili příjemné chvíle. 

Jezírko v Prokopském údolí si M. oblíbil, navíc jsme tam byli vlastně tak trochu výročně po roce, kdy se loni konala akce Zažít město jinak, což letos nebylo možné. 

No a potom se stalo to, co se stalo. ♥♥♥

Slovy nelze popsat, ale zanechalo to ve mne velmi hluboký zážitek, po všech směrech. 

Nakonec jsme se na DM party zašli podívat a M. udělal neskutečnou věc, kvůli mne, protože jsem se na tu akci těšila. Doslova a do písmene vystoupil ze své komfortní zóny a šel s "kůží na trh". Neskutečné, láskyplné gesto, které bylo navíc upřímné. Větší radost a důkaz lásky jsem opravdu nemohla dostat. Jen škoda, že jsem to celé pokazila a nedokázala ocenit v tu danou chvíli. 

Nevím jestli se to dá počítat, ale svým způsobem jsem M. projevila a vyjádřila svou lásku, kterou k němu cítím, a co pro mne znamená! 

Čas na poslední drink v kavárně Edison a hurá na nádraží, jelikož nastal den odjezdu do Třebíče na pandemicky se střídající HO. 

Já jsem se cestou trochu prošla a jelikož jsem v nohách za ten den měla již téměř 8km na Národní třídě jsem podlehla a zašla do Viet food bistra na báječné Pho bo. 

Velmi kolísavý týden, ale když se vezme průměr, tak ten je celkem uspokojivý. ☺

Znova jsem si na noc namotala natáčky a zde vidíš výsledek, řekla bych velmi uspokojivý...☺. 

Ne nadarmo se říká, že "ZOUFALÍ LIDÉ, DĚLAJÍ ZOUFALÉ VĚCI". 

Měla jsem nepříjemný zážitek ( spíš takovou noční - slovní  roztržku s mým mužem), se kterým stále bydlím, což také dost možná zapříčinilo to, že jsem snad 3 h nemohla usnout. Čili usnula jsem nad ránem, opět jsem se vzbudila okolo 7,30 h a poprvé, od té doby co nepiji, se mi zdál sen o pití, tzv. SUCHÁ RECIDIVA. 

Ten den ráno jsem se nemohla za nic probudit a dostat jakž takž do formy. Marnost, jak by řekl M. ♥

Alespoň jsem se den před touto nešťastnou eskapádou "donutila" jít na meeting a to dokonce pěšky, takže jsem si trochu udržela celkem slušný denní průměr! 

Žehlení mě provázelo doslova na každém kroku. Jak v Košířích, tak na Letné. 🙃

V úterý 22/9 začal kalendářně podzim. 

Jak začal podzim, tak také přišlo chladné a hlavně deštivé počasí, ale nejen díky tomu se u mne projevil PMS, který mi umocnil mé tak celkem "běžné" úzkosti. Bylo to opravdu nepříjemné, ale i na dálku mi můj M. moc a moc pomohl a doslova mě z toho jeden den - jedno ráno vytáhl. Za to jsem mu neskutečně vděčná. 

#nomakeup #challange - ne to je legrace, jedno takové mé běžné dopoledne, kdy jsem si zacvičila jógu a prostě doma nechodím nalíčená, nevím jak to máš Ty? ☺

Jak píšu, datum 23. září je nějaké doslova "magické" ♥. Protože v roce 2018 jsme byli poprvé s M. na společné kávě, asi to mohlo být první "rande", v roce 2019 jsme byli poprvé na romantické procházce na Náplavce a letos jsem v ten den podala žádost na Soud P5. 

Kamarád začal psát básně a tady si je můžete Přečíst - PROSIMADEKUJI.

Celkem hodně jsem si oblíbila natáčky, kterými jsem si upravovala vlasy, aby mi jednak lépe držely alespoň nějaký tvar, ale hlavně dodaly objem. No super. 

Poslední víkendová. 

V neděli 27/9 jsem své "smutné" výročí, jak ho nazvala kamarádka Kriss trávila s M. a krom jiného jsem poprvé viděla celý kultovní film Pulp Fiction! Zdůrazňuji celý, protože jsem viděla kdysi takové ty nejznámější pasáže, ale nikdy jsem na něm nebyla např. v kině nebo v TV. Nejvíce mne zaujaly zajímavosti o filmu, které jsem si dohledala. 👍👏

V pondělí byl státní svátek a své jmeniny slavil pro mne největší Václav a to můj otec!!! ☺♥☺

Svatý Václav = byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti. 

Konec měsíce přinesl s sebou také velké a hlavně deštivé ochlazení, tak jsem udělala vepřové řízky. Celkem se povedly. Poprvé jsem "vařila" u M.. Znáte to, jiný sporák, jiné nádobí, ale celkem se zadařilo. ☺

Nedá se jen souhlasit! ♥

Toť můj měsíc září 2020. Ano je to takový můj deníček, plný informací, emocí, zážitků. Prostě taková jsem já. ☺♥

A jaký jsi měla ty uplynulý měsíc? Doufám, že se Ti dařilo!

Děkuji moc za přízeň a pozornost mým příspěvkům i takto dlooooooouhých, protože oceňuji, že jsi se dostala až sem. ☺

Prima den Ti přeji. ♥♥♥