Můj březen 2021

AHOJ,AHOJ,

přeji kránou velikonoční sobotu, a vítám Tě u mého, dalo by se i říci tradičního článku, kde se dozvíš, co jsem v březnu dělala, zažila, jedla. 

Prostě takový můj březnový random článek, který píšu průběžně během celého měsíce, proto tyto články jsou tááááááááák dlouhé, ale snad ne nudné. 🤗🙃

Březen je první měsíc jara, měsíc, kdy mám NEJEN JÁ narozeniny, ano mé "jájinkovství" se ozývá. 

Měsíc nám začal pěkně slunečně, i když ráno bylo ještě chladno. 

Jak jsem již několikrát poznamenala, Letná mi jednoznačně svědčí. 👍🖤

Dokonce jsem se přiměla k šití, no šití bych tomu přímo neříkala, ale pokusila jsem se zašít si vzniklou díru u kapsy na mých jeanech Tommy Hilfiger. Výsledek jsem samo zdokumentovala. 

Krásná noční obloha s dominantou v podání úplňku, který mi ovšem nedal tak trochu spát. Taky na to trpíte? já tedy ne každý měsíc, ale jednou cca za 1/4 roku ano. 

S novým bydlením a mnohem lépe vybavenou a zařízenou kuchyní jsem poměrně často a ráda vařila. Např. salát s cizrnou, ovesnými vločkami, kam jsem jako tu nejlepší složku přidala selskou slaninu s vejci. 

S těmi domácími pracemi jsem se nejen zaměstnala, ale i zabavila. Žehlení nepatří mezi mé nejoblíbenější činnosti, to přiznávám, ale život není jen o příjemných záležitostech. 

Velký světlý toustový chleba amerického stylu, na který mne navedl M. se skvěle hodí např. s sebou do práce, proto jsem si je často připravovala s různými obměnami. 

 

Jedna ranní, pracovní a mnou vlastně náhodně objevené citáty, ze kterých mě nejvíce zaujaly tyto. 

V práci jsme nafasovali - dostali respirátory třídy FFP2, které od začátku měsíce dle vládního nařízení je povinnost nosit vlastně všude, alespoň pro mne. 

Mé ranní zachycení "drobností" Pařížské ulice......., okno s překrásnou secesní vitráží a kostel sv. Mikuláše. 

Chlebíčky Letná jsou vyhlášené, poprvé jsem je zkusila a už nyní vím proč, jsou dokonce lepší = chutnější než ty z Košíř!!! Opravdu autentická a opravdová chuť poctivých a kvalitních surovin, která se snoubí a vytvoří úžasné obložené chlebíčky. 

Jedna fešná, pracovní v respirátoru 3M na cestě po budově, kdy jsme jako oddělení covidově rozděleny, ale aby byl zachovám běžný chod doslova s kolegyní "naběháme" po budově denně i 5000 kroků. 

U nás, ano už mohu říkat u nás na Letné v OC Stromovka rozdávají respirátory FFP2 v rámci centra. 

Ranní, pracovní, před cestou mimo okres, až do daleké Třebíče. 

Liduprázdné ulice, pochmurné počasí mi připomnělo březen 2020, kdy jsem si připadala stejně "ztraceně" a padaly na mne chmury, jako Němci do krytu, jak se tak lidově říká. Jít denně prázdným centrem, je prostě zvláštní, takové nepříjemné a tísnivé. Úzkostné stavy, strachy a černé myšlenky to jen umocňuje. 

Na Letné jsem objevila skutečně znamenité, levné a autentické Vietnamské bistro, kdy jarní závitky s tofu byly asi nejlepší,které jsem za poslední dva roky jedla a kuře s bambusem a houbami bylo také moc dobré! 

Vysočina, STOP.SHOP v Třebíči a krásné, leč mrazivé víkendové ráno. 

Romantika, která mě čekala! 

Na oplátku jsem trochu vařila, mleté maso z místního řeznictví bylo naprosto skvělé, udělala jsem ze zbytku takové karbanátky a plněné Portobela. 

Houby máme moc rádi a saláty jsme zařadili častěji do našeho jídelníčku!

Masová směs, cibulka, domácí vejce a chilli, opravdu moc dobré to bylo!

Moji spinkálkové.

Lásky moje, no je možné je nemilovat. 

Západ slunce jsem takto narychlo a zcela neplánovaně zaznamenala při své cestě do DMka. 

Kuřecí prsa s cibulkou, žampiony a rychlý salát je na světě. 

Naše snídaně, malinové mussli s bílým selským jogurtem. Velmi dobré a velmi syté. 

Nedělní procházka, počasí vyšlo na jedničku. 

Tři kříže u kostelíka - barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a vodárenské věže v části Horke Domky. 

Krásná vyhlídka, slunečné počasí a my dva. 

Kříž u silnice a pod ním tyčící se skála s rampouchy. 

Grilované sýry v anglické slanině a listový salát s cizrnou. Naše - moje večeře. 

Poslední společný oběd před mým odjezdem, kuřecí prsa, cibulka, žampiony, slanina a špek. 

Náš společný víkend byl hlavně o jídle, jak to tak vypadá, ale není tomu tak, byl o nás! Hodně jsem vařila, aby naše chvíle byly ještě příjemnější. 

❤

Brzké ranní vstávání na bus do Prahy a odměnou za to bylo svítání. Celkově musím hodnotit můj odjezd, jako vydařený, cestu již trochu méně. Řidič neměl respirátor, pán se kterým si celou cestu celkem hlučně vykládal také ne. Navíc zakoupená jízdenka na Flixbus nebyla Flixbusová a spoj končil na Roztylech, což je opravdu velká periferie Prahy, ale jinak dobré. 

Krásné výhledy a pohledy z okénka busu to ale vyvažovaly! 

Má odpolední cesta z práce byla také velmi vydařená, dokonce jsem se prošla až na Letnou a díky tomu měla za celý den téměř 14 tis. kroků .

Naše květena na chodbě, moc pěkné. 

Cestou z práce jsem se nechala doslova inspirovat a "pohltit" vzpomínkou a také představou našich společných procházek s M., že jsem doslova z Čechova mostu vyběhla schody nahoru k Metronomu a přes Letenskou pláň došla až domů. 

Jak jsem psala, byla to velmi spontánní procházka, ba dokonce výšlap a za dva dny jsem alespoň přidala dalších 24 tis. kroků. 💪

Kdo by odolal takovým krásám Prahy a jarnímu počasí, které doslova láká k pobytu venku. 

Každý krok, každý pohyb se zvláště v dnešní době počítá. 

10/3/ narozeniny Dušana. 

"světlo a stín", "shadows" & "shadowland" 

Páteční ráno, jen tak na Strossmayerově náměstí. 

Můj víkend "sama" na Letné jsem pojala velmi zodpovědně. Úklid, vaření, nějaké menší nákupy a hlavně odpočinek, relax a spánek. 

Přispala jsem si a po dlouhé době vstávala těsně před polednem, no ostuda...🙃. 

---------------------------

...něco málo rádo-by mých uměleckých fotek z nového bydlení....

Za to v neděli jsem si přivstala, udělala kávu, hoooodně kávy, kochala se tímto krásným svítáním a doháněla resty, hlavně tedy tady na blogu. 

Pracovní OOTD, bílá košile TH, jeany TH a krémová rtěnka Makeup Four Ever. 

Pracovní povinné antigenní testování - dopadlo POZITIVNĚ - NEGATIVNÍ. 

Až na ty moje "choré" ruce, které se mi stále odkrvují. 👎

Ale mám radost, že se mi opět dostává energie a denní průměr, co do počtu kroků se zvyšuje. 👍

Náš milý soused Stano upekl ty nejlepší pistáciové makronky, wau naprosto se mi trefil do chuti. Pistáciovou chuť miluji, zvláště pak ve sladkém. 

No a mé rychlé "šup / šup", co dům dal rizoto s hráškem, máslem, olivovým olejem, šalotkou a Grand Moravia sýrem. 

Respirátor sem, respirátor tam....

K narozeninám jsem krom jiného od našich dostala v krásném přání s věnováním, které si nechávám pro sebe ♥ i stírací los v hodnotě 100,- Kč a světe div se. No ne, já tomu stále nemohu uvěřit, vyhrála jsem neuvěřitelnou výhru, celých 10.000,- Kč. No páni, wau!!!!!

Ten den, kdy jsem obálku s losem a přáním obdržela jsem šla ke své psychiatričce záhy, co jsem se vrátila z terapie, jsem v práci za pomoci milé kolegyně Ani los setřela, se slovy, že je to nějaké moc divné, takové podezřelé, určitě "přijde nějaká pohroma", protože se mám příliš dobře, daří se mi a jsem šťastná. No a k tomu ještě výherní los. 

Šly jsme s kolegyní nejprve do trafiky k terminálu Sazky, kde mi potvrdili, že los je skutečně výherní na již zmíněnou částku a poté nás odkázaly na poštu. Tam jsem si los proměnila za peníze, koupila další losy pro kolegyně a M. a ještě jsme si stihly koupit něco dobrého na zub. 

MAMI, TATI, vy jste věděli, že ten los bude výherní. Pocity, které se ve mne vzmítaly nedokáži ani dost dobře popsat, ale jedno vím jistě, je to moc milé, pomůže mi to, udělá radost, potěší, ale jsou to stále jen peníze. Nenahradí do jisté míry zdraví, štěstí, pohodu, harmonii a hlavně vnitřní pokoru a vyrovnanost. 

Staré Město pražské, tyto fotky jsem pořídila cestou o polední pauzu a speciálně pro tátu. ♥

V korunách stromů u nás na Letné se nám doslova uhnízdili ptáci a mají tam dvě hnízda, která řádně krmí a střeží, jako oko v hlavě. 

Březen je měsíc pizzy jsem se díky věrnostnímu programu Pizzeria Colosemu - Bakarta dozvěděla a využila jejich akce na vybrané druhy za krásných 99,- Kč. Byli jsme na to tři, tak jsme si vzali každý jinou, abychom ochutnali. 

Jak píši, můj narozeninový dárek, okolo kterého jsem tak dlouho chodila, až jsem zjistila, že je to ten model, který jsem si vybrala k narozeninám, ale díky pandemické situaci nezasílají do ČR a kamenný obchod je zavřený. Takže dárek bude opožděný. njn. (loni jsem k narozeninám dostala šátek Respilon z nanovlákna...., to spíš pro zasmání, ale v té době byly respirátory takřka nedostupné a celý národ šil roušky). 

Rychlá nedělní procházka cestou z Palladia, kam jsem si zašla vyzvednout Sephora objednávku. 

Od Palladia jsem to vzala přímou trasou na Letnou a zašla se podívat až k Výstavišti a prošla si Holešovický hřbitov. 

Hřbitov je to celkem maličký, leží přímo u trati a sousedí s budovou ZŠ a AVU. 

Mé týdenní chodecké shrnutí. 

První pečící počin na Letné. V Košířích nebyla funkční trouba, tak jsem téměř dva roky nic nepekla, takže tento perník byl spíš o pokus/omyl. 

Trouba peče skvěle, perník s kokosem a vanilkovým pudinkem se z pekáčku po babičce skvěle vyklopil a byla jsem i celkem s výtvorem spokojená. Sice jsem dostala pochvalné zprávy, ale vím, že je co zlepšovat. 

Další pracovní týden. Jelikož google ví o nás vše, tak jsem zjistila, že jsem přesně před rokem měla na sobě úplně stejný svetr...., asi náhoda, nebo "vůle" googlu. 🙃

No a jelikož perník u nás doma chutnal tak, že se po něm doslova zaprášilo, rozhodla jsem se a připravila - upekla světlý cake s tvarohem, vanilkou a pomeranči. Padlo na něj celkem 8 menších pomerančů. Byl dobrý. 

Konečně jsem se i "dopátrala", nebo lépe zjistila info o těchto skvostech, o domech, které jsou za hotelem Interkontinenal u náměstí Formanna. Domy se mi líbily, jenže když jsem hledala na mapách, tak mi to nic nenabídlo a přiznám se, že dál jsem po nich nepátrala, což byla chyba - škoda. 

Jedná se tedy o - informace jsou z dostupného zdroj NPÚ.

Stavba tří kubistických domů s jednotnou koncepcí pro Družstvo pro stavbu učitelských domů podle plánů Otakara Novotného proběhla v l. 1919-21. Domy jsou čtyřpatrové, s pátým mansardovým patrem.

Jedna z nejvýznamnějších kubistických poválečných staveb provedená podle projektu O. Novotného. Dům vyniká umírněnou elegancí krystalinického kubismu, kdy už ale dochází i k většímu využítí barevného působení. Zároveň autor čerpá ze starší architektonické tradice – prvků pozdně gotické sklípkové klenby.

Domy byl postaveny v závěru pražské asanace. Zaujímají jednu stranu prostoru za hotelem Intercontinetal. Stavbu domu projektoval O. Novotný pro Družstvo pro stavbu učitelských domů, plány byly dokončeny v říjnu 1919. Podobnou stavbu realizoval Novotný pro Družstvo domovina ve Znojmě. Domy byly postaveny jako dva řadové a jeden nárožní s jednotnou architektonickou koncepcí, nerozlišující jednotlivé domy. Jsou čtyřpatrové s pátým atikovým patrem završeným štíty. Celý blok je komponován jako jednolitý celek. Parter je střídavě pročleněn výkladci a okny, nad kterými vybíhají římsy s kubistickým diamantovým dekorem. Mezi nimi vynikají zapuštěné vstupy, rámované lomenými masivními portály. Vstupní prostory jsou zaklenuty klenbou a chráněny dekorativní mříží. Fasáda je jasně geometricky utvářená, oživují ji vložené arkýře a řada dekorativních kubistických prvků – především diamantových tvarů a vějířů. Patra završuje ostrohranná římsa, nad kterou vystupuje další patro s vpadlinami a vějíři mezi okny, které je završeno prostupujícími se trojúhelnými štíty. Působení fasády umocňuje kombinace šedé a hnědé barvy omítky a načervenalého nátěru oken a výkladců.

Josefov, cestou na pravidelné antigenní testování, kdy jsem čekala na kolegyni, tak jsem se prošla. 

Prada, má oblíbená a nyní i M. "schválená" a pochválená značka, takže není, co řešit. 

Já, to jediné mě napadá k této fotce, přitom přesně vím, v jakém rozpoložení jsem se nacházela...., k tomu hraje Amy Winehouse Back To Black. 

Svítání na Letné - Holešovicích, ano až kýčovité, ale takto zachyceno mnou. 

Kamarád Péťa si ke svým narozeninám, které má o den dříve "přál" na můj skromný dotaz = "kytička vždy potěší". Tak jsem mu vybrala jednu Gerberu. 

Byli jsme se společně projít, počasí bylo jako na objednávku, jarní, slunné a tolik přívětivé. 

Sešli jsme se v centru u Hollaru, prošli se po Smetanově nábřeží, Karlově mostě, Kampě až na Střelecký ostrov, kde jsme si udělali menší soft-drink party a rozpustili to. 

Nebo na Novotného Lávce, spíš bych řekla. 

Střelecký ostrov odkud jsem si nesla keramickou formu na velikonočního beránka, trochu náročnější zakončení procházky...., a to jsem ještě stihla zajít do Rossmanna a Tesca v OD Máj. 

Přiznávám, večer jsem padla únavou, ale s příchodem jarního počasí se zvyšuje i můj denní krok-průměr. 

Tuto růžovou vestu Gant nosím moc ráda, prý mi tato barva krásně vytáhne duhovku, říkaly mé milé kolegyně. 

...svítání & půlnoční nebe & úplněk...

Poslední víkend - poslední neděli byl úplněk, aneb jak měsíc březen začal, tak i končil a má "záhada" s nespavostí a opravdu časným ranním vstáváním byla objasněna. 

Jen mě trochu znepokojuje, jak jsem najednou na měsíc a jeho cyklus - stádium citlivá

Holky moje zlatý, kolegyně milé, mi darovaly, krom jiného krásnou kytici "na přání". 

Naopak, kytka předčila mé představy. Eukalyptus s Karafiáty, nádherné, řekněte. ☺♥

Malé občerstvení, pro oslavu/neoslavu, chlebíčky z Apetit Praha z Dlouhé ulice moc zachutnaly a padly do posledního. 

K tomu to nejlepší nealko pivo Staropramen, tedy alespoň pro mne a kolegyně přinesla ochutnat takovou zvláštnost, doslova ňamku k nakousnutí. 

Larvičky z pánvičky, což je skutečná proteinová dobrota ve variantě s chilli, česneku a nebo soli. Vřele doporučuji k ochutnání. Nemusíte se bát ničeho slizkého, nepříjemného, jen lehce křupavého pochutnání. 

S M. jsme vlastně narozeniny ani neoslavili, no ono taky nebylo co slavit, jen podruhé jsou to narozeniny v lockdownu a ty v roce 2019, kdy jsem měla půlkulatiny, jsem tak nějak "odsunula" a nedošlo na ně. 

Ale věřím, že si to vynahradíme a na nějakou malou oslavu či party dojde. 

Víkendová zmrzka, pro lepší náladu. Neodolala jsem a dala si extra pistáciovou ve Fruitisimu. Skvělá, mohu jen doporučit!

Víkendové pečení, a pokus o perník č. II., kdy jsem ho tentokrát doplnila o povidlovou "deku", jak jsem celý svůj výtvor nazvala. Byl dobrý, řekla bych lepší a jen se po něm zaprášilo a to doslova. 

Nedělní okénko, východ slunce, měsíc na kostelem sv. Antonína, který je nedaleko a velikonoční forma na beránka po mé babičce. 

Jak měsíc začal, tak také končí, jarní úplněk a má nespavost se dostavila, tedy řeknu vám, čím jsem starší, tak jsem nějak více citlivější, snad na vše. 

Konec měsíce, pravidelné pracovní antigenní testování. 

Kdy jsme jako "bolestné", nebo jako odměnu dostali obrázek. 

No a začátek týdne začal krásným, jarním, teplým počasím, což doslova lákalo jít na procházku, což jsem také udělala, ušla jen tak 12 km, bohužel ne v mých nových botkách, ale běžných kožených polobotkách, které nosím právě k tomuto kabátku, který jsem vyměnila za zimní bundu....☺. 

Malá fotodokumentace mé procházky, kterou jsem si tak trochu naordinovala, jako terapii po náročné komunikaci. 

Chůze mě prostě naplňuje, baví a dávám do ni spousty přebytečné negativní energie. Chůze mě uklidňuje a je to prostě cesta... 

Šla jsem z práce okolo Anežského kláštera na Starém Městě, přes most okolo MPO, náplavkou na nábřeží Ludvíka Svobody. Kochala jsem se pohledem na řeku, Štvanici, přes most až k nám na Stross., kde jsem se chvíli zastavila a radovala se z kostela sv. Antonína. 

A šla jsem dál, dál, kam mne nohy zavedly a to doslova. V tu chvíli jsem si připadala volná, svobodná, lehká dokázat vše!! Štěstí a pocit radosti ve mě pulzoval. 

Všude okolo mne ve Stromovce bylo tolik krásy, radosti a pohody. Slunce svítilo krásně do kroku. 

Vyzvedla jsem si svůj narozeninový dárek, batůžek Longchamp. 

Když jsem si pro batoh šla, uviděla jsem, že zmíněný obchod sousedí s obchodem PRADA, což jsem okomentovala slovy, že příště si půjdu tam, pro kabelku a já vím, že si ji jednou pořídím. "inu je mi souzena" ulice Pařížská...., kdo mne zná, rozumím mému celkem specifickému humoru, ví. ♥

Náš Skypemeetin áčkařů jsem si koncem týdne užila. Prostě jsem si řekla, že by bylo fajn se připojit, sdílet, vidět - potkat známé tváře. Díky, díky za svou střízlivost a za prostor, který jsem dostala. 

Pracovní OOTD, pracovní look. 

Poslední březnový den byl dlouhý, opět jsem se probudila za tmy, zachytila takto měsíc a tím bych se s vámi s Tebou rozloučila a ukončila tento "můj březnový příběh"

Je obdivuhodné, že jsi se dostala - prokousala až sem a patří Ti za to můj obdiv. 🤗👍🖤

Díky moc za Tvou přízeň, které si velmi vážím. 

A jaký jsi měla ty březen - march 2021?

Měj krásný a pohodový den a užívej prodlouženého víkendu. 

papa E. A. 

...a poslední rozloučení s panoramatickou fotkou Hradčan....