ZÁŘÍ - SEPTEMBER 2021

AHOJ,AHOJ,

přeji krásný dnešní den a vítám Tě u dnešního článku s názvem ZÁŘÍ-SEPTEMBER 2021.

Asi netřeba zmiňovat, jak ten čas letí. Nedávno bylo jaro a už je zase podzim, respektive září nám začalo mým milovaným babím létem.

Ranní slunce na Strossmayerově náměstí, cestou do práce.

A mé neodmyslitelné selfie. 

Za OD Kotva, v zadním traktu směrem k Burzovnímu paláci je takový food court, který se mimochodem velmi povedl. Nebývá tam narváno, otevírací doba, lokalita, nabídka, ceny naprosto skvělé. Rádi jsme tam proto s M. zavítali. 

Cesta do Kotvy byla tak trochu plánovaná, protože jsem jela za mou milou švagrovou, vyzvednout si něco od našich. No a rovnou se M. s Danou potkali, respektive seznámili. Já jsem koupila malý prezent pro M. sestřenici Míšu a potom jsme vyrazili něco zařídit do Palladia, kam já neskutečně nerada chodím, protože je to pro mne takové bludiště a celkově tento projekt nemám příliš v oblibě. 

No a za odměnu, že jsem zvládla Palladium, kde jsem reklamovala skleničky v Tchibu a absolvovala nemalou návštěvu Sportisima, kde si M. vybíral boty. 

Dali jsme si Coffe Cube naše oblíbené combo tj. pro M. flatwhite a pro mne doubleespresso. Hranolkám jsem nemohla neodolat, zvláště když byly z podniku Meet Burger, okolo kterého jsme shodou okolností den před tím šli a mě zaujal. 

Hranolky samostatně stály krásných 55,-. 

A v neposlední řadě musím zmínit Ginger Shot, který známe snad od doby, kdy se začal v Praze prodávat. Doporučuji, skvělý všelék na virozy, nachlazení a hodí se i jako prevence. Neznám nikoho jiného, a že jsem jich rozdala, kdo by tento shot dokázal pít samotný a vypít ho celý, pouze M., kdo jiný. ♥ V dostání právě ve stánku Coffe Cube. 

Můj blog, respektive tento blog oslavil již sedmé narozeniny a to hned první zářiový víkend. 4/9/2014 jsem blog založila, velmi spontánně. No a dál jsem pokračovala a začala přispívat. 

Můj post z IG. 

Ahoj, ahoj,

Dnes je mému blogu 7 let, poslední dobou nemám nějak energii, invenci více přispívat,což mě zároveň mrzí! Možná mi jen chybí inspirace a hledám nějaký progress. Každopádně blog mě stále naplňuje, je to takové " mé prostředí ", kosmetika je mou vášní 💄🙃, protože mě zajímá a bavi me ji testovat. Chtěla bych jen závěrem tohoto dosti obyčejného a bezduchého příspěvku "zdůraznit ", že tento můj koníček přečkal, ba se dokonce zrodil v mé éře nejdrsnejsiho pití . Díky za tu možnost blogovat, díky za krásných 7 let. Díky za lidi, které jsem diky němu mohla pozvat. Diky za Vás!! 💄🤗🖤🙏

Krásný večer a krásný víkend!!

#czechblogger #blogger #vyroci #7years #together #nonalcoholiclive #thanks #me #beautybloger #ilovecosmetic #ceskobloguje #niceevening #praguelife #7let #blogujeme

A taky jsem se konečně podívala k vodárenské věže na Letné, která byla loni nově zrekonstruovaně otevřena. Musím konstatovat, že rekonstrukce se vydařila, byla důsledná, citelná a má návštěvníkovi co nabídnout. 

Uvnitř se konají různé tématické výstavy, je možné vyšplhat až nahoru, což je takový výzva pro mne, jelikož mám strach z výšek. 

Tady jsem se pokusila o noční a denní zachycení věže. 

Zašla jsem pozdravit kamaráda do super podniku u nás na Letné The Farm. Restaurace je vyhlášená svým burgerem a fish&chips. 

Ale já na doporučení jsem si dala z nového menu hovězí tatarák, který byl ručně škrábaný z pravé svíčkové. 

Skvěle dochucený, vyladěný i esteticky a velmi lahodná kombinace chutí s lanýžovou majonézou. 

No a to bych nebyla já, kdybych si nedala hranolky, abych se taky o něco neošidila. 

Super smažené, akorát tak široké/tenké (já totiž nemám ráda ty široké steakové hranolky), k tomu tatarka a kečup. 

Velmi jsem si pochutnala, popovídala a podpořila kamaráda z AA v jeho nové práci. 

Příjemné prostředí, skvělá a čistá kuchyně, která si nepotřebuje na nic hrát. 

Takže ještě jednou The Farm restauraci u Letenské vodárenské věže vřele doporučuji. 

Nezbytné 🙃 selfie. 

#me #selfie #narcis 

#blogger #czechblogger 

Nedělní ranní výzva splněna. Využila jsem volného víkendu myslím si, že naplno. Ráno v neděli jsem se vzbudila již v 5h, počkala až vyjde slunce a vyběhla sama - poprvé do Stromovky a dala si takové menší kolečko - tak trochu náhodně a bylo z toho krásných MÝCH PRVNÍH 5KM. 

#running #run #runninggirl 

Malé, přesto velké víkendové vaření. 

Na zkoušku jsem koupila špekáčky u nás v řeznictví ve Výklenku a upekla jsem je na nealko pivu. 

No a jelikož jsem měla chuť na maso, tak jsem ve stejném řeznictví vzala i kousek vepřového plecka a jen tak ho upekla. 

K tomu jsem udělala zelený salát s mrkví a chleba....Moooc jsme si pochtnali. 

V pondělí, cestou z práce jsem se dozvěděla tuto velmi smutnou zprávu. Zemřel můj milovaný Jean Paul Belmondo. 

Bébel odešel do hvězdného nebe, kde ho již svatý Petr vítal.  Já plakala přiznám se. 

Sice jsem se přiměla jít se sousedem večer běhat, ale sotva 3 okruhy jsme ve Stromovce dali a poslední část se mi ozval natažený sval a musela jsem zbaběle jít. Njn. 

9/9 je mezinárodní den DYSLEXIE, DYSGRAFIE, a mnoha dalších DYS .. poruchu, kterými trpím také já.

 Konkrétně dyslexie a dysgrafií, přišli mi na to ve druhé třídě, kdy jsem byla s léčbou skoliózy v Lázních Bělohrad. Ovšem "papír" na to nemám, ale obtížemi trpím stále. 

To jen spíš tak pro info. 

Akce to byla formou dětského workshopu, my přišli prakticky na konec, ale i tak to bylo zajímavé a M. si vzal hned nějaké letáčky a zaujala ho jedna publikace. 

Tuto akci na Letenské vodárenské věži za spolupráci např. MČ P7 pořádala organizace DYS, která byla hlavním garantem a takříkajíc patronem akce. 

Více takových akcí, více osvěty. No a to odpoledne jsem dostala v práci takový "úkol ", který spočíval v zakládání karet, ovšem v abecedním pořadí, což bylo více jak tematické. 

Nejde o to,  že bych abecedu neuměla, ale její rychlou orientaci v ní, s ní ji správně použít a složku zařadit. To, co by jinému trvalo např. zlomek času, mě zabere mnohem větší úsilí a trojnásobnou dobu. Ale nakonec jsem to snad i správně zvládla. 

#me #selfie #czechbloger

Ranní pohled z okna na vycházející slunce na Starém Městě. Prostě nádhera!

#citycenter #working #goodmorning 

Babí léto se min prvních 14 dní hlásilo o své pevné místo, za což jsem byla velmi ráda a každičkou chvíli kvitovala a děkovala za ni. 🙏

No řekněte sami, není to nádhera. 

No a jaké roční období patří k tvým oblíbeným?

S M. Jsme procházkou a dumáním, do jaké kavárny jít, přišli až naši oblíbené Lajce u AVU u nás na Letné, kde taky jinak. 🙃☕

Mají tam skvělou, výběrovou kávu #doubleshot,  naše kombo je prakticky neměnné, či Flath white pro M. A já si poslední dobou dávám již double espresso. 

Maisel Weisse je top, pšeničné nealko pivo. Naprosto ho zbožňuji, jen je málo k dostání a i jeho cena v maloobchodní prodeji se pohybuje okolo 50kc, jinak bych ho měla doma snad plnou lednici. 

Toto je fotka před mou ranní návštěvou zubaře, kam nyní chodím na zkoušku, otisky ,  apod radosti. 

Potom bude následovat léčba zánětu zubů u kořene, možná i jejich resekce, ale to se ještě uvidí, vše dle situace. 

Každopádně, pomalými krůčky, a častými návštěvami zubaře pokračujeme blíž a blíž k rekonstrukci mého chrupu. 

A udělala jsem si velkou radost a koupila si Chanel tuhé mýdlo na tělo. Varianta No. 5. 

A taky jsem udělala svou první objednávku na drogérii ZDE, kde jsem krom Sidoluxu, aviváže a tablet do myčky vzala i tyto vychvalované sardinky. 

Večer návštěva u mě v pokoji, už pomaličku, polehoučku přichází Bastetka i ke mne, když tady M. není. 😺

Tady se přiznám, že se cítím hrozně, hrozně otekle a nemotorně. Bolelo mě hodně břicho, natekly mi nohy, a celkově průběh men. cyklu byl nějaký silnější a intenzivnější, tedy na mé poměry, nejsem na to zvyklá. 

Oči, brána do duše se říká. 

No a byla jsem taky "znovu" běhat, prostě jsem se v neděli odpoledne hecla, sebrala se a vyběhla z domu. 

Běželo se mi s hudbou v uších a pomalým tempem opravdu dobře, dokonce mi přišlo, že jsem se ani nemusela zastavovat, prostě jsem si našla "své" tempo, kterým jsem obkroužila 3x Stromovku a zaběhla domů se šesti km v nohách. 

Celá spokojená, šťastná, plná elánu a naprosto propocená, je neuvěřitelné, jak náhle se úzkosti a strach rozpustily. Endorfin se vyplavil a s elánem jsem se pustila ještě do vaření. 

Potom jsem udělala Halloumi sýr s pečenými bramborami a všichni si ho chválili. 

Brambory peču nakrájené osolené, očesnekované a zalité trochou oleje z chilli papriček, který jim dodal tu správnou chuť a říz. Peču na 150C v horkovzdušné troubě, až jsou prostě měkké a opečené, kdo jak preferuje. 

Halloumi sýr jsem již nějakou dobou chtěla vyzkoušet, ale dostala jsem se k tomu až nyní, jen škoda, že jsem nevzala dvě balení, jedno bylo opravdu málo. 

Sýr jsem měla ve variantě Bruschetta, který jsem jen nakrájela, opekla na troše olivového oleje a servírovala. Toť vše. 

Takže díky moc Ani za doporučení na super dlabanec. 

Opravdu musím za všechny pochvaly Halloumi sýr doporučit, protože je to tak snadné, rychlé a velmi chutné jídlo!!

První letošní kaštánek, který jsem našla nedaleko u Vodárenské věže, při procházce s tátou. 

Já opět trochu stylizovaná, aneb ranní fotka před velmi náročným pracovním dnem, který byl pro mne takovou až "zkouškou". 

A ten ten jsem ráno byla u lékaře, kde mě paní doktorka krapet zaskočila, nemile a nakonec se z toho nic nevyklubalo - naštěstí. 

A jelikož jsem měla lékaře na celý den, tak jsem se odpoledne prošla až na Smíchov. No a za celý den jsem ušla úctyhodných 20tis kroků. 

Kafe s tátou, aneb když jsem mu předčasně přála k svátku. 

Skvělý #clubsandwich s hranolky v milém prostředí bistra The Farm. 

Týden pokračoval ve velmi pracovním duchu, prakticky nic jiného jsme ani nestihli. 

Bohužel ani můj plán jít po práci běhat mi nevyšel. Jen jsem si stihla dojít z nutnosti na nehty, kdy jsem podruhé za sebou byla u nás v OC Stromovka nespokojená, nehty se odlepily od arylového překrytí, že jsem zašla jinam. 

Až v pátek jsme si zašli na velmi příjemné posezení na Smíchov.

Vybrala jsem restauraci Gourmed Pauza, kde jsem byla naposledy před cca dlouhými dvěma lety a musím konstatovat, že jsme byli maximálně spokojeni. Jak s prostředím, které je velmi reprezentativní, milá a profesionální obsluha. 

Spojili jsme to s časem po Meetingu AA a využili akce 1+1 porce mušlí v rámci #PragueMusselWeek.

No a samotné jídlo bylo naprosto skvělé. Asi nejlepší podání mušlí v Praze, které jsem kdy dostala. Velká porce, mušle byly řádně očištěné, žádný píseček ani kamínek a to kvituji asi nejvíce. K tomu domácí ořechový chléb, skvělý sos a nabídka se skládala ze dvou variant, což je další velké plus. 

Protože např. chcete ochutnat vícero variant, vícero různých chutí a nebo např, jako M., který měl mušle poprvé a obdivuji, že do toho se mnou šel. ♥ On je prostě nejvíc!!

Slávky restované na červeném curry s kokosovým mlékem, chilli a koriandrem, náš kváskový chléb, které měl M. 

Restované slávky na bílem víně s česnekem, chilli a petrželkou, náš kváskový chléb je takový tradičnější způsob přípravy, které jsem si dala já. Obojí úprava byla skvělá. Na mne ovšem velmi poctivá dávka česneku, kterou jsem doma neutralizovala čokoládou a mlékem, ale podařilo se.

Večer jsme si opravdu moc užili, cestou se prošli na tramvaj a doma dále pokračovali ve sledování #Netflixu a pátečního/víkendového odpočívání a nicnedělání. Dokonce jsme ani nedorazili na přátelské setkání a pozvání do Prokopáku, za kamarády na buřty. 

Princezna Bastet. 

Další běh, tentokrát se mi povedlo po celotýdenní pauze krásných 7,5km volným tempem, pouze s jedním zastavením 👍💪.

Běh, chůze, využívala jsem každé příležitosti a chuti jít trochu protáhnout své tělo. Celkem mi to zabírá na úzkosti a psych. ataky. 

#me #narcis #czechblogger 

Zjistila jsem již před nějakou dobou, že mi líčení dokáže zlepšit náladu, nebo vnitřní pocit sama ze sebe. 

Zvláštní, možná ani ne. Prostě se cítím jaksi sebejistější a dám si vlastně jistou "masku", za kterou se občas ráda schovávám. 

Chci se ve skutečnosti líbit, zalíbit lidem, líbí se mi pozornost o mou osobu, ale dost často tento způsob chování používám, vlastně jako obranu. Najednou nevím, jak jinak se chovat, tak se snažím být co nejvíce zábavná, otevřená, nápomocná, chytrá, chápavá ..., mohla bych pokračovat. 

Může se to jevit jako povrchnost či pokrytectví, a nebo populistický způsob jednání s lidmi, ve skutečnosti tomu asi i tak je, jen já v tu danou chvíli neumím, prostě nevím, jak jinak se chovat, než zaujmout, být milá, ale není to vždy. Jsou situace, kdy se držím stranou. Ano, i proto chodím na psychoterapii. 

Předposlední týden mě hodně sužovaly úzkosti a jakási vnitřní frustrace, sama ze sebe. Cítila a stále vlastně cítím velké zklamání, strach a "bezmoc", která mě vede k občasné panice. 

No a proto jsem chodila celkem často běhat, snažila jsem se i přes prvotní "nechuť", prostě se přimět, převléct se do legín a trika a jen tak běžet, na pohodu. Běžet pro sebe a vcítit se do pohybu, vnímat své tělo a prostředí okolo sebe. 

Tento pohled na katedrálu Týnské zadní lodě mě naprosto uchvátil. Zaujal mě hned na první pohled, kdy jsem si řekla, že si to musím vyfotit. 

Však neudělala jsem to hned, jak bývá mým zvykem, ale až když jsem šla cca za týden ráno do práce, tak jsem se pokusila zachytit to, co vidím. 

A co vidím, ostnatý drát na oplocení drobné stavby - opravy u sakrální dominanty. Wau, nádherná a velmi symbolická souhra, naprosto kontrast a lad zároveň se mi hned vybavil. 

Cesta do práce může být občas plná překvapení. Aneb přenádherné Staré Město Pražské. 

Tak ho alespoň vnímám a vidím já. Jsem tam velmi ráda, často, ale ne zas tak často, jak bych si přála chodívám jeho malebnými uličkami, kochám se, nasávám atmosféru a užívám si to. Možná i s jistou mírou nostalgie a hrdosti v srdci, že v tak přenádherném městě mohu žít, nejen bydlet. ♥

Předposlední pátek září jsem byla na druhém dni školení, které bylo velmi odborné, plné nových informací, výpočtů, paragrafů a zákonů. 

Obrovský dík a obdiv paní lektorce, kterou byla dáma ve věku 74 let, plná energie, informací a vitality. Bylo zřejmé, že ji práce baví a naplňuje. Velký odborník a fundovaný člověk v dané agendě. 

Mé dvoudenní školení, které bylo v prostorách studia W na Karlově náměstí. Se školením jako takovým jsem byla velmi spokojená a mohu tedy tuto organizaci doporučit. 

Tmavěmodrý kalkotový set - kostýmek mám již nějakou dobu, ale téměř ho nenosím, tak jsem si řekla, proč si ho jen tak nevzít do práce/na školení. Ani mi nedošlo, že s sebou budu mít pracovní NTB a holky si dělaly legraci "paní manažerka", ještě brýle a byla by to dokonalá kamufláž. 🙃

V pátek večer vařil M., po dlouhém týdnu, po schůzce nás áčkařů a pravidelném meetingu jsme ještě stihli nakoupit v Tescu. 

No a mezi tím, co jsem si dala sprchu, večeře vč. uvařených vajec v podání obloženého talíře alá M. byla na světě. 

Skvělá kombinace, kterou máme rádi, perfektní načasování. I díky tomu, byl večer o to příjemnější. 

Noční fotka, kdy jsem se po vydařeném, takovém našem pátečním večeru ještě nějak vzchopila a dala dohromady zápis ze zmíněného áčkařského setkání, založila mailing list apod. administrativně - organizační záležitosti zvládla. 

Noční, foceno ve 3h ráno. Plná štěstí a celkem i energie. 

Nedávno jsem si poznamenala, že ke svému životu "potřebuji, nebo bych byla ráda šťastná", to mě dává energii a sílu jít dál. Prokousávat se životem, který toho tolik přináší, ale také není jen růžový. 

Páteční noc byla celkem "produktivní", jelikož se mi podařilo i zachytit noční oblohu u nás na Letné. 

Ve středu 22/9 byl tuším úplněk, alespoň dle mého kalendáře a takto se při páteční noci ukázat. 

Víkendový, již podzimní pohled z našeho balkonu. 

Sobotu téměř prospala, příliš jsem toho nezvládla udělat, ani s M. na vlak ho vyprovodit jsem nešla. Málem jsem vlastně jeho odjezd zaspala. Doslova s kartáčkem v puse jsem se s ním loučila, taková já jsem hrozná....🤣. 

Ještě, že mám toho nejlepšího chlapa, který mi dává velkou svobodu a volnost. 

Tak v neděli ráno jsem skutečně vstala, sice ne tak brzy, jak jsem si představovala, ale hecla jsem se, oblékla legíny, triko, sluchátka s #depechemode a nazula své běžecké boty a vyrazila do Stromovky. 

Běželo se mi dobře, volně, tak na pohodu, dala jsem celkem 5 koleček a zamířila domů. Zastavila jsem se až před barákem. Tento týden to bylo již potřetí, co jsem vyběhla a zatím "nejlepší" = nejdelší běh, co jsem sama dala. Vlastně jsem si tak říkala, kdy jsem začala takto blbnout a běhat. Bylo tomu poslední týden v srpnu, takže zatím běhám měsíc, no jen vydržet a nepolevit. Makat na sobě, ale dát si držet tempo, styl a hlavně pohodu a důvod, proč to dělám. Běhám pro sebe, pro svůj dobrý pocit, pro radost z pohybu, pro jistou výzvu sama sebe, co zvládnu, jestli se překonám. Soutěživost nemám, ta mi není příliš vlastní. Nejsem ambiciózní, nejsem kariérista. Jsem prostá holka, z masa a kostí, která potřebuje být šťastná. 

Poslední neděli v září jsem se nechala "ukecat", tak trochu kamarádem z AA, velkým Sparťanem a šla na hokej. Byl to můj první hokejový zápas a zrovna hrála Sparta s Kometou Brno v O2 areně. A proč Sparta, to je velmi snadné, protože můj otec je doslova "kovaný" sparťan, tělem i duchem, tak trochu jsem šla na zápas za něj=s ním a s jeho blížícím se svátkem sv. Václava. ♥

Bylo to fajn, poslední třetina byla asi nejzajímavější. Nakonec Sparta vyhrála v prodloužení 3:2. Atmosféra byla poklidná, přitom byl cítit sportovní a kolektivní duch. Líbilo se mi to. Při konci, kdy šlo 8tis fanoušků z haly v okolí hlídkovaly těžkooděnci, ze kterých jsem měla "největší zážitek", jelikož jsem takové speciální policejní jednotky zblízka neviděla. 

Neděli jsme zakončili příjemnou podvečerní procházkou, kterou jsme společně došli až k nám na Letnou, kde jsme zašli do Lidlu a potom se odebrali každý svým směrem. Díky moc, bylo to fajn. 

Dnes, tj. 27/9 je to to již 11 let od toho, kdy jsem se prakticky podruhé narodila. Chtěla jsem ukončit svůj život, jenže můj bývalý muž přišel, našel mě, zavolal záchranku a ta mě odvezla..., zbytek třeba jindy. Málem bych na to zapomněla, možná i proto mi není celé odpoledne psych. dobře a všemožně se snažím té zatracené úzkosti a strachu zbavit. Čím je to delší doba, tím si to nějak uvědomuji více. Život je dar, neměli bychom s ním hazardovat, já to udělala a nevyplatilo se mi to, nyní to vím a snažím se najít cestu k pokoře a harmonii. 

Na sv. Václava jsem si ráno řekla, že nic nepokazím, když si půjdu zaběhat. 

Vyběhla jsem prvně na Letenskou pláň a musím přiznat, že přes jisté obavy, nebo spíš až předsudky se mi tam běhalo velmi dobře. Vyhovoval mi povrh, jaký si ovál, okolo kterého jsem běhala a asi nejvíce to, že ráno je všude celkem klid a lidí pomálu. 🙏

Opravdu na pohodu, protože to byl cíl tohoto běhání, jen tak se uvolnit, okouknout Letenskou pláň jsem uběhla znovu krásných 8,5 km bez zastávky a i s bolestí nataženého svalu v pravé noze, která přetrvávala prakticky po celou dobu běhu. 

Erouš je pašák si občas tak z legrace říkám. Nálada se mi zlepšila a vlastně jsem ten sváteční den prožila nejen příjemně, ale i efektivně. 

Sice pořád říkám, že můj timemangement selhává, že by to chtělo nový, jiný či inovativní. Ono vlastně, když se na to tak podívám, .... stihla uvařit, vyřídit nějakou administrativu, věnovat se trochu blogu, vyprat prádlo, dát si šlofíka a na čas, dle "plánu" vyrazit pěšky na Smíchov, kde jsem byla za hodinku. 

Dalších téměř 20 tis. kroků bylo za mnou. 

Na Smíchově máme naši AA buňku=skupinu, a právě v úterý jsem zaskakovala a vedla meeting za M.  

"Basťulín",  😺 tak říkám naší princezně Bastet. Ona si na mne čím dál více zvyká a v tom smyslu slova, že si sama řekne, chce ke mě do pokoje, zamňouká si a velebí si se mnou. 

Poslední den v měsíci jsem využila krásného, slunného počasí a odpoledne vyběhla na Letenskou pláň. 

Počasí bylo vážně bezvadné, doslova, jako na prvního máje, taky co do počtu lidí venku. Což mne malinko nevyhovuje, protože přílišnou pozornost pro svůj běh zrovna nepotřebuji a ani nevyhledávám. 

Nejvíc mi vyhovuje ranní prostředí, ideálně víkendu, kdy je všude klídek a pomálu lidí. 

Šla jsem se jen tak proběhnout a běžela bych i dále, ale všude samí lidé okolo, tak jsem to po 7km zabalila. 

Večer jsme se s M. začali dívat na seriál Most ze severského prostředí, který i přes ne dobře hodnocený dabing, se nám docela líbí. 

Poslední dny a i týdny, až na nějaké výjimky jsem byla opravdu šťastná a spokojená. Milovaná a krásná a to díky M. ♥

Září uteklo opět zase jako voda a kolegyně mi říkala, že již má první vánoční dárek, no zanedlouho se budou hodit. 

Díky za Tvou pozornost a pokud jsi se dostala až sem, tak gratuluji za výdrž. 

Doufám, že jsi měla pěkný a poklidný měsíc září a do října si vkročila šťastnou nohou. 

☺♥

Moc děkuji za pozornost a přízeň mému blogu, nejen zde, ale i na INSTAGRAMU a FB.

 

Tvé podpory si velmi vážím a každá zpětná vazba je pro mne velkým přínosem.

Přeji Ti krásný a pohodový dnešní den.

papa E. A