Můj měsíc DUBEN - APRIL 2023

 

AHOJ, AHOJ,

moc Tě vítám u mého jednoznačně nejdelšího článku, za tento měsíc Duben. (omlouvám, se s jakým zpožděním, vydávám tento článek...)

V polovině května...🤔😇😜

Přeji pohodové čtení a krásný zbytek neděle. ♥

Duben začal, tak trochu skutečně aprílovým počasím, kdy se ochladilo, já stále pajdala, spíš se noha horšila a když jsem mířila do kavárna Atlas, která sice znovu otevřená, kino také. Ovšem není to ono, provozovatel je jiný a je to znát. Příště, až budu v centru se snad podívám do kavárny paláce Archa. 

Vegetící Izoušek, který měl svátek, tedy podle našeho kalendáře a dokonce se tak jmenuje dcera mého šéfa. Roztomilá a krásná holčička to je. 

Moje malá "zahrádka" rostla, občas jsem zalila, ostříhala na jídlo, chleba s máslem nebo třeba jen jako dochucení na těstoviny se sýrem, moc dobré. 

No, na běhání to opravdu vůbec nebylo, spíš druhý týden se to i horšilo. 

Byli jsme s M. opět v asijském bistru u nás na Proseku, Pho je klasika, závitky a curry s 5ti 🌶, jsem ani nestihla vyfotit, ale M. byl nadšený. 

Koupila jsem krásný chřest a cuketky, které jsem jen omyla, nakrájela a upekla v troubě. 

Moc velká dobrota to byla. Trochu grilovacího koření jsem jen přidala a s pečivem či bramborem a dobrým sýrem, jsem si uvařila jídlo na dva dny. 

Byli jsme v kině, v Letňanech, že vyzkoušíme OC. Jenže tam nejezdí metro, od metra je to celkem z ruky, od MHD, takže jsme šli v šíleném vichru pěšky asi 6km tam a 6 km zpět 

Navíc s tou pajdavou, bolavou nohou, ale dala jsem to. Ovšem dost možná mi to další dny tak chytlo, že ani Nimessil nezabíral, který mi navíc nedělá vůbec  dobře na žaludek. 

Byli jsme na filmu John Wick 4, které má slušné hodnocení, film jsem prý vybrala já. No, z celé té série, co jsme viděli nám přišel film nejslabší a já bych dokonce hodinu odebrala, nějaké scény se neskutečně opakovaly a padat opakovaně ze schodů bez sebemenšího šrámu, může přeci jen 007. 

Zašli jsme poté do lékárny, pro novou mast, které taky nepomáhá. Do Costa coffe na espresso výzvu pro mě s pepřem, ale řeknu vám, že to byla slabota, nic prakticky cítit nebylo. Flath white a banana brad pro M. 

No tady vidíte skóre za březen, přitom jsem měla tak slušně našlápnuto...., ale od 19/3 jsem neuběhla ani metr. To jsem zřejmě nějak špatně došlápla a poté se vytvořil zánět, tot naše úvaha, u lékaře jsem zatím nebyla. 

Pokusila jsem se upéct mazanec, bez kynutí, jelikož jsem neměla droždí, nemaje váhy, tak jsem cukr odměřila na lžíce. Výsledek nebyl valný. M. to pro jistotu ani neokomentoval. 

Objevila jsem skvělou kavárnu 6.33 přímo v Kobylisích, kam jsem si domluvila setkání s kamarádem z AA. On si dal taky Flath white a já EspressoTonic a potom nealko pivko Ipu, tu jsem ovšem nefotila. 

Izoušek je jako carevna, jako královna na svém trůnu, dohlíží nad čistě povlečenou peřinkou. Jak jinak. 

Překrásná Kala od mé další milé kolegyně Blani. Kaly mám velmi ráda, jen vlastně o nich nikdy nemluvím, ale ona se naprosto trefila. Je to zvláštní, protože ona je celá moje máma. Hodně jsou si podobné. 

Jarní sluníčko, překrásné, zářivé, jasné a moje jedna výtahová fotka. 

Mangový salát s krevetami jsem si konečně v asianbistro dala, ochutnala jsem a až na tu posypku z arašídů, byl skvělý. K tomu jsem si ještě dala klasické smažené hranolky. Velká spokojenost, nejlepší je na tom ta kombinace sladké a pálivé chuti s kapkou citronu. To na tom mám asi nejraději. 

Malé, večerní - romantické zákoutí. S dětskou botičkou, která mě provází veškerým mým bydlením. Vždy jsem ji měla někde v interiéru. 

Druhý den jsem měla HO, což jsem zvláště ocenila, hlavně kvůli noze. Prakticky jsem nevylezla ven z bytu a bylo to znát. Venku panovalo krásné slunné počasí, byl je dosti velký, světlý a prosluněný je snad ještě příjemnější. 

Mohla jsem tak chodit v kraťasech a mazat si nohu, kdy se mi zachtělo a neměla nic umaštěné. 👍🏃‍♀️ Užívat si příjemných 25C, bylo moc fajn. No a večer jsem samo sebou, zařadila i kratšího šlofíčka. 

Abych skutečně nikam zbytečně necourala, využila jsem zásob lednice a upekla si z polotovaru lassagně, které mám již snad potřebí a byly opět skvělé. 

Rychlý oběd + večeře, no a jelikož jsem se vážně snažila odpočívat a nikam nechodit, tak jsem si i to vaření usnadnila, aby nožka odpočívala. 

Chřest, cuketa, cibule, opečená sekaná, toť moje domácí, Velikonoční tabule. 

Rychlé jídlo, které mi spolu s lassagněmi stačilo prakticky na celé svátky. 

Můj střízlivý život, díky AA , kterému vděčím za vše. 

V Penny marketu jsem o víkendu ráno objevila za pokladnami tyto bedýnky. Nikdy před tím jsem si jich nevšimla. Dost možná, že tam nebyly, nebo spíš byly rozebrány. Příště budu znovu pozorně koukat. 

Veškerá zelenina a ovoce bylo v pořádku, jen pár kuliček hroznového vína jsem vyhodila. Hned jsem zpracovala, zeleninu, ovoce padlo jako první. No prostě paráda. Tento koncept se mi velmi, velmi líbí!! 

V současně době mohou zákazníci bedýnky ovoce nebo zeleniny druhé jakosti v bedýnce o váze 2 kg za cenu 19,90 Kč nakoupit ve více než 50 obchodech po celé republice, a postupně bude tato nabídka rozšiřována.

Znáš #zachranjidlo ?? Nebo nějaké jiné bedýnky / způsoby? 

Kytičky z narozenin neskutečně dlouho držely, protože jsem se o ně dobře starala. ☺

Izinka taky pomáhala, ona kytičky miluje. Zvláště když je může vytahovat z vázy. 

Nedalo mi to a dopajdala jsem do květinářství a koupila si malou Velikonoční výzdobu. 

Totálně spálený popcorn, kdy odér větrám snad ještě nyní. 

Na Střížkov ke mě zavítala návštěva a zašli jsme do nedaleké restaurace na snad dva měsíce domlouvaného "piva". Já tedy měla malinovku a chicken wings. Výborné to bylo. Pohodové odpoledne. Děkuji. 

A návštěva mi donesla kladívko s hřebíčky a já si alespoň provizorně vytvořila malé CHYBĚJÍCÍ věšáčky na kabáty, které pod tíhou M. bundy upadaly. ♥

Mazanec podruhé, tentokrát ale řádně s kváskem. No a zjistila jsem, že jsem kynuté těsto (na mazanec - vánočka) pekla snad až po 7mi letech. 

Kvásek vyběhl, mazanec mi praskl, bohužel, ale na chuti to nic neubralo. Dávala jsem rozinky, citronovou kúru, ale příště dám více cukru a přidám ještě mandle a vanilinový cukr, který dodá trochu vůně. 

Výzdoba, která mi zbyla, co Izi nechala pohromadě jsem využila k dodekorování mazance. 

A tak nějak pozvolna se Velikonoce u mě doma nesly v pohodičce a pořád jsem něco poklízela, kuchtila, pekla, vařila. Jak jsem nemohla nikde pobíhat venku, tak jsem se hold držela domácích prací. 😻

Rychlá večeře, zbytky šunky, vejce a mé jarní jedlé osení, k tomu kopec zeleniny. 

Relaxující Izi. Upravená výzdoba již podruhé, vždy po pomoci Izi se něco zatoulalo, pod skříň, kytičky postupně ubývaly z vázy a ocitaly se na zemi, chuděry nepřečkaly třebas noc. S dravcem. 😻

K mému velkému překvapení a tak trochu proti plánu jsem velikonočně vyzdobila byt, upekla mazanec, pak i nádivku a celkově hodnotím Velikonoce, jako velmi přínosné čtyři dny volna!!! 

Děkuji za ně, děkuji za prodloužený víkend, který jsem si i sama v Praze moc užila. 🍀🖤

Nechala jsem se inspirovat tady na blogu a udělala zcela neplánovaně i velikonoční nádivku. Zbylé pečivo (já měla mix bílých rohlíků a celozrnného toustového chleba) jsme pokrájela na kostičky. 

Pečivo jsem polila mlékem, aby se nasáklo, přidala bylinky, česnek, pepř, sůl, vejce - jen tak vidličkou prošlehané. strouhaný sýr, pokrájené kuřecí maso - již pečené. Vše jsem promíchala a dala do vymazaného pekáčku, na vrch dala kuřecí kůže, které mě jinak nechutnají, ale jak se opekly, byla to velká dobrota. 

Nádivka se podařila, jen mi chyběl muškátový květ či ořech, budu muset dokoupit. 

Pro kolegyně, do práce, na ochutnání, další mazanec. 

Samozřejmě jsem musela ochutnat, abych věděla, co nabízím. 👌

A přitloukla jsem si křížek na zeď, na který jsem úplně zapomněla, po pravdě. No úplně se to hodilo. 

Ještě jedna dočista jarní fotka, kdy byt je plný slunce, že na odpoledního šlofíka si musím brát masku na spaní - na oči, abych vůbec usnula. 🙈☀

V práci jsme opět měli několik narozenin, kolegyň, dokonce jedy velké a významné kulatiny. 

Toto je jen malá ochutnávka kytiček, které jsem stihla zachytit. Kolegyně byla tak moc hodná a šikovná, že námi dovezené květiny z velkoskladu uvázala krásně pugéty. Největší úspěch ovšem sklidil BODLÁK, který jsem si původně vzala pro sebe, domů, že si udělám radost. Tak ano, zbyla mi takováto malá kytička - nahoře vpravo. 

Vůbec jsem neměla náladu se jakkoli šlechtit, fotit, necítila jsem se 2x dobře. Protože mě stále bolela ta noha, a stále jsem s ní pajdala a nešla k lékaři. 

Prostě jsem jen nenašla prostor, kdy jít si sednout do čekárny a odsedět si to na ortopedii. Protože jsem sice dostala kontakty, ale ze dvou mě odmítli, nebo jsem dostala termín za měsíc. Když už jsem to celý den v práci absolvovala, nebyla jsem schopna již kamkoli jít. Poslední den v týdnu jsem jela domů Ubrem a poté měla HO. Pajda hadr. 

Tak tato fotka velmi potěšila mé srdíčko. Hanka Tř. si udělala velmi stylově, stejnou fotku, u stejného stánku, jako kdysi (1988) Depeche Mode. 

A prosím pěkně, toto jsou ještě další narozeninové dárky. Od mé úžasné, bláznivé kolegyně Marušky. Dostala jsem tento luxusní saténový polštář a pak jsem si objednala po dlouhém vybírání nějaké "šperky". No ano, jsou to šperky, stříbro, ocel a pozlacené stříbro. Dva jsou z kolekce Calvin Klein. Více bude v nákupech. 

O víkendu jsem víc vařila, jak začalo jaro, tak přísun čerstvé, převážně zelené zeleniny mě inspiroval. 

Zapečená zelenina všeho druhu. Na plech jsem rozdrobila tortilla chips, na to položila slaninu (z řeznictví), navrstvila pokrájenou brokolici, petržel, česnek a cibuli. 

Rozšlehala jsem dvě vejce a přidala zbytek plátkového Dánského sýru. Velká, velká dobrota to byla. Přikryla jsem alobalem a pekla do změknutí. 

Měla jsem tady i prvního "nocležníka" 🖤🤗. K tomu další punčošky, podobné jako ty, co jsem si pořídila na Silvestra. 

Konečně jsem se odhodlala, našla energii a využila právě doprovodu, abychom navštívili pohotovost v Nemocnici Na Františku. Ovšem takovýto výsledek jsem si vůbec nepřipustila, že by se mohl stát. 

Prostě už při registraci mě sestra poučovala o tom, že nemám chodit po třech týdnech od začátku obtíží. Jen zmíním, že jsem k ortopédovi objednaná byla, ovšem s měsíčním termínem, u dalších dvou kontaktů jsem vůbec neuspěla, proto na doporučení sestry z fyzioterapeutického odd. jsem se vypravila na pohotovost. 

Pan doktor mě doslova odmítl ošetřit, nebyl mi poskytnut žádný písemný záznam, žádné potvrzení a s velmi nevlídným přístupem, kdy jsem se snažila diskutovat, věcně argumentovat, jsem z ordinace odešla. Prakticky mi sestra ani nebyla schopna, nebo spíš ochotna sdělit jméno lékaře, který se na mě ani neotočil čelem, seděl bokem u stolu a cosi psal. 

Neděle byla krásná, slunečná, já trochu uklízela, něco málo dohnala tady na blogu a pak se pokusila dohnat spánkový dluh (ze soboty na neděli). 

Kytička z práce mi dělá radost již třetí týden, neuvěřitelné. Bodlák, eukalyptus a borůvčí v hlavní roli, to vydrží neskutečně dlouho. Zelené, svěží, jednoduché. 

Dokonce i M. řekl velmi spontánně, že je to pěkná kytička. 

Chřestu jsem se nemohla nabažit, když byl tak pěkný, navíc v Penny marketu stále v akci a zřejmě jej lidi příliš nekupovali. TAkže tento měsíc jsem si jej užívala velmi často. 

Chřest, slanina, Basmati rýže, cibule, trocha smetany. Velká, rychlá a zdravá dobrota byla na světě. 

Pár pracovních foteček, vás nyní zaplavím. 

#working #me #czechblogger 

V práci jsem trávila většinu času, práce bylo skutečně, jako "na kostele". Pro nás a náš úsek asi nejnáročnější období v roce. 

Termín, zákonného vyúčtování se blížil a situace se měnila, doslova každým okamžikem. 

#selfie #me 

Po hodně dlouhé jsem se párkrát vyblejska, nějak před tím na to nebyla nálada, ale hodně to souviselo s pekelnou bolestí nohy a skutečným pajdáním. 

Noha mě bolela tak, že jsem se na ni nemohla ani postavit. 

Po velmi dlouhé době jsem si do práce - na sebe vzala tuto zlatou bižuterii. 

Kterou mi mé milé kolegyně chválily, až jsem byla překvapená. Každopádně milé. 

V pátek, předposlední pátek v měsíci jsem si zašla na nehty, jelikož se mi dva odlouply, tedy já jim dost pomohla, ale už to chtělo změnu. 

Měla jsem čas a říkala si, že je na čase prozkoumat a objevovat místní podniky. Toto je kavárna Orient ve Dvoře na Kobylisích, přímo naproti metru. 

Hezké prostředí, dá se sedět venku i uvnitř. Dala jsem si EspressoTonic, vypila a užívala si slunného pátečního odpoledne. 

Izouš měl krabicové období, jakmile nějaká uviděla, napasovala se do ní. 😻

Ona je roztomilost sama. 

Slunné, jarní dny, ale já se tady tvářím dost zoufale, nebo spíš unaveně. 

Byl taky pátek, po celém náročném týdnu jsme v práci padaly na ústa všichni. Ovšem i přes to, jak moc jsem pracovala, absolvovala celou řadu schůzek, porad a dotahovala některé věci do konce. Tak ta únava byla vlastně příjemná. 

Nebyla jsem pracovně vystresovaná, vysátá, celkově spíš naplněná, v práci vidím smysl a také posun. Nikdo mě "nešikanuje" a s prostředím, které jsem zažívala na PaM na MMR se nedá ani jen tak nic srovnat, ovšem tady je to prostě pohodička. 

Mám ráda svou práci, mám skvělého šéfa, kolegyně, prostředí je příjemné, celkově jsem ráda za svou práci a děkuji PB, že mi dal tu možnost. 

#me #selfie #patek 

#spring #april #working 

Pampelišky u nás na Střížkově. 

Cestou z práce mě fascinovalo slunce. Toto je opět na Kobylisích u ZUŠ Klapkova, což je zajímavá budova, ale to slunce, mraky. 

Přenádherné, co slunce dokáže na obloze vykouzlit. 

Nemohla jsem se od západu slunce odtrnout. 

Dokonce i v buse (myšleno MHD - občas jezdím domů touto cestou) jsem stále západ slunce pozorovala. 

Izouš v krabici, mezi mými botami. 

Hajnula si tam a vydržela ležet docela dlouho. 

A víte co je nejsmutnější, že za tento měsíc jsem neuběhla ani jeden km. 🤔🏃🏻‍♀️🤨😣😤. 

Plněné vinné listy, jako prezent k pravému Lisabonskemu kebabu. 👍

A taky jsem měla opět štěstí na bedynku v Penny. 

#working #me #lift

A na cestu domů jsem si vzala šátek, který mi ladil s batohem Longchamp. Prostě je dobře vidět, jakou barvu mám ráda!

V dubnu jsem absolvovala ještě jednu návštěvu fyzioterapie v DiresFyzio a domluvili jsme se na dalším pokračování. 

Opět jsem dostala malý tejp a zapracovali jsme na zádech, kdy mě poslední týden začala brát krční páteř, zřejmě vše souvisí s prací a hrbením se u NTB. 

A jaký jsi měla čtvrtý měsíc tohoto roku Ty? ☺♥

Moc děkuji, že jsi tento nejdelší článek pročetla až sem. 

Měj krásné a pohodové dny. 

Moc děkuji za pozornost a přízeň mému blogu, nejen zde, ale i na INSTAGRAMU a FB.

 

Tvé podpory si velmi vážím a každá zpětná vazba je pro mne velkým 

přínosem.

Přeji Ti krásný a pohodový dnešní den.

papa E. A. 😻😉