AHOJ,AHOJ,
přeji krásný pátek, a vítám Tě u dnešního článku, takového random příspěvku mým listopadovým měsícem.
Konec října a začátek listopadu byl tento krásný úplněk. On možná nebyl ani tak ničím výjimečným, ale mě se ho podařilo takto pěkně zachytil cestou z Malé strany, že i vlkodlakům se líbil.
Praha je krásná v každém ročním období a každé jeho zákoutí má své kouzlo. Moc by mě bavilo chodit, fotit, ukazovat lidem krásy Prahy a říkat jim k tomu příběhy, které se k daným místům vážou. To by mě bavilo, to by bylo fajn, kdybych mohla dělat.
Má maličkost, po téměř týdnu stráveném doma jsem šla tzv. mezi lidi.
Jela jsem na Letnou, za princeznou Bastet a takto jsem ji zachytila.
Na rohu ulice stálo toto historické auto Žigulík, já si ho ještě pamatuji, kdy zcela běžně jezdilo, ta dobu už je pryč.
Sladila jsem rtěnku s trikem, jak tak na to koukám, ale to vůbec nebyl záměr, matnou rtěnku Rimmel jsem zvolila zcela intuitivně.
Musím se přiznat, že vlastně listopad nezačal nijak zvlášť pozitivně, spíš to bylo o velkém přemýšlení a úzkostných stavech, na které já prostě trpím. Ale o tom tady ještě budu dozajista psát, jelikož úzkost je mou nedílnou součástí a já pracuji na tom, jak ji nejlépe "odolávat", zvládat tyto nepříjemné stavy a naučit se s nimi žít, aby mi co nejméně znepříjemňovaly život! To je terapie, má terapie, která se někdy daří více, někdy zase méně.
Svátek Halloween já osobně nijak neslavím, ani neprožívám, jediné co mě bavilo dlabat dýně na Klamovce s dětmi, ale to už je pryč. Letos mě opravdu oslovil tento obrázek mých milovaných DM.
A vařila jsem, opět tedy z cukety, kterou jsem podusila s řapíkatým celerem, který má svou specifickou chuť, ale já ji mám ráda.
Orestovala jsem Anglickou slaninu z místní masny, která byla skutečně výtečná, uvařila k tomu těstoviny Tagliatelle, které chutnají téměř jako domácí.
Směsi jsem propojila, dochutila solí, pepřem, sušeným česnekem a trochu chilli a rychlé, levné jídlo na dva dny jsem měla hotové.
Není to žádná velká kulinařina, to přiznávám, ale na tu nyní nemám prostor, čas ani náladu se přiznám.
Má nálada byla ospalá, depresivní až dekadentní. Mě tedy deprese trvala již od předchozího dne. Pořád jsem brečela, střídaly se mi propady, kdy mi vše přišlo dočista marné, slovo NIC, SAMA, ZBYTEČNÁ se mi usídlilo v hlavě!!
Respirátor jsem nosila vlastně všude, krom pobytu doma.
Menší radost jsem si udělala nejlepšími chlebíčky v Praze, které kupuji v lahůdkářství na Kavalírce. Skvělý, poctivý šunkový chlebíček na salátu za 22,- Kč / kus.
2/11/2020 tzv dušičkový den a venku to spíš připomínalo prvomájové počasí...., bizár, crazy.
V následujících dnech jsem mnohem intenzivněji řešila situaci okolo stěhování, zaměstnání, rozvodového řízení, která byla navíc umocněna pandemickými opatřeními a nouzovým stavem. Občas mi doslova "rozum stál" nad nějakými lidskými postoji a kolikrát jsem se nestačila divit, jaká bezohlednost a zahleděnost sama do sebe lidmi prorůstá!
Objednala jsem si tento Covid19 test, který je na indikaci protilátek v krvi. Nebylo mi dobře, raději jsem se držela dva týdny doma, mimo dosah lidí, ale po celkem krkolomné manipulaci mi test vyšel NEGATIVNÍ. Čili v mé krvi nebyly zjištěny stopy protilátek na Covid19. Test jsem koupila přes jeden e-shop na Heurece za 433,- Kč vč. dopravy a dobírkového příplatku.
Prokopské jezírko v provedení mého dobrého kamaráda Péti. Prostě nádhera!!
------------------------------------------------
- Provedli jsme důkladnou a nebojácnou morální inventuru sami sebe.
- Přiznali jsme Bohu, sami sobě a jiné lidské bytosti přesnou povahu svých chyb.
- Byli jsme zcela připraveni, aby Bůh odstranil všechny tyto naše charakterové vady.
- Pokorně jsme ho požádali, aby naše nedostatky odstranil.
Toto jsou čtyři kroky, takové čtyři zásady Anonymních alkoholiků, které mě nejvíce oslovily v tomto období a také jsem se jim věnovala.
--------------------------------------------------------
WhatsApp pracovní pohovor, bylo nutné se trochu hodit do gala, aby pohovor měl tzv. "štábní" kulturu. Z pohovoru jsem měla dobrý pocit a postoupila jsem do druhého kola výběrového řízení.
Cítila jsem se dobře, byla jsem uvolněná a vlastně žádná otázka či situace během pohovoru mě nezaskočila. Celý pohovor se nesl v příjemném duchu, řekla bych.
Večery a volné chvíle jsem si krátila sledováním filmů, nejvíce však s mým oblíbeným Rockym.
"Přes všechno je zřejmé, že pevnější než všechny světské svazky je Stallonova slabost pro vlastní slávu a pýchu svých postav, které bude navždy nechávat vítězit"
"Jeho velkým osobním vzorem je Leonardo Da Vinci" a mým taky, proto i název blogu "Monalisa".
Toto jsou charakteristiky Sylvestra Stalloneho, které jsem o něm dočetla z veřejných zdrojů. Líbí se mi, proto jsem si je poznamenala.
Jedna citace z povídky Zapomeň na brigády, která je velmi výstižná a mě se líbí, proto jsem si ji poznamenala. ♥
První páteční odpoledne, kdy ráno bylo na nule a odpoledne vykouklo slunko. Hned se mi zlepšila nálada, je neuvěřitelné, jaký vliv má počasí na naše vnímání.
Po dlouhé době jsem se cítila "dobře", nalíčila jsem se, šla jsem na krátkou procházku, těšila se na můj první páteční Skypemeeting AA a telefonát s M.
Můj oblíbený obraz, který jsem si přivezla z dovolené v Chorvatsku 2013. Kupovala jsem ho v solidní opilosti, ale vůbec toho nelituji, mám ho ráda a vím proč. Něco mi říká, je v něm pro mě něco "víc".
Jdu si jen tak vařit krémovou polévku, do které dávám někdy i brambory a takto ve tvaru srdíčka na mě vykoukla! To je prostě znamení ♥.
Krémové polévky dělám ráda, často a sem tam se mi dostane i nějaké té pochvaly. Na tuto jsem dostala dokonce speciální, protože ji povečeřel M., který mě zcela nečekaně překvapil svou návštěvou o víkendu! ♥
Na oleji (neměla jsem máslo) jsem zpěnila nakrájený pórek, po změknutí jsem přidala nakrájený květák, celé jsem orestovala, dle možností, podlila trochu vody, chviličku dusila. Poté jsem dolila vodou až po okraj hrnce, zeleninu nechala vařit do úplného změknutí, rozmačkala před mixováním, přidala 33% smetanu, dochutila solí, pepřem a krátce provařila. A výsledek je na světě. Krémová polévka, která se nemusí vůbec zahušťovat, je jemná, chutná a velmi snadná na přípravu!
První víkend zcela neplánovaně přijel doslova na otočku M. za mnou do Prahy, což bylo velmi milé a radostné setkání.
Počkala jsem na něj na Hlavním nádraží, kam přijel vlakem a nejsmutnější pohled je na zavřenou Sehorou... 🙃💄😳l
Celkově samotné nádraží bylo vylidněné i jako prázdné "smutné" ulice a připomnělo nám to až vánoční počasí, chladné - mrazivé. Zase kdy jindy se vám podaří projít Prahou, centrem Anděla bez všudypřítomných davů lidí, kteří někam spěchají.
Snídaně, po opravdu dlooooouhé době jsme si pořídili snídaňové tousty z nabídky "okénka" u McDonald a corn flakes jsem si v poslední době oblíbila a dávám si je celkem pravidelně.
Jak popisem na fotce uvádí, byl to opravdu krásný víkend i přes to, že jsme toho příliš nenaspali, což jsme napravili odpoledním šlofíčkem 👍.
Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na Bílé hoře poblíž Prahy střetlo vojsko českých stavů se spojenými armádami Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Půldruhé hodiny trvající bitva zpečetila osud protihabsburského povstání a ukončila první fázi třicetileté války.
Také se uskutečnilo prezidentské klání = volby v USA, kdy proti sobě stál stávající prezident D. Trump a jeho vyzyvatel, zástupce Demokratů J. Bieden. Volby provázela poměrně široká politická i mediální kampaň.
Vítězem se stal J. Biden.
Izinka se vyhřívala na radiatoru... 😻.
Druhé kolo pracovního pohovoru probíhalo po Skypu, tak bylo třeba vypadat, alespoň "reprezentativněji" než stále doma v teplákách. Vzala jsem si proto černý top se stojáčkem a sako.
Black is good, aneb do Rock end rollové síně slávy byli uvedeni Depeche Mode - yes.....🖤👍🖤.
K této fotce mi kamarád napsal krásný komentář "víla". On je zlatý, můj milý kamarád Péťa.
Izoušek je prostě poklad kočičí a bude jí letos 15 let. 😻
A znovu jsem vařila.
Tentokrát dušenou kedlubnu s brokolicí a žampióny. Doplnila jsem těstovinami s kokosovým mlékem a kari.
Chutnalo, zasytilo a zahřálo, díky přidání kari s chilli pastou.
Izi tou dobou neskutečně "zlobila", nebo spíš byla hravá, lítala po celém bytě, našla si nějakou zapomenutou kuličku, se kterou si hrála a dělala vylomeniny.🙃😻
No a záhy po hravých chvílích 15ti leté kočičí lady zapózovala. Ona je neskutečná, neskutečně milá, oddaná, laskavá..., je to kočičí láska převeliká.
"Dnes je 11. 11. čili Den válečných veteránů, který se mezinárodně slaví od roku 2001. Symbolem je květ vlčího máku. (můj je ze Štvanice, kde jsem ho v červnu 2020 zachytila)
Dnes také pranostika říká, že nám "sv. Martin přijede na bílém koni", takto si to alespoň vybavuji již od dětství já.
Každopádně krásný den přeji, a všem MARTINŮM, hlavně tomu mému vše nejlepší"!
Můj příspěvek na IG k 11/11, který připadl na druhou středu v měsíci.
M. měl také narozeniny a toto byly mé dárky pro něj.
--------------------------------
Nové respirátory od značky Respilon, od kterých máme již z jara dobrou zkušenost byly doslova nezbytností, jelikož se ukázalo, že jich máme skutečně "velkou" spotřebu. Dost možná i díky kvalitním respirátorům a zodpovědnému přístupu jsme se zatím covidem nenakazili.
Jelikož se mi z finančních důvodů a pracovních opět odložilo stěhování se na Letnou k M., tak jsem se tak trochu vrhla do zvelebování svého pokoje (obýváku).
Přesunula jsem skříňku (tu s mramorovou deskou), z ložnice si přestěhovala věci, které běžně používám, vytřídila CD, DVD a VHS. No takový větší ordnung jsem udělala.
Přiznám se, že mi to zabralo celý páteční den, ale také mě to i bavilo.
Kosmetický koutek se štětci, které mám v květináčích z Ikea, což byla cca před 5ti lety naprostá blogerská nezbytnost. 👍💄
Dekorativní kosmetiku, jsem si přendala do krabice od kozaček a mám pocit, že nedostatkem rozhodně netrpím. ☺
O víkendu přijel M. za mnou do Prahy, byli jsme spolu vlastně celý víkend. Vařila jsem vepřové v mrkvi a kedlubně s bramborem, což je možná taková nezvyklejší kombinace, ale všem chutnala. 🍽
Víkendové počasí skutečně přálo, bylo jako na jaře a M. si neuměl vybrat lepší dobu návštěvy 🖤👍☀️🍁.
Opět nádražím, M. přijel vlakem, což je tedy obdivuhodné, že stráví během víkendu 8-12h na cestě (dle výluky či různých komplikací), aby za mnou přijel a tentokrát se v Praze zdržel úctyhodných 19h. 👍🖤🙃
Stihli jsme i kratší procházku, nákup v Bille, kde potom M. připravil mé oblíbené hranolky a vylepšil to plátky Cheddaru.
Filmový večer jsme prokládali dlouhými a příjemnými rozhovory, plánováním a vzpomínám, jaký film jsme viděli loni touto dobou a byl to film Joker, naopak předloni v prosinci to byl náš první společný film, který vybral M. A Star is born. Hmm, toto letí, jak se náš vztah vyvinul a jak řekl M., je stabilní.
V průběhu víkendu jsem zase jsem vařila, tentokrát mé oblíbené zeleninové "kari" s kokosovým mlékem a rýži Basmati. 🍽👌
Jelikož M. je velký milovník chilli a kari, tak pro něj byla tato má verze velmi light, ale nestěžoval si, ba dokonce si přidal, takže asi spokojenost. 😉🍽
17. listopad, čili sváteční den jsem strávila s kamarády a kolegy z AA v Prokopském údolí, kde jsme uspořádali "táborák". Příjemné odpoledne proložené skvělým pobytem na čerstvém vzduchu a procházkou mě udělal moc dobře. Díky kamarádi. #nonalcoholiclife
Nádherné Prokopské jezírko, které nikdy neomrzí.
Buřtíky na ohni chutnají prostě nejlépe a dopřát si ten luxus dělat táborák v polovině listopadu. 👍
Můj pokus o "umělecké" foto, ne to ani nechci, prostě jsem jen chtěla zachytit atmosféru a to, co mne u ohníčku zaujalo.
Takže sváteční den jsem strávila v krásném Prokopském a Dalejském údolí, s kamarády z AA, super den to byl.
Nevím, jestli jsem to zde někdy zmiňovala, ale jsem velkou fanynkou J. P. Belmonda a naprosto zbožňuji filmovou skladbu od fenomenálního
Ennio Morricone.
Pracovní pohovor si žádá trochu kultivovaného vzhledu, tedy šaty, kabátek, botičky, kabelka a příjemné vystupování.
Před pohovorem jsem byla na pravidelné terapii u mé milé dr. Brodové. Ráno bylo sice chladno, ale vzduch byl čistý a příjemný.
V centru Prahy opět pusto prázdno, smutný to pohled na ulice, člověk aby se pomalu bál.
A další pracovní schůzka, tentokrát více ležérně v modré kostkované košili Gant, kterou jak vidím jsem si hodně oblíbila, nosím ji často, přitom mám košil plnou skříň. 🙃
Máme nové sousedy, kteří to občas rozjíždějí tak, že jsem snad víc unavená, než oni ze své party. 🙃
Víkendové cvičení jógy, abych se udržovala fit, v dobré kondici a nebolely mě záda! Musím přiznat, že mi to již přes rok funguje. 👍
Po opravdu dlouhé době jsem dostala a také uvařila kvasnicovou - drožďovou polévku a využila jsem na ni i kuřecí vývar s masem ze skeletu, co jsem si uvařila v pátek.
Takový náš "kočičí" večeř.
Slovo advent vychází z latinského slova adventus, které znamená příchod a je dobou očekávání příchodu Spasitele.
CHARAKTER, ODVAHA, SVĚDOMÍ, LASKAVOST A SLUŠNOST!!!
Toto je dle mého soudu má charakteristika mého letos zesnulého kamaráda Dušana, kterého si můžeš pamatovat z mého blogu nebo IG.
I MČ za něj uctila památku. R.I.P.
Izinka zapózovala. 😻💕Oficiálně ROZVEDENI. Rozsudek přišel do datové schránky 10/11, ale nedopatřením došlo v rozsudku k chybě v datu, tak oprava a vydání nového vyšlo na poslední týden měsíce.
Vánoční strm před kostelem sv. Antonína na Strossmayerově nám. a má maličkost v ranní čekárně u lékaře.
Black love = true love = #DM.
Jedna pracovní z posledního týdne. Je třeba vypadat "reprezentativně" a solidně, hodno mému věku. 👍🙃
Prázdná ranní Praha, velmi příjemné, romantické a nabíjející.
Staroměstské nám. mám nyní v dochozí vzdálenosti, takže jsem měla možnost zachytit vánoční strom, při jeho zdobení.
A poslední pracovní jednání, které dopadlo dobře!
Poslední víkend v listopadu jsem jela navštívit M. do Třebíče, což byla vlastně má první takto velká a samostatná výprava vlakem vč. přestupu.
Byl to vlastně první možný víkend, kdy jsem za M. mohla jet. Jela jsem v sobotu ráno z Hlavního nádraží, přes Jihlavu, kde jsem při přestupu mohla vidět trolejbusy.
M. na mě čekal na nádraží, i přes chladné počasí jsme se byli projít podél bývalé tovární čtvrti, prošli jsme sady, nakoupili vše potřebné, aby M. mohl uvařit kuřecí kari s ananasem a rýží.
Ušli jsme celkem 13 km, což bylo po dlouhé době velmi příjemné. Cesta vlakem také uběhla a já jsem si ji užívala a prokládala hudbou.
V Třebíči na mne čekal tento báječný, krásný adventní kalendář (prý dodatečně k svátku), což je opravdu neadekvátně velký dárek, ale udělal mi mega radost!!!
Vánoční strom na Staroměstském nám. ....., cestou do práce.
Takový byl můj měsíc listopad, přinesl mi toho mnoho a mnoho, jak dobrého, ale ani nepříjemné chvilky se nevyhnuly. Neskutečně moc za něj děkuji a věřím, že i měsíc prosince bude krásný, i když z Vánoc mám trochu obavy.
No a jak jsi prožila ty minulý měsíc, co Tě potěšilo a z čeho jsi se radovala?
Moc děkuji za Tvou přízeň a pozornost mým článkům, které si velmi vážím.
Přeji Ti krásný a pohodový den.
