AHOJ,AHOJ,
přeji krásný pátek, a vítám Tě u dnešního článku o mém druhém prázdninovém měsíci.
Srpen jsme započali v Třebíči, kam jsme odjeli na prodloužený víkend.
Nechyběl ani výlet, tentokrát do Jihlavy, což je krajské město Vysočiny. Počasí více než přálo. Na sluníčku mi slušně vyskákaly pihy.
Náměstí T.G. Masaryka.
Židovská čtvrť, která je velmi malebná.
Nesmí chybět místní MHD a to trolejbusy, kterými jsme také do centra jeli.
Slunce, prodložený víkend a dobrá nálada panovala. Město, alespoň jeho his. centrum jsem prošla velmi pečlivě, řekla bych.
Na centrálním náměstí, uprostřed stojí budova bývalého OD Prior, to prostě "nevymyslíš". Architektonicky se to tam naprosto nehodí a je to fakt nepěkné.
Zmíněná židovská čtvrť. Kdy na původním místě synagogy stojí parčík s památníkem na holokaust.
Vlay se mi zde vždy takto zvláště zvlní - zkroutí, aniž bych chtěla.
Kostel sv. Jakuba s vyhlídkovou věží, kam jsem nešla, jelikož strach z výšek, ale příště se tam jistě vypravím.
Interiéry samotného kostela jsou skutečně nádherné.
Hlavní oltář s kaplí. Citelně a zrestaurováno, radost pohledět a pokochat se vnitřní energií a duchem.
Kostel je velký, prostorný a díky milé paní v pokladně jsem si celý kostel mohla projít sama, když jsem zaplatila vstupné a nechtěla na věž.
Prostě nádhera. Nádherná sakrální stavba.
Na druhé straně od náměstí je věž, která je součástí his. středověkých hradeb.
Osvěžení v parném dni. Toto je takový můj humor a pokus o vtip. Ale opravdu jsem si chtěla koupit nealko pivo Ježek, které jsem nesehnala, tak Staropramen byla pro mne jasná volba.
Židovský pomník a park, jako památka na holokaust a zboření synagogy.
Krásný rohový dům na náměstí s renesančním pláštěm.
Ještě jedna malá zastávka, kdy jsme se vraceli na nádraží a na vlak zpět do Třebíče.
Knihobudky jsem viděla celkem dvě a na této mě oslovil velmi trefný a výstižný nápis.
Cestou domů M. objednal v místní restauraci Amici večeři, což je bistro, které najdete třeba na Burgerfestu, který se koná celkem pravidelně u nás na Výstavišti.
Měli jsme pizzu se čtyřmi druhy náplně a pro mne "speciálně" byly zapečené bramborové cosi, protože prý to hranolky nejsou. Každopádně bylo na nich hovězí maso s cheddarovou omáčkou. Jídlo bylo naprosto znamenité, již dlouho jsem si tak nepochutnala.
Já pekla jen kuře se sušenými chilli papričkami a bazalkou.
Cesta zpět do Prahy probíhala rychle a D1 mile překvapila, že jsme se nezasekli v žádné koloně. (foceno spíše pro IG kvůli Victorias Secret a Longchamp zavazadlům) 🙃.
Tyto dva trůny jsou v Ungeltu, nikdy před tím jsem si jich po pravdě nevšimla a to touto částí Starého Města procházím velmi často. Moc pěkné, výstižné a symbolické ztvárnění noci a dne, zlaté a tmavě modré či mužského a ženského elementu.
Já a mé ranní vlny, kéž by mi takto vlasy vydržely po zbytek celého dne, to bych se o ně musela hold více a lépe starat. Nějaký stayling by to chtělo, lak na vlasy mám, ale tím asi tak končím a má spotřeba se rovná nule za rok, tak se nemůžu divit, že.....
Krájený meloun z Billy nás s kolegyní Ani v práci krásně osvěžil. ☺☺
Joo, musím přiznat, že tyto fotky sebe samé se mi i líbí, proto jich je tady tolik, za což se i omlouvám.
Respilon má skvělý marketing a hlavně také zákaznický servis, který si mne sám našel. Více bude v samostatném článku. Jen zmíním, že jejich produkty používám od doby, kdy pandemie vypukla. Můj narozeninový dárek 2019 byl jejich šátek, asi to pro začátek bude stačit.
Káva pro mne znamená silná, černá, plná a vyvážená chuť. Kavárna, nebo spíš obchůdek s kávou a celým sortimentem Ebel Coffee v Kaprově ulici známe, máme ozkoušeno, že mají prvotřídní odrůdy, skvělý servis a velmi přívětivé ceny.
Toto je doubleespresso z afrického druhu medově-hořko-sladké odrůdy. Káva byla znamenitá. Cena 60,- Kč.
Ebel Coffee najdete přímo u Staroměstského nám., v Kaprově ulici.
Láska na první pohled, aneb nová zřejmě i letní edice kožených kabelek mé oblíbené značky Longchamp. Tak říkajích, chodím okolo ní každý den a stále, zatím ne a ne mi říká paní. Jo já vím, to je takový ten můj specifický humor, ale ona ta kráska úplně nahoře se mi tolik líbí, šedá, jednoduchá, sofistikovaná, no prostě krásná je.
Vršovický kostel sv. Václava býval dlouhou dobu jedním z nejmladších kostelů v Praze. Krásná a čistá architektura funkcionalistického stylu, ze začátku minulého století. Foceno cestou od zubaře specialisty, kde jsem byla první pátek v měsíci.
Sobotní výprava do Bohnic, aneb užít posledního letního sluníčka, jelikož mi z fotky žloutnoucího stromu došlo, že se neodvratně blíží podzim.
Vrátka - branka do bohnického hřbitova "bláznů".
Zašla jsem i na zvířecí hřbitov, pozdravit dávného kamaráda.
Dobrá rodinná známá mě totiž požádala, když tam budu, ať za Kazánkem zajdu a zapálím svíčku. Jelikož jsem na zvířecím hřbitově s ní byla již jednou byla, tak jsem plus mínus tušila, kde hledat. No chvílemi jsem si připadala jako na "Slavíně" - haha, ale nakonec se zadařilo a výsledek vidíte sami.
Zmíněný hřbitov "bláznů", kde je Genius Loci takříkajíc cítit na každém kroku.
Fotky jsou to spíš takové momentky, co jsem při cestě zpět stačila zachytit, jen tak pro sebe.
Doporučuji projít si alespoň kousek, třeba takovou menší procházkou ze starých Bohnic.
#niceplace #nicetime #relaxtime #august2021 #weekend
Ke hřbitovu se dostanete po až takové venkovské - polní pěšině, vedoucí okolo zahrádkářské kolonie.
Keře Ibišku, ostružinomaliny a tzv. špendlíky všude okolo byly.
Téměř u areálu PLB je tento malebný kostelík sv. Petra a Pavla.
Kostel mi svou zadní částí hodně připomíná kostel sv. Norberta, který je u Mullerovy vily. Ovšem to připadá pouze mě, podobnost takřka nulová.
Krásný výlet, pěkná procházka, zase do další části Prahy, kam se tak často nedostanu.
A ještě jednou Ibišky, které se pnuly opravdu téměř po celé délce zahrádkářské kolonie.
#anxiety #me #ifeelgood #ifeelbad
Tyto fotky sem dávám, protože díky filtrům a pozadí vyšly zajímavě, jinak je to hrůza, rozmazané, já v totální nepohodě, ale díky černému pozadí se mi nějak zalíbily.
Vlasy, ty mi chválíte, tak vlasy mám po svém tatínkovi Václavovi a ten je zase má po svém otci, Václavovi Uchytilovi starším. Dědu jsem bohužel nepoznala, zemřel než se naši brali.
Ale jinak sousedka, která mě tak deset let neviděla, říkala až na ty vlasy, jsi celá máma.
Pihy a ty selské tvářičky mám po mámě, to je pravda a jednu tvář mám větší, nyní nevím přesně která to je, ale máma by hned věděla. Modré oči mám asi po obou rodičích, ale jinak jsem jim tak nějak půl - na půl podobná. Za což děkuji.
Občas si říkám, že mám i celkem hezký výraz, nebo úsměv - pohled, prostě kombinace očí a úsměvu, když si ovšem odmyslíte ty rýhy na čele. Až budu mít vyřešeny zuby, tak se pustím do dalších oprav. ☺
Vařila jsem takové celkem rychlé jídlo s rýží Basmati. Vepřové na cibuli s arašídy a kari kořením.
Moje ranní - nepohoda.
Jak se to říká, že oči jsou oknem do duše......
#me #czechblogger
Odpolední procházka, ovšem tato koláž je západ slunce na Smíchově - vlevo a vpravo východ nad Starým Městem. ... , co se mi podařilo v jeden den zachytit.
Kaple sv. Máří Magdalény na nábřeží Eduarda Beneše je relativně nově zrekonstruovaná a zrestaurované fresky. Pro toto místo a pro tuto stavbu mám jakousi slabost a moc se mi líbí.
Na Kampu příliš často nechodím, ale když už jsem tam byla, pár záběrů jsem přeci jen udělala. Karlův most a Křížovnický kostel.
Smíchov, Kinského náměstí, torzo tanku a zmíněný západ slunce, takovéto až kýčové fotky by mi šly.
Staroměstské náměstí a východ slunce na Týnskou katedrálou.
V Delmartu jsem pořídila Mozzarellu, masitá španělská rajčata a krémové balzamiko glasse s jahodovou příchutí.
Udělala jsem takovou rychlou večeři, M. oblíbený caprese salát, ovšem bez bazalky.
Jedna pracovní, tyto šaty nosím velmi, velmi málo, ale dostala jsem ně hodně pochval.
☺
Drdol s donutem, pro mne je to vrchol umu, co jsem schopna si na hlavně umotat.
Páteční neplánované - vydařené posezení na smíchovské náplavce.
Birell a espressotonic v Kobce č. 9, čili v DEVÍTCE.
A další vitnamské bistro, tentokrát opět na Smíchově. Jedny jarní a jedny smažené jsme si dali, byla to dobrota.
Víkendové svítání cestou na Hlavní nádraží na vlak.
#trip #weekend #mimoprahu
Menší posezení u kávy, když jsem čekala na vlak.
Kavárna na Hlavním nádraží - Fantova kavárna. Stylová, příjemná, krásný historický interiér, mohu vřele doporučit.
#kavarenskypovalec #coffeetime #prague #fantovakavarna
Tato fotka se mi též velmi líbí, v hlavní roli je slunce, koleje a kopce lemující Vltavu ve Vraném.
Kočičky, vyhřívající se koťátko, jedno z koťátek.
Za odměnu, že jsme přivezli kapsičky a granulky pro celkem 15 kočiček jsme se mohli vykoupat, velmi osvěžující!
Byl to jeden z posledních letních víkendů, min. s letními teplotami atakující 30+ stupňů.
U bazénu bylo dobře. Vlastně to bylo poprvé, co jsem se toto léto koupala.
#trip #mimoprahu #weekend #pooltime
Výlet vlakem se vydařil, ale přiznám se, že jsem dvě noci před tím nějak nedobře spala, takže jsem neděli prakticky celou prospala.
StreetArt u metra Vltavská. Velmi, ale velmi zdařilý počin za mne. Mě by se asi i líbilo více věcí, více kultury, jen mi prostě "vadí", to není asi to správné slovo, prostě se ne zcela ztotožňuji s přístupem paní Třeštíkové. Občas mě její kroky a výroky iritují, navíc si dost dle mého názoru protiřečí, ale je to pouze můj názor a můj pohled.
#me #czcheblogger #narcis #erous
Marocká/Turecká káva přímo z džezvy od M. ♥, k to mu máslový koláček z pekárny odvedle, co více si přát. Káva s kardamonem s láskou a precizností M. vlastní chutná výtečně, je to skutečně na "chuť", jak já říkám.
Tyto šaty jsem si vzala, jelikož jsem je letos ještě neměla, no a zjistila jsem, že jsem je prakticky měla na den přesně, jako před rokem. To jsme měli takové "zádušní" posezení za kamaráda Dušana, který nám loni odešel.
S Kamarádem Péťou před meetingem AA. v blízké kavárně. Doubleespresso bylo kyselé, prostě i po půl roce mi tam káva chutná kysele, což mi příliš nevyhovuje, ale jinak např. Flat white si M. chválil.
Jedna taková až #depeche fotka, černá v novém triku CK.
Triko je super, krásně se nosí, je pohodlné a příjemné.
#blacklove #me #selfie
Předposlední víkend a cesta do Třebíče. Praha - nádraží na Florenci nám na začátek připravil nenadálý déšť a v Třebíči zase vykoukl krásně úplněk, jen tentokrát jsem vůbec nefotila, nějak jsem neměla energii.
Nový Respilon šátek z nanovláken, který jsem dostala na "porovnání". Původní z jara 2020 stále mám, je super, ale přiznávám, že tento se noví mnohem komfortněji a lépe se přes něj dýchá, prakticky ho vůbec necítíte na sobě.
Jedna ranní - pracovní.
Opět černá, tentokrát v CK košili, která má ovšem svou nejsytější barvu bohužel za sebou. Chtělo by to novou.
Ne vždy je období, kdy se daří. Taky občas mívám takové to tušení, nebo spíš intuici, ale ne vždy ji NEposlechnu. Bohužel tomu bylo i nyní a já poté hodně, hodně moc litovala, když jsem si "lízala" rány. Kdo chce tam, pomozme mu tam, to na mne pasuje opravdu hodně. Nebo komu není rady, tomu není pomoci.
Kamarád a kolega z AA mi doporučil film Chlast = DRUNK, který mě velmi, ale velmi zaujal, oslovil a chvílemi mi až přišlo, že je točen dle mého "života". Prostě je velmi věrohodně a reálně natočený, scénář, kamera, obsazení. Vše naprosto perfektní. Vřele, vřele doporučuji. Byly dva okamžiky, kdy mi rozhodně do smíchu nebylo, ten film má skutečnou vypovídací hodnotu, alespoň tedy já jsem z něj unešená a nadšená. Proto rozhodně na tento film potřebuji jít do kina, ideálně do kina Atlas. ♥
Výlet do Brna, kde jsme prošli historické centrum města, poseděli v kavárně u fakulty, kde M. dřív působil a také studoval vlastně. No a zaskočili jsme i na menší, leč plánovaný nákup košile do Peek&Clopoenburg. Praha - Třebíč - Brno
Brno jsme prošli opravdu důkladně, tedy v rámci možností a i časového "omezení".
Ušli jsme za celý den téměř 19 tis. kroků.
Z nádraží jsme šli přes historické centrum, Zelený trh směrem k biskupskému paláci a objevila jsem i Havlovu uličku, která pro mne byla překvapením.
Z hradu, kde jsou krásné zahrady připomínající Kinského zahrady je výhled na katedrálu svatých Petra a Pavla.
Zašli jsme na malé občerstvení do velmi příjemné a útulné kavárny Café Podnebi, která je hned pod hradem.
Já jsem si dala své oblíbené espressotonic, které bylo velmi dobré a osvěžující.
Kavárnu mohu vřele doporučit.
Jelikož google fotky ví všechno, tak mi připomněly i naši dovolenou 2013, kdy jsme byli v Kodani.
Další celkem povedené fotky, elegantně v košili do práce.
#me #selfie #working #narcis
No a koncem měsíce, respektive ve čtvrtek 27/8 jsem uběhla s milým sousedem, svých prvních 10KM.
|
foceno těsně po příchodu domů, po doběhnutí |
Bylo to na den přesně, kdy před rodem mi M. napsal první báseň, poté jsme šli na první společnou PGT akci. 🖤
Natáčky, trochu k pobavení. Výsledný efekt nebyl nic moc, navíc fotky jsou pořízeny za umělého světla, jelikož bylo okolo 5h ranní.
S těmito pěnovými spirálami, super natáčkami se dá i pohodlně spát a udělají opravdu pěkný výsledek.
Princezna Bastet.
Poslední víkend se konala PragueGothitTreffen.
Tato fotka je z loňského roku, focena cca v 5h ráno.
Akce se konala v Music klubu Futurum na Smíchově.
Pokus o lehkou stylizaci do #gothocgirl.
#blacklove
M. jsem tak trochu vytáhla na fish & chips do Irish pubu na Malé Sraně, kdy on si dal vejce Benedikt na salátu. Oboje bylo dobré.
PGT den druhý. Trochu jsem se snažila OOTD vytunit.
Roztrhané punčochy a spínací spendlík, velmi punkové a stylové. K mému velkému překvapení mi vydržely celý dlouhý večer.
Jak jinak než v černé, tílko, náhrdelník v antik stylu a výraznější líčení. M. měl své Marteny, jeany a černou košili CK.
Nevím, jestli je to z fotky poznat, ale štěstí a láska by se ze mne dala čerpat, díky M. jsem nešťastnější ve svém životě.
#me #ifeelloves #blacklove
PragueGothicTreffen 2021.
No a jako doplněk jsem zvolila klasickou modrou jeanovou bundu, kterou mám snad 18 let a černé kožené pérka.
Co říkáte, jak v tom vypadám, jak se vám líbím. Ne dělám si legraci. V OOTD jsem se cítila dobře, sukně s páskem CK mi sedly dobře a koncem večera, respektive nad ránem jsem dokonce i tancovala, což já téměř nedělám na jinou než Depeche Mode hudbu a navíc se před M. stydím. ♥
Večere, kdy jsme si dali vlastně salát Caesar napůl, dvojité espresso a nealko pivo v restauraci Prostor, která je znovu - nově otevřená po Pandemii a kam jsme tuze rádi chodívali.
Musím konstatovat, že druhý prázdninový měsíc byl, jako bych byla studentem a měla volno. Stihla jsem toho celkem dost, party po opravdu dlouhé době, vlastně po roce, Třebíč 2x, Brno, nákupy, večeře s M. Bylo to i tím, že jsem si vybrala celkem 6 dní dovolené.
No a jaký jsi měla ty srpen?
Jinak ještě jednou Ti přeji krásný pátek a i nadcházející víkend. ♥
Moc děkuji za pozornost a přízeň mému blogu, nejen zde, ale i na INSTAGRAMU a FB.
Tvé podpory si velmi vážím a každá zpětná vazba je pro mne velkým přínosem.
Přeji Ti krásný a pohodový dnešní den.
papa E. A